Březen, měsíc knihy

Tento březen je nebývale „čtivý“ měsíc. Nevím, jestli je to tím počasím nebo mě zkrátka moje stará dobrá vášeň opět pohltila, ale tak či tak to pomalu ani nestíhám všechno zapisovat. Takže dneska jen tak v rychlosti a stručnosti.

Leonardův kabinet

Tématem třináctého svazku edice Česká povídka jsou záhady, tajemství a nečekané zvraty. Do souboru krátkých povídek přispěli svou troškou autoři Petr Šabach, Jiří Hájíček, Věra Nosková, Jiří Kratochvíl, Veronika Huťková, Anna Cermanová a David Jan Žák. Na rovinu musím říct, že se mi tento výběr ani trochu nelíbil – některé příběhy se zpočátku tváří nadějně, ale pak se napětí něčím totálně zabije. Často je děj snadno předvídatelný a to povídkám punc tajemna taky zrovna nedodá. A co se týče nečekaných zvratů, tak těch jsem se nedočkala ani jednou. Autoři by si měli vzít za příklad Roalda Dahla, skutečného mistra v oboru :-)! Jinak musím říct, že mám tyto povídkové soubory docela ráda, ale v tomto případě zkrátka asi nebylo zvoleno příliš šťastné téma.

leonarduv_kabinet

Jana Šrámková – Hruškadóttir

Tip na tuto krátkou novelu mi přineslo sledování pátečního pořadu Všechnopárty, jehož hostem byla právě autorka knihy Jana Šrámková. Hruškadóttir je její prozaickou prvotinou a vypráví trochu zamotaný příběh plaché studentky Veroniky, která se „adoptuje“ do rodiny své kamarádky, aby s ní posléze prožila její soukromou tragédii. Netradiční název naráží na islandské specifikum, kdy dívka nepoužívá příjmení, ale je označována jménem svého otce s dovětkem dóttir, tedy dcera. Veronika svého otce nikdy nepoznala a jediné, co jí po něm zbylo, je hruška zasazená na zahradě jejich chalupy. Příběh o hledání a ztrácení je kratičký a přesto zanechává hluboký dojem. Nechybí v něm ani milostná linie, i když ta zde podle mě nehraje prim. Mnohem zajímavějším tématem novely je rodina a její způsob, jak se vyrovnat se ztrátou těch nejbližších a také myšlenka, že i ve fungující rodině si stejně všichni nějakým způsobem ubližují. Pokud vás poněkud pesimistické vyznění neodradí, Hruškudóttir vám doporučuju – na tak málo rozsáhlé dílo je to skutečně silný zážitek. Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2009.

hruskadottir

Jan Zvelebil – Na vandru s Reflexem

K „Vandrům“ se neustále vracím – jednak je to jeden z mých nejoblíbenějších žánrů a příběhy jsou navíc tak pestré a různorodé, že se u nich člověk ani chvilku nenudí – a to ani při druhém nebo třetím čtení, věřte mi :-). V prvním díle vás Jan Zvelebil provede Anglií, Austrálií, Brazílií, Indií, Izraelem, Japonskem, Mexikem, USA a Tanzanií. Poučí vás, ve kterých zemích se vám nevyplatí dělat načerno a v jednom příběhu se dokonce podíváte i do vězení :O. Víc snad ani nemá cenu dodávat, „Vandry“ jsou moje velká knižní láska a všem doporučuji se do nich také zamilovat :-)!!!

brezen_mesic_knihy_1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *