Tak dnes tu prý máme nejteplejší den tohoto roku…a můžu říct, že mi ty tropy na rok zase stačí – ikdyž je na tomhle počasí fajn, že když si chcete usušit mokré vlasy, stačí si stoupnout na chvíli do průvanu :D…a navíc se kvůli tomu horku dá učit jenom brzo ráno a pozdě večer, protože přes den se vám přece „přehřívá mozek“. Tak či tak, jsem z toho počasí hrozně malátná a nic se mi nechce. Musela jsem se dlouho přemlouvat, abych napsala alespoň tenhle krátký recept :D…a příště vaříme podle nějaké chladné severské země, jo :D?
50 g čerstvé strouhanky
500 g mletého vepřového masa
2 lžíce nasekané hladkolisté petrželky
jemně nastrouhaná kůra z jednoho citronu
50 g strouhaného parmazánu
pepř, sůl
2 lžíce olivového oleje
čerstvá zelenina a brambory jako příloha
V míse smícháme strouhanku, dvě lžíce studené vody, mleté maso, petrželku, citronovou kůru a parmazán, ochutíme solí a pepřem a pak z hmoty tvoříme karbanátky. Ty pak osmažíme na oleji (asi sedm minut z každé strany) a servírujeme obložené čerstvou zeleninou a opečenými bramborami. Je to vynikající rychlovka a petrželka s parmazánem dodají karbanátkům zajímavější chuť. Určitě doporučuju vyzkoušet ;-)!
Můj dosud všestranný blog zřejmě právě prožívá přerod v blog o vaření 😀 – jinak si to nedovedu vysvětlit. A co bude dnes dobrého? My dnes budeme mít na oběd tuhle letní zeleninovou rychlovku…
olivový olej
2 vejce
4 plátky anglické slaniny nakrájené na nudličky
300 g žampionů
400 g mraženého hrášku
sůl, pepř
4 lžíce sójové omáčky
2 lžíce cukru
500 g uvařené rýže
Olej rozpálíme ve větší pánvi, vajíčka vyklepneme do hrnečku, vidličkou je mírně našleháme a pak je vyklopíme do pánve. Snažíme se, aby se vajíčka rozlila do tenké vrstvy a vznikla nám veliká omeleta. Po minutě sejmeme z ohně, omeletu vyklopíme a pokrájíme ji na tenké nudličky. Do pánve vsypeme slaninu a po chvíli i plátky žampionů a opékáme dozlatova zhruba 5 minut. Vsypeme hrášek a opékáme asi 2 minuty. Poté osolíme, opepříme , zvýšíme oheň a přidáme uvařenou rýži. Sójovou omáčku smícháme s cukrem a vzniklou zálivkou přelijeme směs na pánvičce. Nakonec vmícháme nakrájenou omeletu a ihned podáváme.
Jestli jste sami doma jako já a nechce se vám vařit, pořádný kotel polévky je ideálním řešením, které zažene hlad na celý den. Jestli ale jdete večer se Zdenčou do hospody jako já, dejte si radši pořádný flák masa…jinak budete mít kocovinu ještě dva dny :D…
2 hrsti sušených hub
50 g másla
50 g mouky
kostka zeleninového bujónu
4 středně velké brambory, nakrájené na kostky
2 mrkve nakrájené na kolečka
1 cibule
1 petržel, oloupaná a nakrájená na kolečka nebo na malé kousky
sůl a pepř
majoránka
2 hrsti mraženého hrášku
Houby vložíme do kastrůlku, zalijeme asi půllitrem vody a chvíli povaříme. Ve velkém hrnci mezitím rozpustíme máslo a dozlatova na něm opražíme mouku – trvá to asi 4 minuty. Pak jíšku postupně zalijeme zhruba litrem a půl studené vody. Důkladně promícháme, aby se nám nevytvořily hrudky, přidáme bujón, brambory a zeleninu. Přilijeme houby i s vývarem a přivedeme k varu. Jakmile jsou brambory a zelenina měkké, přidáme hrášek. Pak ještě podle chuti dokořeníme a můžeme přidat i prolisovaný česnek. Protože mi v lednici zbyla smetana na vaření, přidala jsem nakonec do polévky ještě i ji. Krátce povaříme a je to! Na bramboračce jsme si pochutnali ještě druhý den, recept je jednoduchý, příprava rychlá a pokud se vám povede jíška, už na tom myslím ani není co zkazit :-)…
