Tuhle kapitolu jsem si chtěla nechat jako to nejlepší na konec a je mi jasný, že vás asi budou zajímat víc památky, než moje hladové okénko, ale prostě jsem nemohla odolat O:-). Do španělské kuchyně jsem se zamilovala už v Alicante a na naší dovolené jsme měli tu nejlepší příležitost vyzkoušet spoustu dalších dobrot.
Na úvod musím zmínit, že všechna ubytování, která jsme si zarezervovali, měla kuchyňku. Od začátku jsme plánovali, že si budeme hodně vařit z lokálních surovin. A díky všudypřítomným trhům to bylo nejen chutné, ale taky neuvěřitelně levné řešení. Nejvíc nadšená jsem byla jednoznačně z tržnice v Blanes, která se nacházela malý kousek od našeho apartmánu. Prodávali tam nejen krásnou zeleninu, ale i maso, ryby a všelijaké jiné mořské potvory nebo sýry. Z toho všeho jsme si pak dělali báječné obědy či večeře :-)…
Za velké gastronomické zklamání však musím označit španělské víno. Už v Alicante nám přišlo naprosto odporný, ale utěšovaly jsme se s Marťou tím, že na nás na konferenci šetřili nějakým krabicákem :D. Bohužel ani lahvová vína z obchodu, která jsme vyzkoušeli, nebyla o moc lepší. Všechna do jednoho strašně kyselá se zárukou pálení žáhy. Zato mě velice překvapilo španělské pivo, které špatné rozhodně nebylo! V Barceloně jsme pak narazili na jeden čínský obchůdek, kde jsme sehnali vynikající pivo zázvorové :-)!
A když už jsme u těch nápojů, rozhodně nemůžu nezmínit báječné a osvěžující ovocné šťávy, které jsme si kupovali na trhu La Boqueria v Barceloně. Nejen že byly vynikající, ale když jste na trh přišli před zavírací dobou, mohli jste je sehnat za bezkonkurenční cenu – my jsme takto byli obdarováni rovnou třemi kelímky za neuvěřitelné 1 euro :-)!!
Co jsme si opravdu užívali, to bylo čerstvé ovoce. Ochutnali jsme všechno možné – od žlutých melounů přes višně až po nektarinky. Snídaně pak vždycky stály zato…
Troufli jsme si ale i na větší kulinářské experimenty – třeba mušle, první v mém životě O:-). Zájemci najdou recept na Péťově blogu -> http://blog.petrnohejl.cz/slavky-v-rajcatove-omacce
A když se nám zrovna vařit nechtělo, samozřejmě jsme si i zašli na něco dobrého do restaurace. Poprvé jsem ochutnala proslulou studenou polévku gazpacho, která nás během parného dne v Gironě příjemné osvěžila. Zašli jsme si i na tapas a ochutnali barcelonskou paellu s mořskými plody. A jako sladká tečka… správně, zmrzlinka O:-)!
Doufám, že jste z dnešního článku nedostali moc velký hlad. A na příště už fakt slibuju nějaké ty památky :-)!
Hmmm z těch supr fotek jsem teda hlad celkem dostala 🙂