Záříjová kosmetika

Po víkendové akci na všechny Nivea výrobky s 50% slevou mám do drogerií na pěkně dlouhou dobu vstup zakázán :D…

Krém na ruce s olivovým olejem, Helios Herb

Tento krém na ruce byl opravdu přešlap a jsem velmi ráda, že ho můžu konečně zahrnout do spotřebovaných výrobků. Ne že by byl až tak tragicky nepoužitelný, ale jeho parfemace byla jedním slovem PŘÍŠERNÁ. Tak moc, že ani nevím, k čemu bych ji přirovnala. Navíc na rukou zanechává takový lehce oslizlý povlak :P. Je ovšem pravda, že ruce hezky zjemní a docela slušně i hydratuje. Pokud bych opomenula parfemaci a v nějakém zatmění mysli si chtěla pořídit tento výrobek znovu, stačí jediný pohled na seznam složení a je mi jasné, že „nikdy víc“…

zarijova_kosmetika_1

Tělové mléko Granátové jablko, Bione Cosmetics

Na českou kosmetiku Bione už tu jednou byla pochvalná recenze a dnes se ve chvále bude pokračovat :-). Na první pohled vás obalem asi příliš neupoutá (přiznejme si, že působí dost oldschoolově a pokud si nelibujete v retru, nejspíš ji v drogerii bez zájmu přejdete – což by bylo v případě tohoto tělového mléka opravdu škoda. Balení je skutečně poctivé, celých 500 ml, takže vám vydrží fakt dlouho. Na cestování se pravda moc nehodí… Tělové mléko voní nádherně sladce po granátovém jablku, ale zároveň je to vůně, která se vám nezprotiví. Na zadní straně obalu si můžete přečíst velmi podrobné povídání o výrobku i sympaticky krátké složení, kterému snad ani není co vytknout. Žádné parabeny, žádné silikony, ropné produkty ani barviva. Mléko má tekutější konzistenci, takže se lehce roztírá a dobře vstřebává. Hydrataci hodnotím taky na jedničku. Co dodat – sympatický výrobek, který nemůžu než doporučit :-)!!

srpnova_kosmetika_13

Šampon pro lesklé vlasy, Yves Rocher

Tento šampon jsem ulovila v nějaké YR akci, takže mě vyšel snad ani ne na pade. Pocitově mi nepřipadá v ničem lepší, než klasické šampony z drogerie. Má docela příjemnou květinovou vůni a vlasům by měl dodat lesk. Většího lesku jsem si tedy opravdu nevšimla, každopádně vlasy působily zdravě a hebce. Obsahuje extrakt z bio měsíčku a slibuje absenci silikonů, parabenů a barviv. Složení stoprocentně přírodní sice není, ale šampon jako takový je docela fajn a pokud se zase vyskytne v nějaké příjemné akci, klidně po něm sáhnu znovu.

srpnova_kosmetika_10

Deodorant Romantic Moments, Fa

Za běžného provozu není tenhle deodorant úplně špatnou záležitostí, ale ve stresových situacích opět těžce selhává, a to znamená, že už mu druhou šanci rozhodně nedám. Voní sladce květinově, což taky úplně nevyhledávám, ale byla bych ochotná mu to odpustit, kdyby aspoň fungoval tak, jak má. Slíbená 48h deo ochrana je vyloženě výsměchem do tváře spotřebiteli…

srpnova_kosmetika_8

Tělové mléko Delicacy, Oriflame

Kosmetické dárky od Pepy vždy potěší :-). Tohle tělové mléko se mi velice hodilo na dovolenou, protože má krásně praktickou velikost a navíc velmi skladnou krabičku. Krém má máslovitou konzistenci, takže se s ním výborně pracuje, snadno se roztírá a výborně hydratuje. Voní dost sladce, ale musím říct, že ta vůně mi celkem sedla a ani se mi po čase nezprotivila, jak se mi u podobných vůni nezřídka stává. Složení není tak špatné, jak jsem čekala, i když nějaký ten silikon a paraben se tam vyskytne. Celkově ale docela příjemné překvapení od značky, kterou jsem už roky v koupelně neměla.

zarijova_kosmetika_2

Záříjová knihovnička

Září se chýlí k závěru, a tak je čas na pravidelné ohlédnutí za zajímavými tituly tohoto měsíce.

