Katalánsko jedlé

Tuhle kapitolu jsem si chtěla nechat jako to nejlepší na konec a je mi jasný, že vás asi budou zajímat víc památky, než moje hladové okénko, ale prostě jsem nemohla odolat O:-). Do španělské kuchyně jsem se zamilovala už v Alicante a na naší dovolené jsme měli tu nejlepší příležitost vyzkoušet spoustu dalších dobrot.

katalansko_jedle_7

Na úvod musím zmínit, že všechna ubytování, která jsme si zarezervovali, měla kuchyňku. Od začátku jsme plánovali, že si budeme hodně vařit z lokálních surovin. A díky všudypřítomným trhům to bylo nejen chutné, ale taky neuvěřitelně levné řešení. Nejvíc nadšená jsem byla jednoznačně z tržnice v Blanes, která se nacházela malý kousek od našeho apartmánu. Prodávali tam nejen krásnou zeleninu, ale i maso, ryby a všelijaké jiné mořské potvory nebo sýry. Z toho všeho jsme si pak dělali báječné obědy či večeře :-)…

katalansko_jedle_6

Za velké gastronomické zklamání však musím označit španělské víno. Už v Alicante nám přišlo naprosto odporný, ale utěšovaly jsme se s Marťou tím, že na nás na konferenci šetřili nějakým krabicákem :D. Bohužel ani lahvová vína z obchodu, která jsme vyzkoušeli, nebyla o moc lepší. Všechna do jednoho strašně kyselá se zárukou pálení žáhy. Zato mě velice překvapilo španělské pivo, které špatné rozhodně nebylo! V Barceloně jsme pak narazili na jeden čínský obchůdek, kde jsme sehnali vynikající pivo zázvorové :-)!

A když už jsme u těch nápojů, rozhodně nemůžu nezmínit báječné a osvěžující ovocné šťávy, které jsme si kupovali na trhu La Boqueria v Barceloně. Nejen že byly vynikající, ale když jste na trh přišli před zavírací dobou, mohli jste je sehnat za bezkonkurenční cenu – my jsme takto byli obdarováni rovnou třemi kelímky za neuvěřitelné 1 euro :-)!!

katalansko_jedle_10

Co jsme si opravdu užívali, to bylo čerstvé ovoce. Ochutnali jsme všechno možné – od žlutých melounů přes višně až po nektarinky. Snídaně pak vždycky stály zato…

katalansko_jedle_9

katalansko_jedle_8

katalansko_jedle_11

Troufli jsme si ale i na větší kulinářské experimenty – třeba mušle, první v mém životě O:-). Zájemci najdou recept na Péťově blogu -> http://blog.petrnohejl.cz/slavky-v-rajcatove-omacce

katalansko_jedle_5

A když se nám zrovna vařit nechtělo, samozřejmě jsme si i zašli na něco dobrého do restaurace. Poprvé jsem ochutnala proslulou studenou polévku gazpacho, která nás během parného dne v Gironě příjemné osvěžila. Zašli jsme si i na tapas a ochutnali barcelonskou paellu s mořskými plody. A jako sladká tečka… správně, zmrzlinka O:-)!

katalansko_jedle_1

katalansko_jedle_2

katalansko_jedle_4

Doufám, že jste z dnešního článku nedostali moc velký hlad. A na příště už fakt slibuju nějaké ty památky :-)!

katalansko_jedle_3

Katalánsko na cestách

Konečně jsem našla špetku času, abych rozjela sérii vyprávění o naší letošní dovolené. Zatím jsem se vždycky snažila vyprávět naše příběhy den po dni, pro tentokrát jsem se ovšem rozhodla zaměřit články spíše tematicky. Třeba to tak pro vás bude přehlednější a přinese to osvěžující změnu :-).

Dnešní článek bych tedy ráda věnovala tématu cestování. Jak už asi víte, cílem naší letošní dovolené se stala Barcelona, ale rozhodli jsme se navštívit také Gironu a Blanes. Bylo tedy jasné, že se budeme tentokrát trochu víc přemisťovat a museli jsme se rozhodnout, v jakém pořadí jaké místo navštívíme. Jako nejrozumnější řešení se nám nakonec jevila trasa Girona->Blanes->Barcelona.

