Nick Hornby je dalším z mých literárních objevů tohoto léta. Ještě nevím, jestli ho zařadím mezi své oblíbené autory, ale hodlám na tomto zjištění pracovat :-)…V jeho prospěch hraje fakt, že pochází ze Spojeného království a na jeho stylu psaní je to vidět – ironie, sarkasmus i další aspekty pověstného britského humoru Hornbymu rozhodně nejsou cizí. Koneckonců už samotný námět jeho knihy Dlouhá cesta dolů může vyvolat pousmání jedině u podobně laděných jedinců – posuďte sami…
Je mrazivá silvestrovská noc a na střeše londýnského mrakodrapu Topper’s House se schází čtyři zcela rozdílní lidé… přesto se však najde jedna věc, která je spojuje. Každý z nich hledá východisko ze svých životních problémů a všichni do jednoho se rozhodli právě dnes v noci se vším skoncovat a spáchat sebevraždu… Osudovost tohoto podivuhodného setkání čtveřici přiměje na chvíli ještě své rozhodnutí zvážit a nechat postupně ostatní nahlédnout do nitra svých problémů.
Prvním ze čtveřice je Martin, upadající televizní hvězda zmítaná skandály propíranými v bulvárním tisku a názorná ukázka toho, jak se člověku může během chvilky zhroutit celý svět. Stárnoucí svobodná matka Maureen se rozhodne ukončit svůj život především kvůli tomu, že se stále nedokáže srovnat s těžkým mentálním postižením svého syna Mattyho. Ač je nábožensky založená, příjde jí její situace natolik bezvýchodná, že se raději rozhodne spáchat sebevraždu. To bláznivá puberťačka Jess o skutečných životních problémech ještě nemá ani páru. Zhýčkaná a rebelující dcerka vysokého politika chce teatrálním gestem „vyřešit“ své trable s láskou. Posledním nešťastníkem je muzikant JJ, kterému jeho vlastní problémy příjdou v kontextu večera na Topper’s House tak směšné, že si raději vymyslí, že trpí vážnou a nevyléčitelnou chorobou 😎 .
Po společně strávené noci tato skupinka lidí tak nějak cítí, že by se přecejen ještě neměli rozcházet, že by měli zůstat v kontaktu, protože jejich cesty se pravděpodobně nestřetly jen tak náhodou. Jak se ukáže, není to tak úplně šťastný nápad, protože odlišné zkušenosti i pohledy na život jednotlivých postav často ústí v nevyhnutelné konflikty i tragikomické situace. Co je ale hlavní, nakonec ani jeden ze čtveřice svůj původní záměr „skočit“ nedokončí. Lidé, kteří by se za normálních okolností nikdy nemohli sblížit, se společně pomalu vydávají na „dlouhou cestu dolů“, která jim možná nepomůže vyřešit všechny jejich problémy, ale naučí je novému pohledu na život…který vlastně nemusí být zas až tak špatný, když člověk najde pár maličkostí, z kterých je možné se radovat…
