Rudy Linka Trio, 18.11.2012, Brno

Měsíc se s měsícem sešel a my vyrazili na další porci nedělního jazzu – tentokrát na věhlasného Rudyho Linku! A bylo to tak skvělé, že se to prostě vůbec nedá popsat slovy – Rudyho zkrátka musíte vidět a slyšet na vlastní oči a uši. Až bude mít někde poblíž koncert, rozhodně si ho nenechte ujít. A pro jistotu si rezervujte vstupenky dopředu, jako my ;-). V Alterně totiž bylo i tentokrát natřískáno. Poučeni minulou zkušeností dorazili jsme tentokrát se zhruba hodinovým předstihem a Žánek s Nezdař už nám zahřívali místa na baru :-).

Na rozdíl od minulého jazzu mi Rudy Linka přišel mnohem poslouchatelnější a celkově jsem si ho po hudební stránce víc užila. A když přidal jako poslední song na rozloučenou úžasnou předělávku For No One od Beatles, získal si mě definitivně :-)!! Báječní byli i jeho spoluhráči. Navíc je Rudy nejen skvělý hudebník, ale i vypravěč, který své vystoupení tu a tam proloží nějakou tou veselou historkou či vtipnou průpovídkou ;-). Prostě parádní koncert po všech směrech.

Nu a na závěr poslední malá perlička z večera. Nevěřili byste, jaké asociace může v mužích vyvolat nevinná holčičí debata o silikonových košíčcích… Aby bylo jasno, bavily jsme se s Nezdař o pečení muffinů :D!

Pro zájemce Rudy Linka coby host v Show Jana Krause:

DROGa speciál aneb Vzorečky

Tenhle článek už mám rozepsaný celou věčnost. Začala jsem pro něj sbírat materiály, respektive tedy vzorečky :D, ještě v době, kdy jsem se připravovala na státnice, což už mi přijde skutečně hóóódně dávno. Sešlo se mi toho za ten půlrok docela dost, tak omluvte délku článku – snad se v něm dozvíte aspoň něco přínosného.

BB Cream Garnier (odstín Light) – napsalo se toho o něm už víc než dost, je milovaný i zatracovaný a já k němu od začátku přistupovala s despektem. Moje mrtvolně průsvitná pleť si totiž zkrátka asi nikdy nebude moct dovolit tyhlety lehoučké tónovací krémy, protože mi pleť vůbec nesjednotí. Na druhou stranu jsem tak úplně zklamaná z výsledku nebyla. BB Cream slibuje 5 věcí – hydratovat, sjednotit, rozzářit, skrýt nedokonalosti a chránit s OF 15. Stoprocentně souhlasit můžu akorát tak s tím posledním bodem :-)… znám spoustu krémů, které mi – co se týče hydratace – prokáží mnohem lepší službu. Se sjednocením pleti bych souhlasila jen na pár hodin – s výdrží jakéhokoliv běžného make-upu se to nedá srovnat. Rozzáření jsem pozorovala leda těsně po natření na pleť a krytí nedokonalostí se můžu akorát tak smát. Pokud nemáte opravdu bezchybnou pleť, bez korektoru se neobejdete. Na druhou stranu si říkám, že někam pod stan nebo kamkoliv, kde se od vás neočekává, že budete vypadat jako ze škatulky, to je fajn věc, napatláte na pleť i bez zrcátka a jste ready. Konzistencí se BB cream pohybuje něco mezi klasickým krémem a make-upem, ale roztírá se dobře a fleky nedělá. Přestože na výběr je jen ze 2 odstínů, ten světlý mi přišel fajn – asi už jsem přecejen trochu chytila barvu :D. Já osobně mám tedy z BB krému smíšené pocity. Možná bych do něj i šla, ale musel by přecejen trochu líp krýt. Takhle je to pro mě skoro to samé, jako kdybych si na obličej nedala nic – nebo jen krém s ochranným faktorem. A ten se dá rozhodně sehnat v dobré kvalitě i za míň než dvě stovky…

Krém Normaderm Vichy – lékárenská kosmetika mě už hrozně dlouho láká, co mě ale vždy spolehlivě odradí, je její cena :D… Zatím tedy alespoň nepohrdnu nějakým tím vzorečkem. Normaderm je určen pro citlivou pleť s nedokonalostmi, je bez parabenů a slibuje účinný boj proti rozšířeným pórům, lesku, začervenání, stopám po akné a nerovnoměrnému vzhledu pleti. Tudíž asi nejsem úplně ten pravý člověk, který by mohl účinky Normadermu objektivně posoudit O:)… Je lehké a spíš tekutější konzistence, s nevýraznou vůní. Popravdě mi přišlo, že žádné velké zázraky s pletí neprovádí, maximálně ji trochu zhydratuje a působí pak vyhlazeným dojmem. Ale to je z mého pohledu asi všechno. Hlavně má však ode mě krém velké tučné mínus za to, že si naprosto nerozumí s mým make-upem a drolí se pod ním :(.

Krém Vichy Idealia slibuje hladkou pleť, sjednocený odstín a vyhlazené vrásky. Popravdě mi příjde hodně podobný Normadermu, co se týče konzistence i vůně, možná je jen víc hydratační a hlavně se dá použít i pod make-up.

Termální voda Avéne byla přílohou v nějakém časopise a původně mi přišla jako kosmetická zbytečnost, kterou nevyužiju. Její přednosti jsem ale odhalila poměrně záhy, když jsem se na jaře učila na balkoně na státnice a sluníčko pěkně připékalo. Aby se mi v tom horku nezavařil mozek, vždycky jsem se trošku postříkala a hned bylo mnohem líp. Voda je skutečně osvěžující, zahalí vás do příjemné mlhy a okamžitě vás probere. Na druhou stranu není to nic objevného – zamlada jsme se takhle s bráchou na zahradě stříkali vodou z rozprašovače, co měla mamka na zavlažování cykasu :D. Termální voda má význam asi jen pro citlivou pokožku, kterou by obyčejná voda z kohoutku moc vysušovala. Její využití je navíc opravdu všestranné – můžete ji použít při slunění, po holení, na rozbité koleno i na dětskou prdelku. Pokud si ji navíc v parnu stříkáte na obličej, nemusíte se bát, že se vám rozteče nalíčení. Pro mě osobně je to ale asi i tak spíš drahá zbytečnost, přestože přes léto se v drogeriích objevilo i několik podobných výrobků od levnějších značek. Musím ovšem říct, že tahle věcička je k nezaplacení, pokud někam cestujete. Ve Francii jsem se s ní s radostí osvěžovala při výstupu na Eiffelovku i během tropického dne ve Versailles, a teprve tam jsem její klady pořádně docenila ;-).

Orientální relaxační exfoliant z arganových ořechů, Yves Rocher obsahuje bio arganový olej z Maroka. Tento výrobek jsem dostala jako dárek ke svému prvnímu nákupu v YR a strašně mě překvapil. Má zvláštní kořeněnou vůni, která by mě v obchodě asi nezaujala, ostatně jako celý tento výrobek, ale na kůži je moc příjemná. Peeling má docela velká zrníčka, ale není vyloženě nijak hrubý – navíc na těle mi to, na rozdíl od obličeje, až tak nevadí. Ale pozor, teď příjde to nejlepší! Až si tímto peelingem pěkně odrbete celé tělo a vylezete z vany… zázrak, vaše kůže bude krásně jemná a hlaďoučká, prostě jako nová. Sama bych nevěřila, že to může mít až takový efekt, kdybych to neokusila na vlastní kůži. Myslím, že i nadále se bez této věcičky v koupelně obejdu, ale bylo příjemné ji vyzkoušet a občas se s ní rozmazlit :D.

Výživný arganový balzám, Yver Rocher – s bio arganovým olejem z Maroka, pro jemnou pokožku těla. Tento balzám, který jsem rovněž dostala v YR jako dárek (ke kuponku z Ona Dnes), už jen dokončí práci započatou peelingem. Hlaďoučké tělo vám ještě více zjemní a provoní. Tato vůně už mně osobně není tak moc příjemná, ale ten efekt hladké pokožky je úžasný.

Doma jsem také objevila pár dosud nevyužitých vzorečků pleťových krémů z Avonu.

Revitalizační denní krém Youth Minerals, Avon je určený pro pleť s prvními vráskami a měl by redukovat první známky stárnutí – ach, jak deprimující… Obsahuje SPF 20, což je vždycky plus, ikdyž by to podle mě měla být u všech pleťových krémů samozřejmost. Co se týče redukce vrásek, těžko soudit, každopádně krém je krásně rozjasňující a to unavené pleti rozhodně jen prospěje. Vůně = typický Avon Solutions = nic moc :/… Konzistencí je krém hodně řídký, takže si o hydrataci moc nedělám iluze, ale z tak malého vzorečku těžko soudit.

Denní hydratační a rozjasňující krém Beautiful Hydration je určený pro dehydratovanou a unavenou pleť a obsahuje SPF 15. Ze všech tří vzorků mi přišel, co se týče hydratace, suverénně nejlepší. Vzpomněla jsem si, že jsem ho kdysi vlastnila i v plné velikosti. Vůně opět není nijak oslnivá, ale celkově to u mě tento krém v porovnání s ostatními vzorky asi vyhrál.

Hydratační gel Freshest Pure, Avon je příjemnou záležitostí zejména na léto, protože je doporučován na nedostatečně hydratovanou, vysušenou pleť. Opravdu se jedná o lehký čirý gel, který je na pleti moc příjemný a nepochybně má i dobré hydratační vlastnosti. Není potřeba ho dávat na pleť ve velkém množství, protože se krásně rozetře. Menší nevýhodu vidím v tom, že pleť je po jeho použití lehce lepkavá. S mým make-upem si ale sednul, takže se dá použít klidně i jako podkladový krém, aniž by se drolil. Otázka je, jestli to tak bude u všech make-upů 8-)… Vůně mi příjde opět typická pro řadu Avon Solutions, ale opravdu nevím, jak bych ji popsala. Není moc přírodní a často z ní cítím alkohol. Trochu jsem se obávala, aby mi gel pleť moc nezmastil, což se naštěstí nestalo, ale obličej se po něm docela leskne, takže to chce po použití minimálně přepudrovat. Celkově hodnotím gel spíš průměrně, dost mi vadí ta lepkavost.

A nakonec mě zase nějakými těmi vzorečky zásobili v Yves Rocher…

Parfém Moment de Bonheur je naprosto tuctová nezajímavá květinová vůně a to je asi tak všechno, co bych vám k ní řekla :-)…

Vysoce zpevňující Sérum végétal, Yves Rocher slibuje okamžité zpevnění rysů obličeje a vyhlazení vrásekcož mě zatím příliš netrápí, ale vzoreček jsem využila díky jeho mini-velikosti na dovolené jako noční krém. Popravdě mě nijak neokouzlil. Sérum je strašně řídké a nepřišlo mi ani nijak hydratační či jinak pleti přínosné.

Po stopách bitvy u Slavkova

Pro ty, které ani nevlídné počasí neodradí od toulání, tu dnes mám tip na malý výlet. Jak jistě víte, nedaleko Brna se roku 1805 odehrála slavná bitva. Slavkov není jediné místo, kde se můžete setkat s památkami připomínajícími tuto událost. Cílem naší cesty byl Pracký kopec, tyčící se nad obcí Prace (opravdu Prace, nikdo jim tu čárku nad a neumazal :D). Pracký kopec byl centrem slavkovského bojiště a ruské bitevní linie. Nyní zde stojí secesní Mohyla míru s hrobkou vojáků a s kaplí.

Nedaleko Mohyly míru se nachází muzeum s expozicí o napoleonských válkách v českých zemích, kterou jsme také navštívili. Expozice je výjimečná tím, že je interaktivní – skládá se v podstatě ze čtyř místností a v každé je stručně, ale přitom zábavnou formou, shrnut nějaký důležitý moment – od zahájení bitvy až po uzavření příměří na slavkovském zámku. Můžu tedy ujistit i ty z vás, kteří dějepisu a válkám příliš neholdujete, že se vám výstava bude moc líbit :-)! Navíc se zde dozvíte spoustu zajímavostí – třeba jak vznikla Alpa-Francovka ;-)…

Pracký kopec navíc nabízí krásný výhled do okolí, takže pokud se sem zrovna nechystáte na každoroční stylizovanou rekonstrukci bitvy, v létě se sem určitě taky vyplatí zajet.

Na zpáteční cestě jsme se zastavili také přímo ve Slavkově, ale fotit už se nám nechtělo – byť je to tam moc hezké! Zámek je evidentně čerstvě opravený a na jaře musí být v přilehlém parku skutečně krásně. Snad si sem příští rok uděláme alespoň malý cyklovýlet.

No, a tím asi letošní toulání skutečně definitivně končí :-(. Vždyť i ten krásně barevný podzim už je skoro pryč…

3.výročí a nové projekty

Minulý měsíc oslavil můj blog neuvěřitelné třetí narozeniny! Bohužel nemám v poslední době moc čas se mu věnovat, ale věřte, že píšu pořád – jenom na jiné weby a právě o tom bych se v tomto příspěvku chtěla zmínit. V současné době můžete mé články najít také na webových stránkách magazin.dogala.cz a hrdinou.cz. Z obojí spolupráce mám velikou radost. Je to pro mě nová a veliká zkušenost a samozřejmě také výzva.