I přes mé dobré předsevzetí bojkotovat Ryanair jsme nakonec opět letěli s nimi. Výhodným letenkám za 2500 a navíc v super termínu se prostě nedalo odolat O:-). Letět jsme sice museli z Bratislavy, ale to nebyl žádný problém a klidně bych tak letěla zas. Letiště v Bratislavě je hezké, moderní a velice přehledné. Cesta do Girony utekla rychle – počasí bylo báječné a navíc jsme vychytali sedadlo u okýnka. Girona nás přivítala deštíčkem, ale s tím jsme podle předpovědi počítali. Naší hlavní starostí po příletu bylo, jak se dostaneme do města – letiště je totiž od centra ještě celkem vzdálené. Naštěstí tu funguje síť autobusů Barcelona Bus, která odváží turisty jak do Barcelony, tak do Girony, kam vás cesta vyjde asi na 2,50 EUR.

Cestování z Girony do Blanes už bylo komplikovanější. Jednak na vás na nádražních informacích anglicky nepromluví 😀 a jízdní řády mají umístěny neznámo kde. Jako dopravní prostředek jsme zvolili bus a prostě jsme se vždycky nahrnuli k odjíždějícímu autobusu, který vypadal, že by mohl jet našim směrem, a zeptali se řidiče, jestli jede přes Blanes (mimochodem se název tohoto města vyslovuje přesně tak, jak se to píše, což pro nás bylo trochu matoucí :-). Asi po hodině čekání přijel konečně ten správný spoj, který nás odvezl až do Blanes. Cesta trvala přibližně hodinu a půl a za jednu jízdenku jsme dali okolo 6 EUR. Autobus byl pohodlný a čistý, ale to jejich libování si v klimatizaci mě přivádělo k šílenství.

Oproti tomu cesta z Blanes do Barcelony proběhla překvapivě hladce. Tentokrát jsme se rozhodli vyzkoušet španělské dráhy :-). Jízdenka byla levná a dala se koupit v automatu kartou. A hlavně ten luxusní vláček! Trať navíc vede přímo po pobřeží, takže skoro celou cestu si můžete užívat nádherný výhled na moře a pláže. Je pravda, že jsme jeli skoro dvě hodiny, ale nikam jsme nespěchali a moc jsme si to užili.

A nyní už pár slov k barcelonskému metru :-). Dá se říct, že žádným směrem nevybočuje ze standardu ostatních evropských metropolí – je vcelku čisté, má hustou síť, ale značení je barevně odlišené a proto i poměrně přehledné. Menší problém jsme měli jen s hledáním přestupu na vlakové spoje do Montserrat, kam jsme jeli na výlet, ale ani tehdy jsme moc dlouho nebloudili.

katalansko_na_cestach_2

Vlakové soupravy se vyskytují v různé kvalitě – najdete tam jak ty omšelé zastaralé, tak i hezké moderní. Všechny vás však spolehlivě a hlavně rychle dopraví tam, kam zrovna potřebujete. Snad jen jediným opravdu velkým vopruzem na barcelonském metru byly přestupy na některých stanicích, které se zdály nekonečné. Dlouhý tunel bez urychlovacích pásů nám aspoň pravidelně zpříjemňovali místní umělci :-). A když už jsme u toho metra, rozhodně musím zmínit možnost koupit si cenově výhodnou jízdenku T10 (jak již název napovídá – na 10 jízd), která je přenosná, takže nám s Péťou vždy stačila jen jedna. Pokud budete metro hodně využívat, dost na tom i ušetříte (T10 stojí okolo 10 EUR).

katalansko_na_cestach_1

Když už tady vzpomínám všechny možné dopravní prostředky, nesmím opomenout ani lanovku, kterou jsme se nechali vyvést do kláštera Montserrat, který leží ve skalách asi 60 km za Barcelonou. Rovnou ale taky upozorňuju, že kdo trpí závratí, měl by si radši koupit lístek na zubačku :D!