Prosper Mérimée – Carmen

Kratičká novela francouzského spisovatele na několika málo stranách líčí silný a tragický příběh lásky pašeráka Josého Maríi ke krásné, ale nestálé cikánce Carmen. Dnes je Carmen známá více z operního ztvárnění Georgesem Bizetem, ačkoli se prý operní libreto v mnohém liší od literární Carmen, která je mnohem propracovanější a zároveň krutější. Tento klasický příběh se dá číst stále dokola, aniž by ztratil své kouzlo.

zarijova_knihovnicka_1

Anna Strunecká, Jiří Patočka – Doba jedová 2

Druhý díl Doby jedové víceméně rozvíjí témata, která byla nakousnuta v díle prvním. Významná část textu je věnována hojně diskutované problematice očkování, zajímavé jsou i články o škodlivosti cukru a sladidel. V závěru knihy pak můžete k jednotlivým kapitolám najít vyjádření lékaře, který se nebojí s některými vyslovenými názory polemizovat. Čtenář si pak opět může sám vybrat, na kterou stranu se přikloní a která doporučení si vezme k srdci.

zarijova_knihovnicka_2

Christiane V. Felscherinow, Sonja Vukovic – Christiane F., Můj druhý život

Každý, kdo někdy četl bestseller My děti ze stanice Zoo si zákonitě musel položit otázku, jak to asi bylo s Christianou dál – jestli se jí podařilo dostat se z kolotoče drog ven a jaký asi dnes vede život… O připravovaném literárním pokračování se dlouho mluvilo, a přestože všichni dobře víme, jak to bývá s pokračováními po letech, když jsem tuhle knížku objevila v knihovně, neváhala jsem ani minutu. Začetla jsem se do ní ještě ten večer a nedokázala jsem ji odložit. Zpočátku mi vyprávění přišlo trochu chaotické, skákající z jedné události na druhou. Christiane se stala po vydání knížky My děti ze stanice Zoo takřka celebritou. Její popularitu ještě více umocnilo uvedení stejnojmenného filmu s Davidem Bowiem, který nikdy neopomenu vychválit coby nejpovedenější knižní adaptaci :-). V následujících letech se Christiane pohybovala ve světě hudebníků a setkala se s řadou známých osobností od zmiňovaného Bowieho až třeba po Genesis. Po pěti letech opět spadla do závislosti na heroinu, která ji přivedla až do vězení. Z jednoho z mnoha nevydařených vztahů se Christiane narodil syn, který dal konečně jejímu životu jakýsi řád a smysl, ale ani tato šťastná etapa netrvala věčně. Víc už asi nemá smysl prozrazovat – kultovní kniha se dočkala velice vydařeného pokračování.

zarijova_knihovnicka_3

Filmový podzim

Filmová rubrika mi tu už delší čas stagnuje a to rozhodně nemůžu říct, že bych v poslední době neviděla dost zajímavých filmů, které by stály za řeč. Protože podzim je asi vůbec nejlepším obdobím pro dohánění filmových restů z budíčku na ČSFD, možná se vám mé tipy budou hodit coby inspirace pro příjemně strávený deštivý večer.

Století Miroslava Zikmunda

A dovolím si začít hned tím nejlepším :-)! Tento dokument je jednoznačně TOP film za poslední rok. Už dlouho jsem neměla při odchodu z kina pocit stoprocentně spokojeného diváka. Cestopisy Hanzelky a Zikmunda jsou velikou chloubou mé knihovničky a při jejich čtení nepochybuju o tom, proč se staly ve své době bestsellerem. Když jsem se tedy o filmu Století Miroslava Zikmunda poprvé doslechla, bylo mi jasné, že tohle musím vidět, jen co se to dostane do kin. A tak jsme s Péťou jedno hezké popracovní odpoledne spontánně vyrazili do Artu. Životní příběh Miroslava Zikmunda je bezesporu bohatým materiálem pro filmové zpracování. Petr Horký se toho úkolu zhostil s grácií a připravil divákům velice otevřený, ale zároveň vkusně natočený náhled na osobnost, která na vlastní kůži zažila několik historických etap českých dějin, dobrodružství, o kterém se mnohým z nás ani nesnilo, nečekanou popularitu, ale i ústrky ze strany režimu a problémy v osobním životě. Co mě opravdu dojalo, byl příběh silného přátelství s Jiřím Hanzelkou, které trvalo až do jeho posledních dnů. Úžasná kamera a ještě úžasnější hudba už jen dovedly film k naprosté dokonalosti. Při odchodu z kina mi blesklo hlavou, že Století Miroslava Zikmunda chci vidět ještě jednou. A pak ještě mockrát.

