S časem a chutí na čtení to poslední dobou stále není valné, ale tento měsíc si konečně hodlám vzít na chvíli dovolenou a napravit všechny odložené literární resty. Tak snad začne být v literární rubrice zase trochu živo :)! Pro dnešek tedy bohužel jen dva tituly…
Zbyněk Zeman – Edvard Beneš (Politický životopis)
Seriál České století ve mně znovu vzbudil zájem o moderní české dějiny a potažmo i osudy politiků té které doby. Benešův životopis jsem u bráchy v knihovně objevila už před několika lety, ale teprve nyní jsem ho vytáhla s odhodláním, že si ho i přečtu. Beneš je velice záhadnou a rozporuplnou postavou v našich dějinách – na jedné straně je oslavován jako spoluzakladatel našeho státu a zkušený evropský politik, na straně druhé je mu vytýkána jeho opatrnost v období kolem mnichovské dohody i zaslepenost (či naivita) jeho představ o mezinárodní politice po skončení druhé světové války.
„…Sovětský svaz se nebude vměšovat do vnitřních záležitostí svých spojenců. Já vím, že i mezi vámi jsou takoví, kteří mají o tom pochybnosti. Snad i Vy (tj. Beneš) trochu pochybujete. Ale já ujišťuji, že se nikdy nebudeme vměšovat do vnitřních záležitostí svých spojenců…“
(Stalin, březen 1945)
Kniha mapuje celý Benešův politický život a já osobně jsem se díky ní dozvěděla celou řadu zajímavých historických souvislostí zejména z období Benešova působení v exilu za druhé světové války a z únorového převratu, který jsme ve škole nikdy neprobírali, takže veškeré mé znalosti této historické etapy jsou omezeny na samostudium. Přestože mě některé detailnější politické pasáže úplně nebavily, stálo zato se jimi prokousat. Benešův životopis svým způsobem vyvolává víc otázek než odpovědí, ale to je nejspíš i dobře. Bouřlivé dějiny uplynulého století jen těžko můžou mít jediný správný výklad…
Michal Viewegh – Výchova dívek v Čechách
Tak jsem dala po delší době zase šanci Vieweghovi, kterého normálně moc nemusím, ale Výchova dívek v Čechách je přece jen taková klasika a určitě patří k tomu lepšímu, co kdy Viewegh napsal 8-). Jako oddechovka je tenhle příběh o doučování „na objednávku“, které posléze přeroste v milostné drama, určitě fajn – čtenářovi se to dobře konzumuje a místama je to i vtipný. Pokud k ukrácení dlouhé chvíle zrovna nepotřebujete nějaké intelektuálně povznášející čtení, tenhle Viewegh by mohl být docela dobrá volba.