katalansko_na_cestach_3

Cesta z Barcelony na letiště v Gironě už byla úplně v pohodě. Lístky se dají koupit dopředu na nádraží. Báli jsme se, že budou autobusy strašně nacpané, tak jsme radši jeli o hodinu dřív a sedli jsme si bez problémů. Ani ne za dvě hodiny už jsme stáli v Gironě v odbavovací hale. Gironské letiště je celkem malé a lítají z něj, co jsem tak vypozorovala, hlavně nízkonákladovky. Musím přiznat, že zpáteční let byl asi vůbec nejhorší, jaký pamatuju – obrovská oblačnost nad Bratislavou dost znepříjemnila závěrečné klesání. Naštěstí jsme to zvládli a chvilku poté, co jsme doletěli, se spustila obrovská průtrž mračen, za které by bylo přistání jistě ještě mnohem horší. No, na letošek mám myslím už dolítáno :-).

Doufám, že vám článek přinesl nějaké užitečné informace a příště už se rozhodně vrhneme na něco zábavnějšího :-)!

Červnová knihovnička

Červnová knihovnička na sebe nechala tak dlouho čekat a ještě to skoro ani nestojí za řeč. Ale času moc nebylo a… však to znáte :-).

David Nicholls – Otázka za deset

Můj druhý úlovek ze Dne knih bez DPH. Moc jsem nad koupí neváhala, protože Jeden den se mi moc líbil a tohle mělo být podle popisu něco z veselejšího soudku. Franta mě s četbou opět předběhnul a avizoval, že pokud jsem četla Mládí v hajzlu, budu se dobře bavit i u tohoto :-D. A musím říct, že jsem se bavila ještě o něco víc! Retro román je zasazený do poloviny 80. let a jeho hlavním hrdinou je na první pohled dost nemožný mladík Brian, který právě nastupuje na vysokou se stejnými očekáváními, jaká měla většina z nás – tedy že se jeho život diametrálně změní k lepšímu. Že v reálu dopadne všechno trochu jinak asi netřeba zdůrazňovat ;-)…

kvetnova_knihovnicka_3

George R. R. Martin – Hra o trůny 2

Poté, co jsem Game of thrones definitivně podlehla a přelouskala první díl, pokračování na sebe samozřejmě nenechalo dlouho čekat. Hru o trůny 2 jsem si s sebou vzala na dovču a četla jsem opravdu poctivě, až se mi čtečka vybila. Ještě že s sebou Péťa vždycky vláčí všechny ty dobíjecí kabely :-D! Díky Game of thrones se mi podařilo úspěšně přežít celkem 6 letů, které jsem musela v uplynulém měsíci absolvovat.

cervnova_knihovnicka_2

Houbová polévka s česnekovou bagetou

Do mého repertoáru polévek přibyla jedna nová. Pokud taky máte pocit, že vaříte pořád ty samé polívky dokola, možná by vám mohla posloužit jako prima inspirace pro víkendový oběd :-).

  • 1 lžíce olivového oleje
  • 25 g másla
  • 1 pórek, nakrájený na tenké plátky
  • 1 lžíce tymiánu
  • 400 g žampionů, nasekaných
  • 10 g sušených hub, namočených na 15 minut v 80 ml vroucí vody
  • 750 ml zeleninového vývaru
  • 2 lžíce sójové omáčky
  • 150-200 ml smetany ke šlehání
  • sůl, pepř

Na česnekovou bagetu si připravte:

  • 1-2 bagety, záleží na počtu strávníků
  • 150 g změklého másla
  • 4 stroužky česneku
  • hrst nasekané petrželky

Olej a polovinu másla rozpálíme v hrnci na nízkém plameni. Přidáme pórek a tymián a za stálého míchání opékáme 3-5 minut. Poté přidáme nasekané houby, namočené sušené houby (včetně vody), vývar a sójovou omáčku a přivedeme k varu. Snížíme plamen a necháme 5-8 minut probublávat. Poté sejmeme hrnec z ohně, necháme chvilku zchladnout a tyčovým mixérem rozmixujeme do hladka. Vrátíme zpět na sporák, přidáme smetanu, prohřejeme a dochutíme solí a pepřem.

houbova_polevka

Mezitím si připravíme bagetu, kterou pokrájíme na plátky. Máslo utřeme s prolisovaný česnekem a podle chuti osolíme a opepříme, případně přidáme bylinky. Pak máslem namažeme plátky pečiva a přikryté alobalem je dáme na 10 minut péct do trouby předehřáté na 160°C. Pak odklopíme a dopékáme ještě 2 minuty.

