Nevím, jak to máte vy, ale mě už tohle počasí vážně nebaví. Vůbec nic se nedá dělat. Korálkárna u Mulinový růže je na 3 týdny zavřená :(. Byt máme vygruntovanej. Ze zoufalství už jsem dokonce sáhla i po katastrálním zákoně! Zkrátka a dobře, až do odvolání vyhlašuju protestní filmový maraton! A je mi jedno, jestli budu koukat na Gilmorky nebo Felliniho!
Pro začátek jsem si nevybrala zrovna lehké sousto, nicméně musím říct, že mi Děti ze stanice Zoo vyrazily dech. Už dlouho jsem neviděla tak dobře zfilmovanou knížku! Hlavní zásluhu na tom určitě mají skvěle vybraní herci, především sotva 15tiletá Natja Brunckhorst, která byla v hlavní roli Christiane maximálně přesvědčivá a skoro byste jí uvěřili, že v něčem vážně jede. Ani ostatní herci tvořící partu „feťáků“, která vypadala tak trochu jako poskládaná ze členů kapely Smokie (sorry :DD), ale rozhodně nestáli v pozadí. Další důležitou kulisou, bez které by tento film nebyl ani zdaleka tak působivý, je ponurá atmosféra západního Berlína přelomu 70. a 80. let – anonymní šeď betonového sídliště, zastávky metra a nádraží hemžící se smažkami a prostituty všech možných pohlaví 😎 . Ostatně ani dnes prý město, které kdysi protínala Železná opona, nepatří k nejoptimističtějším evropským metropolím. A poslední důležitý postřeh, který skutečně musím zmínit, je přítomnost herce „za oponou“ – Davida Bowieho, jehož hudba se stala výpovědí jedné generace a báječně dokreslila celkovou atmosféru berlínských klubů i drogového opojení. Bude to možná znít překvapivě, ale David Bowie je podle mě hlavní důvod, proč tenhle film musíte vidět. Obsah jeho songů vás nejvíc přiblíží generaci Christiane a ostatních dětí, které si na konci 70. let píchaly do žíly heroin…
Co by vás mohlo od filmu odradit? No, řekněme si to na rovinu – němčina :D! Děj vás ale nakonec stejně velice rychle vtáhne a přestanete se na to soustředit. Místy mi dokonce i přišlo, že hrdinové mluví nějakým prapodivným negermánským dialektem. Na druhou stranu jsem jim ale občas i slušně rozuměla, až jsem si říkala, že to s tou mou (ne)znalostí němčiny nebude zas tak zlý. Jestli se vám dělá špatně při pohledu na jehly a krev, dá se občas přivřít oko. Každopádně se připravte na to, že Děti ze stanice Zoo jsou dost naturalistická podívaná.
A malá perlička na závěr: Na filmu je krásně vidět, že vznikal v době, kdy AIDS ještě nebylo všeobecnou hrozbou (r. 1981) – feťáci si tam totiž velice ochotně půjčují nádobíčko 😎 …Teď už o filmu víte vše podstatné. Jediné, co ještě potřebujete vidět a slyšet, je tohle…
Jedna myšlenka na “My děti ze stanice Zoo”