filmovy_podzim_1

Ray

Hudební životopisné filmy jsou snad můj neoblíbenější filmový žánr (což mě přivádí na myšlenku, že bych někdy mohla sepsat článek o mých TOP 5). Často mi ani nevadí, že danou hudební hvězdu vůbec neznám – přesto mě dokáže film naprosto strhnout, třeba jako v případě The Runaways. U Raye Charlese to však bylo ještě o něčem jiném – jeho jméno zná sice skoro každý, kdekdo ví, že měl problémy s drogama, ale kolik z nás zná jeho skutečný životní příběh? Přiznávám se dobrovolně, že já o něm nevěděla skoro nic a tento film mě v mnohém dovzdělal. Pravdou je, že mohl být o něco kratší, ale vynikající hudba tento nedostatek vyvážila. Snímek není nijak moralizující, naopak se nebojí ukazovat Raye především z jeho špatných stránek. Ale jako každý správný hudební životopis, i tento si žádá svůj happy end ;-)…

filmovy_podzim_2

Bláznivá, zatracená láska

No a co by to bylo za podzimní biják bez nějaké té romantické komedie, že. U tohoto žánru je to vždycky trochu risk, ale pokud nečekáte žádnou přehnaně intelektuální zábavu, ale oddechovou podívanou s pohlednými herci, Bláznivá, zatracená láska,  jejíž ústřední zápletkou je krize postaršího manželského páru a milostné trable jejich dětí, vás nejspíš nezklame.

filmovy_podzim_3

V jižních Čechách

Tahle dovolená nám jen tak spadla do klína – jednoho hezkého dne jsem se vracela z Prahy do Brna a na sedadle SA busu jsem si všimla reklamního letáčku se soutěží, kterou pořádal web Kudy z nudy. Každý účastník soutěže prý získá knihu s tipy na výlety. A protože mě znáte a víte, jakej jsem knižní hraboš, je vám asi jasné, že jsem neodolala a zúčastnila se. Na podzim mi poštou přišla krásná knížka, ze které k mému překvapení vypadnul voucher na dvě noci pro dvě osoby v luxusním hotelu v Českém Krumlově. A tak jsme jeli :-).

v_jiznich_cechach_2

Cestou jsme navštívili České Budějovice s jejich krásným náměstíčkem, zašli si na oběd do Masných krámů, na Budwárek a pak ještě na kafíčko a banánový shake. A vůbec to byla hrozně žravá dovolená, to vám povím :D! Oběd jsme pak spálili výšlapem 225 schodů na Černou věž, odkud je krásný výhled široko daleko.

v_jiznich_cechach_1

Pobyt v Krumlově jsme si moc užili. Jednak byl hotýlek opravdu nóbl, velice příjemný personál a kufr nám na pokoj dokonce odnesl „panoš“, z čehož jsme byli dost vedle :D. Navíc jsme v Krumlově vždycky spali v kempu, takže tentokrát jsme se konečně cítili jako turisti a ne jako vodáci (a nenapršelo nám do stanu). Voucher zahrnoval i bohaté snídaně, takže o nás zkrátka bylo po všech směrech dobře postaráno.

Krumlov je krásný za každého počasí, což se potvrdilo i tentokrát a i když nám občas trochu poprchalo, stálo to zato. Navštívili jsme zámecké barokní divadlo, ateliér Seidel (což byl mimochodem právě jeden z doporučovaných tipů na Kudy z nudy), zašli jsme si na prohlídku i do pivovaru Eggenberg a když už jsme nevěděli coby, také do Muzea tortury :D…

v_jiznich_cechach_4

v_jiznich_cechach_5

v_jiznich_cechach_3

Líbilo se nám všude, ale kdybych měla jedno místo vyzdvihnout, byl by to určitě pivovar, jehož prohlídka byla velmi vtipná a zajímavá, navíc za hubičku a mohli jste si k ní zaplatit i ochutnávku, což jsme bohužel nevyužili, protože jsme ten den odjížděli autem do Třeboně. Nakoupili jsme si ale aspoň nějaké lahváčky s sebou a musím říct, že byly fakt vynikající. Eggenberg je pro mě rozhodně jedno z top českých piv :-)!

