Blues o třech stech vlaků a stříbrném kornetu
Slituj se nade mnou
Že mám dvě oči v hlavě
Dvě smutný noty
Utržený z blues
Slituj se nade mnou
Že v sobě mám svou duši
A v duši že mám kornet stříbrný
Pod oknem za noc nejmíň tři sta vlaků
Vůz k vozu počítám
Jak jedou přese mne
Vůz k vozu počítám –
Začne se rozednívat
A rozednívá se
Abych tě mohl vidět
Vařím si v bílém hrnku hořký čaj
Ta malá ručka
Plynových plamínků
Mi sahá po srdci
Pak zamknu Odejdu
A vím, že neodcházím
A že jsem nezamkl
A malou horkou ruku
Plynových plamínků
Tu cítím přes den v srdci
Mohu já za to Copak můžu za to
Že v očích koutky máš –
A že máš ústa A že máš dvě nohy
A že tvá záda Velké naplnění
A že na tvých ňadrech třeba Saul byl sám –
A že tvá malá
Strašně horká ruka –
Miláčku Za noc
Nejmíň tři sta vlaků
Vůz k vozu počítám
A všechny přese mne
Miláčku Přijď
Přijď ke mně
– svítat
Proč se tu dnes objevuje Josef Kainar, to pochopíte z jednoho z následujících článků (až se mi do něj podaří nahrát video 8-)). Zatím se můžete potěšit mým oblíbeným kouskem z výboru „Bledej gentleman“, který soustřeďuje Kainarovy volné „překlady“ jazzových šlágrů, vlastní písňové texty i básně z celého období jeho života. Výbor představuje tu část básníkovy tvorby, která vznikala na základě autorova osudového opojení světem jazzu a blues.