K výrobě tohoto dortíku mě inspirovala bohatá úroda ovoce na naší zahrádce. Přemýšlela jsem, jak by se daly ostružiny nejlíp zužitkovat, a nakonec jsem objevila v Albert magazínu recept na nepečený piškotový dort, který mi přišel rychlý, jednoduchý, letní – no zkrátka přímo pro mě :D! V původním receptu byly použity borůvky a maliny, ale dortík se dá pochopitelně vyrobit z jakéhokoliv ovoce a stejně tak je možné vyhrát si i s náplní – tvaroh nahradit mascarpone atd…
3 kelímky zakysané smetany
1 polotučný tvaroh
1 kelímek bílého jogurtu
3 sáčky vanilkového cukru
4 lžíce jahodového džemu
2 balení piškotů
300-400 g ovoce dle vlastního výběru
V míse rozmícháme zakysanou smetanu s tvarohem a bílým jogurtem, přidáme vanilkový cukr a jahodový džem, který směs krásně obarví do růžova. Na dno dortové formy vyskládáme piškoty – jeden vedle druhého – a na ně navršíme část smetanového krému, na něj další vrstvu piškotů a na ni opět krém. Pak rozprostřeme zhruba polovinu ovoce, na ni opět piškoty a na závěr zbytek krému. Uhladíme nožem a vršek dortu nazdobímě zbývajícím čerstvým ovocem. Nakonec necháme dortík vychladit – nejlépe přes noc. A pak už ho jen baštíme a sníme o tom , jak by bylo super, kdyby léto trvalo celý rok :-)…
A ještě jeden malý umělecký snímek pro zasmání – kterak se mi podařilo vyfotit se v odraze čajové lžičky :D…
Naslibovala jsem příliv nových receptů, a tak se pokusím to také splnit…Bohužel se mi většinou nechce přidávat recepty na blog hned poté, co je uvařím a nafotím, takže tento je kupříkladu už staršího data :-). Cuketová sezóna ale myslím stále probíhá, nuže stále se ještě můžete nechat inspirovat ;-). Vzhledem k tomu, že finance se po vodě poněkud ztenčily a já potřebovala, aby mi zbylo ještě na cestu domů, musela jsem se s nákupem dost mírnit. Nakonec mé dilema vyřešil Albert leták, v kterém jsem objevila slevněnou cuketu a rázem bylo rozhodnuto. O zbytek už se postaraly recepty.cz. Všechny suroviny potřebné na tento pokrm byly v Albertě zrovna „v akci“, tudíž mě celý oběd suma sumárum vyšel na míň než 40 korun…no dobře, cenu ve výsledku ještě trochu srazily ty povracené flašky od piva, co se nám doma nahromadily, ale i tak 😀 !
cuketa
mouka
olivový olej
sůl + koření dle chuti (provensálské bylinky, bazalka…)
3 stroužky česneku
bílý jogurt
zakysaná smetana
Neoloupanou cuketu omyjeme a nakrájíme na kolečka, posolíme a necháme asi 15 minut odležet. Poté slejeme z cuket vodu a lehce obalíme každé kolečko z obou stran hladkou moukou. Já udělala půlku cukety v trojobalu a zbylá kolečka jsem osmahla jen tak bez ničeho. Na pánvi rozpálíme olej a kolečka z obou stran krátce osmažíme. V misce si připravíme dresing, který získáme z bíleho jogurtu, zakysané smetany a rozdrcených stroužků česneku. Můžeme ještě přidat podle chuti nějaké ty bylinky. Po dosmažení přelijeme cukety dresingem a podáváme s bramborovou kaší ozdobené zeleninou.
Chytlo mě vařící období, takže pokud občas čtete i moje recepty, máte se vskutku na co těšit :D…Dnes to bude lehký letní oběd inspirovaný Albert magazínem. Neuškodí linii ani peněžence :D!
1 menší celer
5 vajec
mléko
150 g strouhaného eidamu
bylinková sůl, pepř, pažitka
olej
brambory
rajčátka na ozdobení
Syrový celer oloupeme a nastrouháme najemno. Upozorňuji, že je to docela piplačka, takže je fajn najmout si na to nějakou levnou pracovní sílu 8-). K nastrouhanému celeru přidáme vejce rozšlehaná se dvěma až třemi lžícemi mléka, zasypeme sýrem, ochutíme bylinkovou solí, pepřem a pažitkou a promícháme. Pokud máte doma lívanečník, můžete smažit na něm – my ostatní se budeme realizovat na obyčejné pánvi 8-). Jako přílohu můžu doporučit bramborovou kaši a nějakou tu čerstvou zeleninku k tomu. Určitě si pochutnáte :-)!
Správná žena ví, co udělá jejímu muži k svátku největší radost. Dorty už jsou out!
3 hermelínky
cibule
celý pepř
bobkový list
2 feferonky
olivový olej
koření dle chuti (grilovací na sýr, provensálské bylinky atd.)
Sýry s bílou plísní podélně rozkrojíme, posypeme zvoleným kořením a opět spojíme. Do velké sklenice pak postupně skládáme hermelínky, prokládáme kolečky cibule, pepřem, bobkovým listem a překrojenými feferonkami. Zalejeme olivovým olejem a dáme uležet do lednice ideálně na jeden týden (dýl se to opravdu nedá vydržet :D…).
Tramtadadáááá…a náš první zapečený recept je konečně tady! Poprvé jsme se odhodlali upéct v naší troubě i něco jiného než jen FIMO :D. A kupodivu to dopadlo výborně, takže odteď můžete v receptové rubrice očekávat více příspěvků na (za)pečené téma. Inspiraci jsem opět našla na svém oblíbeném a často opěvovaném serveru recepty.cz :-). Pokud si budete chtít uklohnit kotlety na pekáčku s námi, budete potřebovat následující suroviny:
vepřové kotlety
brambory
šlehačku
tvrdý sýr
koření dle libosti (pepř, kmín, tymián, oregáno, majoránku…)
šunku
cibuli
pórek
máslo na vymazání
Pekáč nebo zapékací misku (ano, konečně jsme využili naši super zápékací misku z Billa klubu, na kterou už nám asi třičtvrtě roku sedal prach :D!) vymažeme máslem. Postupně vrstvíme na kolečka nakrájené brambory, každou vrstvu okořeníme (sůl, majoránka, oregáno, tymián, kmín) a nakonec zalejeme šlehačkou. Nahoru položíme naklepané okořeněné kotlety (kořenila jsem jen solí, pepřem a kořením na pečené kuře) a dáme zapéct do trouby. Já jsem kotlety ještě před zapečením chvilku podusila na pánvičce, protože jsem si nebyla jistá, jestli se v troubě udělají pěkně doměka.
Cibulku nakrájíme na kostičky a zpěníme na kousku másla, přidáme nakrájený pórek a na proužky nakrájenou šunku (tu jsme bohužel neměli :_( ). Až je maso dorůžova, přidáme směs z pánve a dáme opět zapéct. Těsně před vytažením posypeme strouhaným sýrem a necháme dokřupava opéct.
Výsledek byl skutečně mňamózní, brambory dokonalé, a ikdyž vepřové normálně skoro nejím, na tomhle jsem si moc pochutnala. Bohužel se nám nepodařilo vyfotit esteticky lahodnější snímek pokrmu přímo na pekáči. Snad tedy nepohrdnete fotkou neestetické hromádky ledabyle pohozené na talíř těsně předtím, než jsme se po ní s příborem v ruce hladově vrhli :D…
P.S. Pokud si najmete někoho na škrábání těch brambor, je to skoro bez práce – a to se vyplatí 😀 !
Dosti bylo zeleniny :D! V sobotu tomu byly dva roky, co jsem byla požádána o ruku, a takové výročí (a tedy i potažmo muž) si zaslouží něco lepšího, než tuňákový salát a špagety s kečupem (ale ty já nikdy nedělám :D!)…Rozhodla jsem se sáhnout po dosud nevyzkoušeném receptu z Apetitu a naštěstí to vyšlo a neslavili jsme toto výročí chlebem s máslem :D! Až zas někdy budete potřebovat někoho ohromit svým kuchařským umem, tímhle pokrmem určitě nic nepokazíte ;-)…
Suroviny:
kuřecí prsa
250 gramů žampionů
2 větvičky rozmarýnu (nahradila jsem tymiánem a bazalkou)
2 lžíce kečupu
1 lžíce medu
sůl
olivový olej
1 kostka drůbežího bujónu (nahradila jsem bio zeleninovým)
Kuřecí prsa osolíme, z obou stran osmažíme na oleji a dáme stranou. Do pánve vhodíme žampiony i nasekaný rozmarýn a smažíme dozlatova. V hrnku vody si mezitím rozmícháme kečup, med a kostku bujónu. Maso vrátíme na pánev, zalijeme vzniklou směsí a na mírném ohni necháme asi dvacet minut probublávat, aby maso změklo. Toť vše – úžasně jednoduché a rychlé, takže si u toho ještě stihnete přečíst noviny/zákoník/maily/dosaďte podle chuti…A hlavně je to moc dobré, to musím zdůraznit :-)! Jako přílohu jsem vykouzlila bramborovou kaši s osmaženou cibulkou a ledový salát.
Ovšem to ještě není všechno…(po zveřejnění tohoto příspěvku očekávám několik dalších žádostí o ruku :D)…ke každé oslavě zákonitě patří…dort :-)!
A aby bylo i romantice učiněno zadost, završili jsme náš den vpravdě klasickým snímkem světové kinematografie – Casablancou. „Ze všech lokálů ve všech městech po celým světě ona příjde zrovna do toho mýho…“ Nojo, však ty slavné a nesčetněkrát parodované fráze všichni dobře znáte :D… Casablance je nicméně výborné pokoukáníčko i bez titulků, protože všem postavám krom hlavního mužského hrdiny je celkem dobře rozumět…ale hlavnímu mužskému hrdinovi to odpustíme, protože má vážně sexy hlas O:-D!
Abych to tu zase nezahlcovala literárními články (mám v záloze nachystané další dva O:-)…), rozhodla jsem se zavzpomínat na poměrně nedávnou akci plnou angličtiny, her a dobrého jídla. Naše kamarádky z Erasmu – Julia a Phyllis – nám po Vánocích odjely zpátky na Taiwan a do Hong Kongu. Smutníme po nich dodneška :_(. Aby Franta alespoň trochu zmírnil náš žal, seznámil nás brzy s novou várkou Erasmáků – HyeMin z Jižní Koree a Moe z Japonska. Vzhledem k tomu, že jídlo je hned po alkoholu druhý nejlepší prostředek na odbourání zábran, rozhodli jsme se uspořádat opět nějakou vařící párty. A abychom zne/využili návštěvu z Japonska, řekli jsme si, že by bylo fajn naučit se pravé nefalšované sushi…takže jsme si vlastně pozvali holky na návštěvu, aby nám uvařily večeři, ehm :D.
Sushi a korejská hra "Go Stop"...obojí vyvolává rychlou a těžkou závislost 😎
Pokud si budete chtít připravit sushi s námi, vězte, že budete potřebovat:
balení řasy „nori“ (zakoupíte v exotickém koutku v Tescu či jiném větším obchoďáku)
kulatozrnnou rýži
2 plechovky tuňáka (syrová ryba by se asi těžko sháněla 😎 )
salátovou okurku
pár vajíček
worchester, balzamikový ocet či jiné ochucovadlo, které doma najdete 🙂
Nejprve si tedy dáme vařit rýži – kulatozrnná rýže je prý na sushi lepší, protože více lepí. Mezitím si omyjeme, oloupeme a pokrájíme okurku na přibližně stejné podlouhlé hranoly (viz. foto). Na pánvi si připravíme klasickou vaječnou omeletu, kterou rovněž nakrájíme na stejně dlouhé proužky. Z plechovkového tuňáka slijeme olej a rozdrtíme ho v misce. Holky ho ještě osolily – já bych třeba spíš místo toho přidala trochu citronové šťávy. A teď příjde ta nejdůležitější část – smotávání. Na prkénko si rozprostřeme řasu nori – je důležité rozlišit rubovou a lícovou stranu – a asi do poloviny na ni navršíme rýži a na ni plátek okurky, vaječné amolety a tuňáka.
...a jdeme motat 🙂
Zpočátku, než získáte grif, bych doporučila to s množstvím surovin moc nepřehánět, aby se vám sushi-roláda dobře smotávala a nebyla moc tlustá :-). Protože v balení z Tesca bylo řas deset, mohl si každý z nás s většími či menšími úspěchy umotat svou vlastní rolku 🙂 – na fotkách si můžete prohlédnout, jak nám to šlo :-)…
Janie v akci 😉
Franta se s tím taky popralA Moe už nám krájí sushi 🙂
Když jsme měli všichni umotáno, Moe rozkrájela rolky na jednotlivé kousky sushi a přišla nejzábavnější část večera – ochutnávání O:-)! (Jak si tu tak píšu, docela se mi začínají sbíhat sliny – nejspíš budeme muset brzy uspořádat další sushi párty :-).) Výsledné dílko se nám opravdu povedlo – jak chuťově, tak po estetické stránce. Dva velké talíře sushi (šest rolek) byly během chvilky prázdné a naše chuťové pohárky blažené. Jako „dip“ jsme využili worchestrovou omáčku, která se jevila z našich domácích zásob jediná celkem použitelně :-).
Skupinovka s hotovým výtvorem 🙂
Tak doufám, že jsem vás svým článkem nalákala a také zatoužíte vyrobit si své vlastní sushi. Opravdu na tom není nic kdovíjak složitého. A když jsme to zvládli my v našich bojových studentských podmínkách, zvládnete to určitě taky :-)!