Červnová kosmetika

Ještě než se tu objeví příval prvních článků o našich cestách po Katalánsku (a že se máte na co těšit, teda pokud to tu ještě někdo čtete :D…), nesmím opomenout pravidelnou kosmetickou rubriku. Spoustu jsem toho tentokrát spotřebovala právě při cestování a nakonec se tak těch úlovků sešlo i docela dost.

Krém na ruce na popraskanou a suchou pokožku, Isana

Dalším mým úlovkem z oblasti krémů na ruce za poslední dobu byl tento kousek. Oproti červenému kolegovi z květnového kosmetického příspěvku má tento mnohem řidší konzistenci. Hydratuje ale podle mě stejně dobře, i když asi ne s tak dlouhodobým efektem. Vůně je opět dost neutrální a ne moc výrazná. Jedinou nevýhodou, kterou jsem u tohoto výrobku zaznamenala, je to, že zanechává na rukou lehký lepivý film, který se vstřebá až po chvíli. Jinak ale samá pozitiva – absence parabenů i barviv a velmi příjemná cena. Přesto je pro mě krém Intensiv s ureou v tomto duelu jasný vítěz.

cervnova_kosmetika_1

Make-up Mattitude, Astor (odstín 001 Ivory)

Nevím, čím to je, ale přestože zmatnění je asi to poslední, co moje suchá pleť potřebuje, většinou mi v drogeriích sedí odstíny právě od matujících make-upů, takže u nich nějakým záhadným způsobem vždycky skončím. Tento ale náhodou není vůbec špatný. Na pleti vypadá celkem přirozeně a těší mě hlavně SPF 22. Balení je ohromně lehoučké, skladné a praktické. Mám jen trochu problém s pumpičkou, která toho většinou na mě vyplivne víc, než zrovna potřebuju – nedá se to moc korigovat. S vlastnostmi make-upu jsem ale celkem spokojená. Poskytne vám sice jen lehčí až střední krytí, ale zdá se mi, že celkem vydrží a je odolný proti otěru. I když je pravda, že v květnových tropických dnech to bylo s jeho stavem na konci dne o něco horší. Určitě by se našly i lepší make-upy, ale proti tomuto vlastně nemůžu dohromady nic říct. Matuje opravdu dobře, takže pro majitelky mastnější pleti bude určitě výborný – já ho zas tak moc nedocením.

kvetnova_kosmetika_3

Tělové mléko s vitamínem E, Palmer’s

Tento výrobek si podle mě zaslouží titul „Nákup roku“ a musím se za tento výborný tah uznale poplácat po rameni :). Sehnala jsem jej cca před rokem a něco ve výprodeji v Rossmannovi a měli už poslední dva kusy (každý za necelých 40Kč!!!). Jeden jsem vzala mamce k Vánocům a druhý si nechala pro sebe – a jak vidíte, dost jsem si ho šetřila, když mi vydržel až dosud :D! Palmer’s je oblíbená americká značka a není zrovna nejlevnější, takže jsem měla z nákupu dvojnásobnou radost a byla zvědavá na první dojmy. A musím říct, že zavládlo zcela nekritické nadšení! První dojem: vůně! Ale jaká vůně! Vůně hořké čokolády nebo holandského kakaa. Kakao je ve složení hned na druhém místě, takže se není čemu divit. Tělové mléko obsahuje vitamín E a slibuje zjemnění, vyhlazení a ochranu pokožky před vysušováním. Hydratace je úžasná. Mléko se roztírá jedna radost, bleskurychle se vstřebává a zůstane jen báječně provoněná a jemňoučká pokožka. Mazat se tímhle je prostě nekonečné blaho :-)! Tělové mléko by mělo údajně také pomáhat při vyhlazování flíčků a jizviček a doporučuje se jako prevence strií či po opalování. Jestli ho ještě někde seženete, určitě ho vyzkoušejte – garantuju vám, že se zamilujete na první pohled – nebo spíš přivonění :-)? Jedinou pihou na kráse je tentokrát složení, ve kterém najdete PEG, nějaký ten paraben i silikon – no zkrátka nic moc přírodního. Ale v tomto případě nad tím přivírám oči a podléhám té omamné vůni O:-)…