Magazín DoGala

S webem DoGala spolupracuji zhruba od srpna. Jedná se o stránky zaměřené na prodej vlastnoručních výrobků – tedy něco jako náš oblíbený Fler.cz :-). Pro jejich magazín píšu články o kreativním tvoření (najdete tam třeba moje návody na výrobu kofoláčků nebo květiny z krepáku), různé aktuality z této oblasti nebo třeba rozhovory s blogerkami, které se věnují právě ručním pracím a kreativním technikám. (Nejen) obyvatelům brněnské metropole pak můžu doporučit článek o místním streetartovém umělci Timovi a v našich končinách dosud poměrně neznámém hnutí Guerilla Art ;-).

Hrdinou může být každý

Přes inzerát jsem se dostala k velice zajímavému projektu, jehož hlavním realizátorem je Liga lidských práv a zaštiťují jej např. teolog Tomáš Halík nebo brněnské hudební duo Čoko Voko. Účelem projektu je podpořit občanskou angažovanost a na příbězích stovky lidí z naší republiky ukázat, že každý z nás může být hrdinou. Jak jste asi pochopili, ty příběhy sepisujeme my – dvoučlenné týmy fotografů a žurnalistů, kteří se setkávají se zajímavými osobnostmi a dělají s nimi rozhovory. Hotové příběhy spolu s fotografiemi si pak můžete prohlédnout na výše uvedeném webu. Zkrácené verze příběhů by měly vyjít v lednu v publikaci „101 příběhů hrdinů“. Chystají se také putovní výstavy (jedna by měla být ve Vaňkovce v Brně), diskuzní večery, odborná školení nebo třeba anketa o největšího hrdinu. Projekt mě od začátku tak zaujal, že i přes počáteční obavy, jestli jsem skutečně vhodný adept na dělání rozhovorů, jsem na něj nemohla nekývnout. Krom obrovské zkušenosti tahle práce přináší jako bonus také setkávání se zajímavými a inspirativními lidmi, což je pro mě na celém projektu asi to největší plus. Několik mých příběhů už vyšlo i na webu – přečíst si můžete třeba o místostarostovi obce Horní Jiřetín – Vladimíru Buřtovi – který bojuje za záchranu své obce i zbytku podkrušnohorské krajiny neporušené těžbou, o asi nejznámější české porodní asistentce – Ivaně Königsmarkové nebo třeba o studentovi Martinu Markovi, který se angažoval ve skandální kauze plzeňských práv. Nad veselými historkami z natáčení se pak můžete pobavit na projektovém blogu ;-)…

Robert Balzar Trio, 28.10.2012, Brno

Skolila mě rýmička, a tak jsem se rozhodla dneska ulehnout, abych byla fit na zítřejší rozhovor. Ne že bych neměla co na práci, ale z postele se toho krom vyřizování emailů mnoho dělat nedá, a tak chci tenhle čas využít alespoň k dopsání několika blogových restů, co se mi tu nakupily.

Začneme tedy jedním kulturním zážitkem. Řekla bych, že na koncertě jsem byla naposled tak někdy před rokem, což je strašně ostudné a musím s tím něco začít dělat! Každopádně jsem se rozhodla nadělit si letos k Vánocům jeden hudební sen a jestli to klapne, můžete tu očekávat vééélkou a zcela zaujatou recenzi :D. Podvečer státního svátku jsme se rozhodli strávit v klubu Alterna a navštívit jeden ze série jazzových koncertů. Přestože jsme přišli (na naše poměry :D) docela s předstihem, místnost už byla téměř zaplněná a byli jsme rádi, že se nám podařilo ukořistit ještě celkem slušná místa. Na druhou polovinu koncertu jsme si pak ale šli stejně stoupnout k báru, odkud jsme měli na celou kapelu mnohem lepší výhled. Nakonec se nás překvapivě sešel velice hojný počet a dalším příjemným překvapením bylo to, že v Alterně rozšířili nabídku piv, takže už jsme nemuseli ucucávat hnusné Starobrno. Celkově se mi ten večer spolu s poklidnou atmosférou koncertu strašně moc líbil a snad ho zase brzy zopakujeme.

A teď už něco málo o hlavních hvězdách večera: „Originální formace Robert Balzar Trio vznikla v roce 1996, kdy se dal dohromady kontrabasista Robert Balzar, klavírista Stanislav Mácha a bubeník Jiří Slavíček. Nabízí moderní jazz, vedený virtuosním kontrabasem, barvený nádherným klavírem a podporovaný skvěle padnoucími, synkopickými bicími, které místy přebírají hlavní roli. Na albech spolupracovali například s kytaristou Johnem Abercrombiem nebo Danem Bártou.“