v_jiznich_cechach_7

Oproti tomu pro nás byl vychvalovaný Fotoateliér Seidel trochu zklamáním. Expozice je velice rozsáhlá a zajímavá, ale výklad byl bohužel velmi rychlý a tempo prohlídky nám neumožnilo všechno si důkladně prohlédnout a pročíst. I tak jsme si ale celý Krumlov moc užili a když došlo i na slibovaný oběd Na Louži, odjížděli jsme naprosto spokojení O:-)!

v_jiznich_cechach_6

Protože 3 dny nám na dovolenou na druhé straně republiky přišly málo, zarezervovali jsme si následně ještě ubytování na 2 noci v Třeboni. Cestou jsme se rozhodli navštívit také Trhové Sviny, kde se nachází Buškův hamr. K našemu velkému překvapení se tam ten víkend právě odehrávaly Kovářské dny, což zahrnovalo staročeský jarmark, ukázky kovářských řemesel a další kulturní program. Ujít jsme si nenechali ani prohlídku hamru, kvůli které jsme sem původně přijeli. Buškův hamr se řadí k posledním funkčním hamrům, které můžete v Čechách najít a jedná se o kovářskou dílnu poháněnou vodním kolem. Expozice je velice zajímavá a určitě toto místo doporučuji k návštěv. Už kvůli těm báječným domácím klobáskám, kterým jsme samozřejmě nemohli odolat O:-)!

v_jiznich_cechach_8

Navečer jsme dorazili do Třeboně, kde jsme měli zajištěno ubytování přes Airbnb v krásném jihočeském stavení. Jen co jsme si po cestě trochu odpočinuli, vyrazili jsme na procházku do města a taky na večeři do vyhlášené rybí restaurace Šupinka. (Jestli máte pocit, že jsme na dovolené pořád jenom jedli, je to celkem správná představa :D.) Je to velice příjemný podnik s pozorným personálem a hlavně samýma rybíma dobrotama na jídelním lístku. My jsme si vybrali z týdenní nabídky „kapra podle Petra Voka“ a můžeme jen doporučit!

v_jiznich_cechach_9

Na druhý den už jsme se vydali do centra ulovit kešku, která nás měla provést po všech třeboňských zajímavých místech. Při procházce známými zákoutími jsem zavzpomínala na naši dámskou jízdu, od které uběhlo už tolik let, že to sem ani nebudu psát :-)! Třeboň je pořád stejně krásná, jako si ji pamatuju. A před infocentrem mají teď novou atrakci – tabuli, která vás vyfotí a snímek pak najdete na webu města, takže můžete místo pohlednice poslat domů svou fotku nebo ji rovnou nasdílet na fejsbuk. Doba prostě pokročila :D!

v_jiznich_cechach_10

Na překrásném třeboňském náměstí jsme si pak zašli na dobrý oběd (opět rybí) a na kávičku. Domů jsme taky nakoupili nějaké ty lázeňské oplatky, které tu prodávají v hrozně hezkých malovaných krabičkách.

v_jiznich_cechach_11

Dva dny v Třeboni utekly jak voda a už byl čas vydat se domů. Na zpáteční cestě jsme si ještě udělali zastávku v Jindřichově Hradci. Na hrad už jsme zajít nestihli, ale aspoň jsme vystoupali na městskou věž a porozhlédli se po okolí, abychom si vryli do paměti, jak je tady v jižních Čechách krásně :-)!

v_jiznich_cechach_12

Drobenkový koláč

Po lenivém létě se zase ráda vracím k vaření a pečení – také díky bohatým surovinám ze zahrádky. Jablečných koláčů jsem za poslední rok vyzkoušela celou řadu a tento je asi můj nejmilejší, který peču nejčastěji. Je fakt, že je v něm hrooozně moc cukru, ale až ho jednou ochutnáte O:-) …! Jablka samozřejmě můžete nahradit i jiným ovocem, které máte zrovna po ruce. Recept pochází z www.michopulu.cz, ale narazila jsem na něj na jiném webu, který mě vlastně celkově nakopnul k pečícím experimentům a možná tady o něm někdy napíšu víc. Teď už ale k samotnému receptu.

