Vždycky si říkám, jak je skvělé, že na Beatles je i po těch letech pořád co objevovat. Tento dokument, který má na svědomí Martin Scorsese, je unikátní především spoustou dosud nezveřejněných fotek a záběrů, které poskytla spoluproducentka filmu – Georgova žena Olivia – ze soukromého archivu.
Dokument je postaven jako retrospektiva Georgova života, ale nečekejte úplně klasický životopis. Spousta věcí je zmíněna jen v náznacích a předpokládá už jistou znalost tématu :-). Jedná se spíš o hezky seskládané útržky z Georgova života – od dětství přes období Beatles až po jeho orientaci na východní filosofii, sólovou dráhu, spolčení s Monthy Pythonem, seskupení Traveling Wilburys… A nechybí samozřejmě ani střípky z osobního života – přátelství s Ericem Claptonem, které neohrozila ani láska ke stejné ženě, atentát, ke kterému došlo v Georgově vlastním domě v roce 1999 i jeho poslední roky, kdy bojoval s rakovinou. A i přesto se do 208 minutového snímku zdaleko nevešlo vše, co bych tam chtěla mít.
Na George vzpomínají mimo jiné Yoko, Pattie, Dhani (sexy ;-), Phil Spector (ne moc sexy), Olivia, Klaus, Astrid, Eric Clapton… zkrátka postavy, které znalcům Beatles jistě nemusím představovat. A pochopitelně nechybí ani Paul s Ringem.
Vypíchnout to nejzajímavější z dokumentu je docela těžké – myslím, že každý si z něj odnese něco jiného – stejně jako Georgův život je velice pestrý a nabitý. Mně osobně celkem zasáhlo Oliviino vyprávění, ve kterém popisuje tu noc, kdy došlo ke vloupání do jejich domu a napadení George. A moment, při kterém se vám Beatles-srdce vskutku na chvíli zastaví, následuje úplně na konci snímku – tehdy, když Ringo vzpomíná na poslední setkání s Georgem a neubrání se slzám.
Living In the Material World se Scorsesemu skutečně povedl a pro mě je to jeden z nejkrásnějších Beatles dokumentů vůbec. Už proto, že si vybral právě toho nejtiššího z Beatlů – geniálního skladatele ve stínu nedostižného dua Lennon/McCartney. Dodneška mám v paměti ten páteční večer, kdy v Událostech zazněla zpráva o Georgově smrti. Scorseseho snímek mi znovu připomněl, jak velká a nenahraditelná ztráta to pro tenhle svět byla…