Soutěska Wasserlochklamm je prý jednou z nejúchvatnějších hříček přírody v Rakousku. Přesto se na ni v průvodcích na internetu docela zapomíná a kdybychom na její návštěvu nedostali tip od naší „domácí“, asi bychom se ochudili o vůbec nejkrásnější zážitek naší dovolené. Vodopády najdete kousek od údolí, kterým se vine průzračná modrozelená voda řeky Salzy.
Zaparkovat můžete ve vesnici Palfau přímo u restaurace a pokladny. Tím se dostáváme k další výhodě cestování po sezóně 🙂 – Wasserlochklamm je oficiálně přístupný pouze do října. Když jsme přijeli my, pokladna už byla zavřená, nicméně turniket se dá celkem bez problému přelézt a vzhledem k tomu, že směrem od vodopádu se trousily skupinky lidí, usoudili jsme, že to můžeme risknout a následovat jejich příkladu ;-). Odpoledne se nám opět hezky vyčasilo a vysvitlo sluníčko, i když to na fotkách asi není moc poznat (v soutěsce bylo poměrně šero). Turistická značka vás nejprve chvíli vede po břehu Salzy, poté zabočí do lesa a přivede vás k potůčku, u něhož už začínáte stoupat soutěskou vzhůru k vodopádům.
Lávky, které vedou nad vodopády, jsou poměrně dobře schůdné, nicméně kvůli vlhkosti, která se zde drží, to občas docela klouže, a tak je opatrnost na místě. Pohled na valící se proudy vody je však fascinující. Na tomto místě poznáte pravou tvář vodního živlu, která vyvolává respekt.
Pokud budete mít dostatek sil, můžete vystoupat až docela nahoru k místu, kde voda vyvěrá ze skály. Výhled odsud není až tak fascinující, jak by se po náročném výstupu mohlo zdát, ale za pěkného počasí vás určitě nezklame. Někde u pramene by se měla nacházet odbočka na turistickou stezku, která vás lesem dovede zpátky na břeh Salzy, nám se ji však najít nepodařilo, a tak jsme se na parkoviště vraceli stejnou cestou. Opět nás zastihla tma, tentokrát v mnohem horším terénu než předchozího dne, a sestup po kluzkých dřevěných trámech nebyl moc příjemný.
Za namáhavý den jsme se však odměnili velmi záhy :-). Na zpáteční cestě do Lunzu jsme se zastavili v nedalekých solných lázních v Göstlingu. Po šesté hodině večer nabízí zvýhodněné vstupné na 3 hodiny, které vás vyjde do 10 euro. A hlavně se tam parádně zrelaxujete a vyřádíte :-). V areálu se nachází 3 bazény – 2 vnitřní (sportovní a relaxační) a 1 venkovní, který se nám líbil nejvíc. Byl parádně vyhřátý, zajímavě nasvícený a nabízel spoustu atrakcí v podobě podvodních trysek, masážních lehátek nebo sedaček. Nejvíc se nám ovšem líbil „kolotoč“ – kruhový bazének, do něhož byly vpouštěny proudy vody, které vás nutily točit se v bazénku pořád dokola a skoro se odsud nedalo odejít. Vždycky jsem tam dostala strašný záchvat smíchu :D. Po vodním řádění už nás čekala poslední noc v Lunzu a na druhý den přesun do Vídně.