Regenerační pleťový krém, Yves Rocher

Slevy a výhodné akce u Yves Rocher už mě většinou nechávají chladnou, ale kupónek na 1+1 krém zdarma od O2 už mi přišel jako hodně výhodný kup – tím spíš, že se mi ty jejich krémy zdají strašně předražený a normálně bych do nich asi peníze neinvestovala. Takto mě ale jeden krém vyšel cca na stovku a to už mi přišlo celkem v cajku. Jeden krém jsem si vzala pro sebe a druhý schovala pro mamku k svátku. Krém je z mé oblíbené heřmánkové řady a krom toho, že přenádherně voní, je taky strašně příjemný na pleti. Do rána mi vyčaroval tak heboučký tvářičky, jaké jsem už dlouho neměla O:-)… Na první pohled se tak možná netváří, ale je docela dost mastný, přesto mi pleť neucpával. Viděla bych to zkrátka na samá pozitiva, až na to složení (opět propylene glycol a parabeny :(). Trochu to zachraňuje výtažek z bio měsíčku lékařského, který ovšem najdete na jednom z posledních míst ve složení, takže rozpaky jsou na místě… Mám-li dát na své čistě subjektivní pocity, je tohle jeden z nejlepších pleťových krémů, které jsem za poslední dobu vyzkoušela. Ale výčet složení mi výsledný dojem docela kazí. Tak či tak, nevylučuju že se někdy ještě setkáme v koupelně O:-).

kvetnova_kosmetika_1

Tělový krém Indian Chai, Balea

Tato baleácká limitovaná edice mě celkem příjemně překvapila. Krém má docela hezkou kořeněnou vůni a hlavně bezvadné balení s praktickou pevnou krabičkou. Vzhledem k tomu, že výrobek má velice řídkou konzistenci, hydratace není bůhvíjaká, ale aspoň se dobře roztírá a rychle vstřebává. Ve složení jsem nenašla krom jednoho silikonu nic moc závadného. Jedná se o krém, jakých produkuje Balea stovky a asi už ho stejně neseženete, když se jedná o limitku z výprodeje, nicméně kdyby náhodou ano, můžu ho na léto doporučit.

cervnova_kosmetika_2

Opalovací mléko SPF 20, Sun Dance

Přestože vůni kokosu v kosmetice nijak zvlášť nevyhledávám, podlehla jsem mocné propagandě na kosmetických blozích a pořídila tento opalovací krém. Na prázdniny je prostě jako dělaný a jeho vůně ve vás fakt evokuje dovolenou v tropech, chybí už jen piňa coláda :-)… Emulze obsahuje glycerin, vitamín E a provitamín B5. Tento koktejl by mě podpořit hydrataci pokožky a zabránit jejímu vysoušení. Mléko není příliš hutné, takže se dobře roztírá po těle a celkem rychle se i vstřebává. Mám s ním dobrou zkušenost a určitě bych si ho neváhala pořídit znovu. Pro milovníky kokosové vůně je to pak naprosto nezbytný kousek do letní výbavy :D!

rijnova_spotreba_7

Zhušťující řasenka Plump Out, Avon (odstín Brown/Black)

Tuto řasenka jsem dostala od Pepy k Vánocům. Řasy až do nebe vám zrovna nevyčaruje, ale jestli sháníte něco decentního na lehké zvýraznění očí, určitě to není špatná volba. Přišlo mi, že celkem brzy po otevření začala řasenka vysychat, ale paradoxně se mi s ní v sušším stavu pracovalo lépe (ze začátku totiž řasy dost slepovala :() a vydržela mi dobře půl roku. Oceňuji i odstín, který není úplně černočerný, ale přesně jak název napovídá, něco mezi hnědou a černou.

unorova_spotreba_5

Micelární voda, Bourjois

Micelárka byla přílohou jednoho jarního čísla Elle, takže ve výsledku vyšla opravdu na hubičku. Značku Bourjois jsem ještě nikdy nezkoušela, přišlo mi to tedy jako dobrá příležitost k probádání dosud nepoznaného. Balení s kuličkou nahoře mi vždycky přišla strašně roztomilá, ale v praxi jsem se brzy přesvědčila, že kdovíjak praktické to zase není. Uzávěr také není řešený zrovna moudře, takže se mi kolikrát podařilo vylít víc, než bylo nutné. Micelárka sama o sobě ale rozhodně není špatná – v očích neštípe a odličuje výborně, i když se mi zdá, že ta od Lirene dokáže z pleti vytahat těch nečistot víc. Je neparfémovaná a hlavně na rozdíl od Lirene pleť vůbec nevysušuje. Složení opět trochu kazí celkový dojem – z diskutabilních složek obsahuje především propylene glycol a nějaký ten paraben. Jinak se mi s ní však odličovalo výborně a můžu ji doporučit.

kvetnova_kosmetika_4

Šampon „Pure“, Timotei

Tento šampon byl pro mě překvapivě příjemnou záležitostí. Za super peníze docela fajn kvalita. A hlavně jemná vůně zeleného čaje, kterou naprosto zbožňuju :-)! Výrobek je určen pro normální a mastné vlasy. Šampon je bez parabenů, bez silikonů i bez barviv. I tak by se ve složení ovšem našla nějaká slabší místa. Lahvička potěší svou skladností i praktickým zatlačovacím uzávěrem. Plně recyklovatelný obal je příjemné plus na závěr. Určitě někdy zase vyzkouším.

kvetnova_kosmetika_6

Kefírový dort

Už se tu dlouho nevařilo ani nepeklo, tak si dnes dáme jeden aktuální recept z Albert magazínu. Pokud máte zásobu jahod ze zahrádky, jistě ho oceníte. A když na to příjde, jahody pochopitelně můžete zaměnit za jakékoliv jiné ovoce, kterého máte právě přebytek :-).

  • 180-200 g dětských piškotů
  • 80 g másla
  • 100 ml mléka + 4 lžíce navíc
  • 15 g práškové želatiny
  • 500 ml kefíru
  • 100 g polotučného tvarohu
  • 1/2 limety
  • 150 g moučkového cukru
  • 1 sáček vanilkového cukru
  • 300 g jahod + nějaké na ozdobu

Dětské piškoty nadrtíme rukama do mísy, promícháme je se změklým máslem a 4 lžícemi mléka. Směs natlačíme na dno dortové formy o průměru 26 cm a necháme v lednici chladit. Mezitím si rozmícháme želatinu v mléce a zahřejeme jej, aby se želatina rozpustila. Kefír našleháme s tvarohem a šťávou z poloviny limetky, přidáme moučkový i vanilkový cukr. Poté přimícháme zchladlé mléko se želatinou a na kousky nakrájené jahody. Směs nalijeme na piškotový základ a necháme přes noc chladit v lednici. Podáváme ozdobené čerstvými jahodami.

Dortík je opravdu osvěžující a do uplynulých tropických dnů byl jako dělaný :-)!

