Mým dalším příspěvkem do čtenářské rubriky bude krátká novela Snídaně u Tiffanyho. O tom, že se skutečně jedná o dílko nevelkého rozsahu, svědčí i fakt, že jsem dobrou půlku knížky stihla přečíst v čekárně u zubaře :D. Možná i tento negativní start zapříčinil, že se mi novela nijak zvlášť nelíbila. Pokud navíc znáte stejnojmenný film s božskou Audrey Hepburn, jistě mi dáte za pravdu, že takový výkon se jen těžko překonává. Filmová Snídaně u Tiffanyho je zábavná a má spád, který jsem já osobně v knížce postrádala.
Vypravěčem příběhu je mladý spisovatel, který se přistěhuje do New Yorku, kde potkává Holly Golightlyovou, mladou a ambiciózní ženu lehčích mravů, která, byť působí naivně, je dostatečně vychytralá, aby díky svým půvabům vždy dosáhla toho, co si zrovna zamane. Literární Holly není moc sympatická postava, v jejím chování se však odráží neradostné dětství, které prožila jako sirotek protloukáním se spolu se svým bratrem Fredem po americkém venkově. Příběh je tak krátký, že se bojím prozradit cokoliv z děje, abych neprokecla pointu 😎 .
Nejvíc mě na knížce každopádně zklamal závěr, který se od toho filmového podstatně liší. Samozřejmě pokud netrváte na happy endu, možná se vám líbit bude. Nicméně já a 99 ochránců zvířat ze 100 dáváme přednost šťastnému konci se šťastným kocourem :D…
Jestli na konci ume kocour, tal to číst nebudu. Každopádně stydím se stydím… Filmového Tiffanyho jsem neviděla.
Terezko, nejsi sama, já také ne (a taky se stydím).
Nene, žádné zvíře naštěstí neumře :-), to se neboj. Ale stejně mě ten konec div nerozbrečel.