Milan Kundera – Jakub a jeho pán (Pocta Denisi Diderotovi)

„Můj pane, člověk nikdy neví, kam jde, věřte mi to“ (Jakub)

Dala jsem Kunderovi ještě jednu šanci :D…Tentokrát jsem to zkusila z jiného soudku – s divadelní hrou, úspěšnou dramatizací Diderotova Jakuba Fatalisty, která je jediným autorovým dramatickým textem, patřícím k dílům, která „má bez výhrad rád a chce vydávat“. Hlavními postavami jsou Pán a jeho sluha Jakub. Ti si na svých cestách krátí dlouhou chvíli povídáním o svých životních trampotách. Jejich vzpomínky se díky autorovi pro čtenáře knihy i pro diváka v divadle přesouvají o úroveň výše v tom smyslu, že se odehrávají na vyvýšeném pódiu, kam oba vypravěči přechází, aby sehráli úlohu ve svých představách.

Variaci na téma románu Denise Diderota Jakub fatalista Kundera napsal někdy v roce 1971, ještě v Čechách, kdy po srpnové okupaci upadl v nemilost, podle vlastních slov s nejasnou představou, že by ji nějaké české divadlo mohlo hrát pod cizím jménem. Stalo se tak až po jeho emigraci do Francie, v roce 1975, kdy se textu ujal Kunderův přítel Evald Schorm, pod jehož jménem byl Jakub a jeho pán inscenován v ústeckém divadle. Později autor hru přeložil do francouzštiny a v roce 1981 v Paříži vydal. Hra se začala hrát a stala se slavnou. Od katastrofálního představení v Bruselu však Kundera další provozování hry zakázal a od té doby dovoluje Jakuba a jeho pána inscenovat pouze výjimečně a to většinou amatérským nebo chudým divadlům.

Na divadelních prknech jsem Kunderu přecejen vzala na milost, ikdyž stále trvám na tom, co jsem na jeho účet prohlásila u Směšných lásek :D. Jinak jsem ale byla hrou celkem příjemně překvapená a všem vřele doporučuju pro její aktuálnost. Nejvíc ovšem tleskám Jakubovi, za úsměvný a zatraceně pravdivý výrok :)…:

„Zbytečná pravda, to je ta nejblbější věc, co znám.“

2 komentáře u „Milan Kundera – Jakub a jeho pán (Pocta Denisi Diderotovi)“

  1. Tak to asi Kunderovi dochází peníze, jinak si nedovedu představit, proč by povolil inscenovat to ve Zlíně 😀 A Divadlo Bez zábradlí taky zrovna není chudé nebo amatérské… ale tam to hraje Heřmánek s Bartoškou – to bych snad i dala ty nekřesťanský prachy za vstupenku 😀 Asi Kundera slevil z nároků.
    BTW: Co to bylo za faux pas v Bruselu?

  2. Třeba jde o prestiž ;-), ale divadelní představení jsem neviděla, takže nemůžu soudit…O faux pas v Bruselu se psalo něco na přebalu knihy nebo snad v předmluvě, teď nevím, ale právě tam byla jen zmínka, tak by mě samotnou zajímalo, co to mělo znamenat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *