Krom toho, že vám dnes přiblížím jeden ze svých báječných úlovků ze Dne knih bez DPH, musím se vám ještě svěřit s jednou věcí. V práci jsem dostala Kindla – ano, já, zapřísáhlý literární konzervativec… Přiznejme si na rovinu, že mi dobré 3 týdny ležel zavřený v šuplíku. Pak mě ale něco nahlodalo a řekla jsem si, že když už ho tedy mám, mohla bych to s ním aspoň zkusit. Nabila jsem ho, Péťa mi do něj nahrál kompletní Game of Thrones a já se pustila do čtení. I nadále hodlám zůstat u klasických papírových knih, ale musím říct, že na cestách jsem výhody Kindlu naplno docenila. Je malý, skladný, velice snadno se s ním manipuluje a hlavně se toho do něj TOLIK vleze – pokud jste stejný knižní hraboš jako já, tuhle nespornou výhodu jistě oceníte. Velice pohodlný je i pro čtení v posteli – a vlastně i kdekoliv jinde. Musím přiznat, že mě samotnou překvapilo, jak snadno jsem si Kindla zamilovala :-D…
Anna Strunecká, Jiří Patočka – Doba jedová
Tuto knížku jsem dala tatínkovi k Vánocům, a protože téma nebezpečných látek, které nás v dnešní době obklopují, mě taky zaujalo, pustila jsem se přes Velikonoce do čtení i já. V několika kapitolách přijde na přetřes téma očkování, aditiv v potravinách nebo ne zcela prověřených látek používaných v kosmetickém průmyslu. Sympatické je, že autoři vám nepodsouvají své názory, v řadě případů jen nabízejí různé teorie a úhly pohledu. Čtenář si tak může sám vybrat, ke kterému výsledku se přikloní. Co mě naopak lehce zklamalo je místy až příliš odborná terminologie (a to si myslím, že jsem na tom jako bývalý biolog se znalostmi ještě celkem dobře :D). Kniha by měla být určena široké veřejnosti a věřím, že by se dala napsat i jazykem laikovi bližším. To je však jen taková malá piha na kráse, jinak mi přišla Doba jedová jako velmi zajímavé počtení, které se určitě neztratí v žádné domácí knihovničce. A co jsem si z četby do svého života odnesla já? Asi nepřekvapí, že nejvíce mě zaujala kapitola o kosmetice, které mě definitivně přiměla začít pečlivě číst složení na etiketách. A začnu zase užívat chlorellu, která je skvělá na detox :-).
George Orwell – 1984
Absurdní a přitom tak vizionářské… to je asi to první, co vás napadne, když se vám dostane do ruky slavný Orwellův román. Když jsem se v rámci Dne knih bez DPH rozmýšlela, jakou knížku si od Dobrovského odnesu, měla jsem představu o něčem nadčasovém a klasickém. 1984 se nakonec ukázalo být jasnou volbou, která vyplní mé literární mezery (a prázdné místo v mé brněnské knihovně :D). Měla jsem trochu obavy, jestli mě téma knihy chytne, ale nakonec jsem dílko zhltla velmi rychle a u posledního dílu málem ani nedýchala. V duchu jsem doufala v trochu optimističtější konec… přesto je pro mě 1984 naprosto nadčasovou záležitostí, kterou si není špatné čas od času připomenout. Už proto, že její děj bohužel není tak úplně sci-fi…
George R. R. Martin – Hra o trůny 1
Nikdy bych nevěřila, že mě fantasy takhle chytne, ale Hra o trůny je skutečně dost návyková záležitost. Sice se ještě pořád trochu ztrácím v tom množství postav, ale doufám, že se to srovná, protože souběžně chci koukat i na seriál. Je pravda, že děj je místy až moc rozvláčný, ale přesto se knížka čte velice dobře. Víc už asi není třeba dodávat – pokud jste nečetli, jistě znáte alespoň seriálovou podobu, protože jsem nepochybně poslední člověk široko daleko, který Game of Thrones dosud nesledoval :-D…
E. L. James – 50 odstínů šedi
A na závěr tu mám takovou perličku, kterou mám už od podzimu staženou v počítači, ale dosud na ni nebyl čas. Samozřejmě jsem i já zaznamenala všechen ten humbuk kolem této knihy a chtěla jsem zjistit, co že je na ní tak převratného. Přiznejme si na rovinu, že je to děsnej brak, který by po stylistické stránce dokázal napsat kdekdo z nás minimálně stejně a dost pravděpodobně i líp :D. Četla jsem v češtině, takže si nejsem jistá. do jaké míry je to vina překladu, ale ve výsledku je to nakonec asi jedno. Příběh je vystavěn na klasickém vzorci – obyčejná nenápadná studentka s minimem milostných zkušeností a úspěšný bohatý businessman, který by mohl mít na každém prstě deset holek. Pak už následuje jen osudové setkání, přeskočení jiskry a explicitní erotika, která pravděpodobně stojí za vysokým prodejem této knihy. Pokud jste dosud neučinili tu osudovou chybu a nepřečetli si 50 shades of Grey, doporučuju neztrácet s tím čas a věnovat ho něčemu užitečnějšímu :-D! Nakonec přidávám odkaz na BlogHýsek, kde si můžete rovněž přečíst recenzi na tuto knihu.
Sdílím tvou lásku ke Kindlu, pořád čtu i papírové knihy, ale na cesty je fakt k nezaplacení…
Tak jsem ráda, že jsi i ty podle kouzlu GoT, protože je fakt silné 🙂 Doufám, že se už brzo dočkáme vydání posledních dílů…
A k 50 odstínům šedi se mi ani nechce vyjadřovat, nechápu, jak to může být tak oblíbené, napsané je to opravdu příšerně a jestli to někomu obohatí sexuální život, tak nechápu, jak ten život vypadal před touhle knížkou… 😀 Druhý díl jsem nezvládla dočíst, natož abych si sháněla třetí, jen mám pocit, že to celé dobře dopadne – jakože on se změní, protože se do ní zamiluje, a to mě totálně zklamalo, v tomhle se člověk podle mě nemění 🙂
Tak to jsem ráda, že v tom nejsem sama :-). jak dlouho už Kindla používáš, Pavli?
Co se týče 50 shades of Grey, já měla teda krizi už u prvního dílu a myslela jsem, že to ani nedočtu. Pak jsem se ale hecla, protože jsem byla zvědavá, jestli nedojde k nějakému nečekanému zvratu – bohužel nedošlo :D…
Mám ho už myslím rok a půl (od Ježíška), z toho víc jak půl roku jsem ho nechala Mirovi, když jsem dělala na diplomce, ale už ho zas nechci dávat z ruky 😀
No já ten první díl četla s očekáváním, kdy to konečně začne být šokující:D Dvojku už ze zvědavosti, co z toho vyleze, ale je to fakt příšerně napsané…