Gaudího Barcelona

Velmi se kaju, že tento článek píšu až teď, ale znáte to… Protože mám ovšem povídavou, na řadu dnes přichází všechny ty slavné barcelonské ikony. Ani nevím, kterou začít dřív :-)!

Sagrada Familia

Chrám, jehož stavba ještě dlouho nebude dokončena (i když se snad plánuje finiš na rok 2020, ale když si představím, kolik se toho má ještě dostavět, připadá mi to nereálné). Už teď je však bezpochyby nejslavnějším symbolem Barcelony.

Gaudí převzal řízení stavby v roce 1883 a dohlížel na ni téměř 40 let, až do své smrti v roce 1926. Definitivní projekt stavby neexistuje, sám Gaudí prý hodně improvizoval :-). Přímo dovnitř jsme nešli – platit za návštěvu kostela se nám zdálo fakt nekřesťanské 😀 – ale krypta, kde je Gaudí pohřben, je naštěstí volně přístupná.

Casa Batlló

Gaudího mistrovské dílo na objednávku textilního průmyslníka Josepa Batllóa je fascinující svou barevností, křivkami i šupinovitou fasádou. Interiér domu prý rovněž stojí za vidění.

Nedaleko Casa Batlló, přímo na Passeig de Grácia se nachází další Gaudího klenot – Casa Milá, zvaná též La Pedrera. U té nám však štěstí nepřálo, protože se momentálně rekonstruuje, a tak jsme slavnou vlnovitou kamennou fasádu zahlédli jen přes lešení.

Park Güell

Do Güellu jsme se těšili asi úplně nejvíc, všichni nám říkali, že ten rozhodně nesmíme vynechat, už kvůli tomu překrásnému výhledu na Barcelonu. Lákadel ale bylo samozřejmě víc, třeba slavná pestrobarevná „salamandra“, kterou jsme si v malé velikosti odvezli domů jako suvenýr :-).

Park Güell byl zařazen na seznam světových kulturních památek UNESCO a je to opravdu asi to nejlepší, co můžete v Barceloně vidět. Na počátku minulého století byl Gaudí osloven bohatým průmyslníkem Güellem, aby na ploše dnešního parku vytvořil do přírody zasazené sídliště. Protože však město Barcelona projekt neschválilo, zůstalo jen u parku.

Nejnápadnějším rysem parku, pominu-li vstupní prostory, je pestrobarevná dlouhá lavice zdobená barevnými keramickými střepy. Gaudí a jeho kolegové si obstarávali u keramických firem levné kazové zboží a barevné úlomky a střepy pak využívali jako stylovou dekoraci. K parku patří také Gaudího dům a muzeum, kde mistr mnoho let žil a pracoval.

Park Miró

U mozaiky ještě chvíli zůstaneme, přestože tato už není Gaudího dílem. Při naší cestě z Montserrat jsme se zastavili v parku Miró, který se nachází nedaleko Placa Espanya. Jak už jeho název napovídá, dominantou parku se stala 22 metrů vysoká socha Joana Miróa „Dona i ocell“. Park je ale výjimečný i tím, že v něm naleznete výhradně palmový porost a je to rozhodně příjemné místo k odpočinku po náročném dni.

Doufám, že se vám dnešní procházka po nejzajímavějších místech Barcelony líbila a přijmete mé pozvání do katalánských parků a zahrad – zase někdy příště :-).