Na drobenku si přichystejte:

  • 300g polohrubé mouky
  • 150g másla
  • 150g cukru
  • 1 balíček vanilkového cukru

Dále budete potřebovat:

  • 700-800g jablek (mám ozkoušeno, že je to tak 6 kusů)
  • 150g másla
  • 125g cukru krystalu
  • 1 balíček vanilkového cukru
  • 500g tvarohu (odkapaného, tj. v alobalu)
  • 2 vejce
  • 1 balíček vanilkového pudinku

A teď jak na to. Nejprve si přichystáme drobenku. Máslo by nemělo být moc změklé, aby se vám s ním dobře pracovalo. Já si všechny suroviny sesypám do větší misky a drobenku dělám klasicky rukama – jde to ale i v robotu. Koláčovou formu si pak vymažu máslem a zhruba 2/3 drobenky vysypu na dno a za pomoci sklenice Pokal 😀 upěchuju do rovnoměrné vrstvy. Poté si připravím jablka – oloupu, zbavím jadřinců a nakrájím na plátky. Pak už se pustím do náplně. V robotu utřu změklé máslo s cukrem (vanilkovým i krystalovým), poté přidám tvaroh, vejce a puding. Drobenkové dno koláče pokryju připravenými jablky, na ně navrším hotovou tvarohovou směs a vše zasypu zbytkem drobenky. Peču v troubě na 200° doporučených 40-45 minut. A je vážně báječný! Ještě vlažný s kafíčkem venku na balkoně úplně nejlepší :-)!

drobenkovy_kolac_1

Srpnová knihovnička

Jak všichni dobře víte, srpen byl, co se týče počasí, dost hnusnej měsíc, ale pro nás knihomoly to mělo to i pár výhod. Aspoň bylo spooooustu času na čtení báječných knížek O:-). Se značným zpožděním, ale přece, přináším pár tipů na ty nejlepší z nich.

Dallas a Melissa Hartwigovi – Jídlo na prvním místě

Po delší době jsem si zase pořídila jeden kousek do knihovničky :-), a sice na Pavčin popud. Už předtím mě recenze na tuto knihu zaujala v magazínu Svět potravin. Když jsem navíc slyšela (a viděla), jakých výsledků Pavča díky Whole30 dosáhla, začala jsem se o paleo trošku víc zajímat. Knížka je napsaná populárně naučnou formou a všechno je v ní dobře a pochopitelně vysvětleno. Zároveň je i poměrně obsáhlá, takže v ní najdete spoustu zajímavých informací i materiálů – včetně řady receptů nebo odkazů na české webové stránky k tématu. Musím říct, že jestli jsem měla nějaké choutky s paleem zaexperimentovat, po přečtení knihy mě docela přešly :D. Toho, co musíte omezit nebo zcela vyřadit z jídelníčku, je pro mě prostě moc – cukr, alkohol, pečivo, mléčné výrobky, luštěniny… Jsem si jistá, že bych se takhle celý život stravovat prostě nedokázala – už proto, že nejsem moc masožravec a dám si maximálně tak kuřecí nebo rybu. Na druhou stranu, k Whole30 bych se ráda odhodlala a stejně tak bych neváhala jídelníček omezit, kdybych měla nějaký zdravotní problém. I z toho důvodu jsem ráda, že jsem na tuto knížku narazila, jsem zase o něco moudřejší a můžu se k ní kdykoliv vrátit :-). (A některé ty paleo recepty rozhodně budu muset vyzkoušet, protože vypadají skvěle O:-)!)

srpnova_knihovnicka_3

John Greene – Hvězdy nám nepřály

Když jsem se letos v knihkupectví rozmýšlela nad svou „narozeninovou“ knížkou, měla jsem hned několik favoritů. Nakonec však kdovíproč vyhrál tento útlý, zato silný příběh.

„Já si nemyslím, že umíráš,“ prohlásila jsem. „Jenom máš prostě trošku rakovinu.“

Hvězdy nám nepřály je přesně ten typ knihy, kterou je těžké nebrat si osobně. Nad jejími postavami budete přemýšlet ještě dlouho poté, co ji dočtete… což u příběhu s tak tragickým tématem asi není úplně žádoucí. Hlavními hrdiny jsou Hazel a Augustus – ona má rakovinu v posledním stadiu, on ze souboje s rakovinou vyšel s amputovanou nohou. Přestože se jedná o lovestory, kde byste mohli děj snadno předvídat, autorovi se povedlo mě překvapit. Jak vyústěním příběhu, tak úžasným vypravěčským talentem, s jakým dokázal vylíčit rakovinu se všemi jejími aspekty – třeba tím, jak zasáhne do běžného života v rodině – ale zároveň i hezkou dávkou černého humoru, kterou obdaří hlavní hrdinku. V určitých místech mě ten odzbrojující „humor“ úplně dostal. Hvězdy nám nepřály je opravdu mimořádná knížka a pevně věřím, že až se s ní trochu srovnám, sáhnu po ní někdy znovu.

srpnova_knihovnicka_2

George R. R. Martin – Střet králů 1

Protože Péťa dokoukal (prý) šokující čtvrtou sérii, musela jsem taky trochu popojet s četbou, abych snížila riziko, že mi náhodou něco vyspoiluje :D! Je fakt, že místy je vyprávění až moc rozvláčné a šlo by zestručnit, ale i tak jsem knížku zhltla jako nic a už úspěšně pokračuju dalším dílem. V seriálu jsem ale napřed, čekat jsem bohužel nevydržela a po infarktovém zakončení třetí série jsem hnedka naběhla na čtvrtou. I tak jsou pro mě knížky pořád zajímavé a pokud mé nadšení vydrží, dočtu je všechny :-).

srpnova_knihovnicka_1

Katalánsko historické

Je to více než ostudné – od dovolené uběhly už dva měsíce a mně tu pořád visí poslední rozepsaný článek. Abych tedy kapitolu „Barcelona“ konečně uzavřela, povyprávím vám dnes o Barri Gótic, historické části Barcelony plné tradiční architektury a krásných bazilik.

katalansko_historicke_3

My jsme své putování zahájili u nádherně zdobené secesní budovy Palau de la Música Catalana, která představuje koncertní sál, kde kromě hudby můžete obdivovat také neobyčejnou architekturu.

katalansko_historicke_1

Barri Gótic je unikátní také spoustou křivolakých uliček plných různorodých obchůdků a krámků s jedinečnou atmosférou. Skvostem je i katedrála na Placa del Rei.

katalansko_historicke_2

katalansko_historicke_4

katalansko_historicke_5

Jedním z největších turistických lákadel v Gotické čtvrti je samozřejmě také Picassovo muzeum, které jsme ovšem tentokrát vynechali. Minout jsme ovšem nemohli místo, kde se „stará“ Barcelona setkává s tou novodobou, nejrušnější barcelonské náměstí Placa Catalunya. Jedná se zároveň o nejrušnější dopravní křižovatku a výchozí bod, odkud můžete zahájit nákupní horečku – krom obchodních domů věhlasných značek na ni navazuje La Rambla. Na to my jsme ovšem neměli čas :D!

katalansko_historicke_6

Protože jsme si chtěli z Barcelony odvézt i nějaký hezký suvenýr do bytu, vydali jsme se poslední den naší dovolené na burzu obrazů, která se odehrávala nedaleko Rambly za kostelem Santa Maria del Pi. Z atmosféry této akce jsme byli naprosto nadšení a nakonec jsme si vybrali dva obrázky od sympatického malíře, který se s námi nechal i vyfotografovat :D! Byl velice komunikativní, ale bohužel jsme mu moc nerozuměli :D. I tak to byl pro nás ohromný zážitek a z našich „úlovků“ jsme měli velikou radost.

katalansko_historicke_7

A protože jsme byli v Barceloně poslední den a ještě jsme neviděli moře, rozhodli jsme se tento nedostatek napravit a jít si aspoň vyráchat nožky. Pláž v Barceloně je neskutečně přeplněná, přesně jak se o ní říká, ale musím říct, že moře mi přišlo celkem čisté a navíc jsem tam našla v písku krásnou mušli :-).

katalansko_historicke_8

Když na to teď vzpomínám a za oknem to vypadá přinejlepším na babí léto, mám hroznou chuť vrátit se zpátky… Letos už to bohužel asi nestihneme, ale už teď můžu říct, že jsem si Katalánsko hrozně zamilovala a ráda se tam zase někdy podívám. Snad vás série článků o tomto krásném koutě země také nalákala k návštěvě… 🙂