kefirovy_dort

Květnová knihovnička

Krom toho, že vám dnes přiblížím jeden ze svých báječných úlovků ze Dne knih bez DPH, musím se vám ještě svěřit s jednou věcí. V práci jsem dostala Kindla – ano, já, zapřísáhlý literární konzervativec… Přiznejme si na rovinu, že mi dobré 3 týdny ležel zavřený v šuplíku. Pak mě ale něco nahlodalo a řekla jsem si, že když už ho tedy mám, mohla bych to s ním aspoň zkusit. Nabila jsem ho, Péťa mi do něj nahrál kompletní Game of Thrones a já se pustila do čtení. I nadále hodlám zůstat u klasických papírových knih, ale musím říct, že na cestách jsem výhody Kindlu naplno docenila. Je malý, skladný, velice snadno se s ním manipuluje a hlavně se toho do něj TOLIK vleze – pokud jste stejný knižní hraboš jako já, tuhle nespornou výhodu jistě oceníte. Velice pohodlný je i pro čtení v posteli – a vlastně i kdekoliv jinde. Musím přiznat, že mě samotnou překvapilo, jak snadno jsem si Kindla zamilovala :-D…

Anna Strunecká, Jiří Patočka – Doba jedová

Tuto knížku jsem dala tatínkovi k Vánocům, a protože téma nebezpečných látek, které nás v dnešní době obklopují, mě taky zaujalo, pustila jsem se přes Velikonoce do čtení i já. V několika kapitolách přijde na přetřes téma očkování, aditiv v potravinách nebo ne zcela prověřených látek používaných v kosmetickém průmyslu. Sympatické je, že autoři vám nepodsouvají své názory, v řadě případů jen nabízejí různé teorie a úhly pohledu. Čtenář si tak může sám vybrat, ke kterému výsledku se přikloní. Co mě naopak lehce zklamalo je místy až příliš odborná terminologie (a to si myslím, že jsem na tom jako bývalý biolog se znalostmi ještě celkem dobře :D). Kniha by měla být určena široké veřejnosti a věřím, že by se dala napsat i jazykem laikovi bližším. To je však jen taková malá piha na kráse, jinak mi přišla Doba jedová jako velmi zajímavé počtení, které se určitě neztratí v žádné domácí knihovničce. A co jsem si z četby do svého života odnesla já? Asi nepřekvapí, že nejvíce mě zaujala kapitola o kosmetice, které mě definitivně přiměla začít pečlivě číst složení na etiketách. A začnu zase užívat chlorellu, která je skvělá na detox :-).

kvetnova_knihovnicka_1

George Orwell – 1984

Absurdní a přitom tak vizionářské… to je asi to první, co vás napadne, když se vám dostane do ruky slavný Orwellův román. Když jsem se v rámci Dne knih bez DPH rozmýšlela, jakou knížku si od Dobrovského odnesu, měla jsem představu o něčem nadčasovém a klasickém. 1984 se nakonec ukázalo být jasnou volbou, která vyplní mé literární mezery (a prázdné místo v mé brněnské knihovně :D). Měla jsem trochu obavy, jestli mě téma knihy chytne, ale nakonec jsem dílko zhltla velmi rychle a u posledního dílu málem ani nedýchala. V duchu jsem doufala v trochu optimističtější konec… přesto je pro mě 1984 naprosto nadčasovou záležitostí, kterou si není špatné čas od času připomenout. Už proto, že její děj bohužel není tak úplně sci-fi…

kvetnova_knihovnicka_2

George R. R. Martin – Hra o trůny 1

Nikdy bych nevěřila, že mě fantasy takhle chytne, ale Hra o trůny je skutečně dost návyková záležitost. Sice se ještě pořád trochu ztrácím v tom množství postav, ale doufám, že se to srovná, protože souběžně chci koukat i na seriál. Je pravda, že děj je místy až moc rozvláčný, ale přesto se knížka čte velice dobře. Víc už asi není třeba dodávat – pokud jste nečetli, jistě znáte alespoň seriálovou podobu, protože jsem nepochybně poslední člověk široko daleko, který Game of Thrones dosud nesledoval :-D…

kvetnova_knihovnicka_4

E. L. James – 50 odstínů šedi

A na závěr tu mám takovou perličku, kterou mám už od podzimu staženou v počítači, ale dosud na ni nebyl čas. Samozřejmě jsem i já zaznamenala všechen ten humbuk kolem této knihy a chtěla jsem zjistit, co že je na ní tak převratného. Přiznejme si na rovinu, že je to děsnej brak, který by po stylistické stránce dokázal napsat kdekdo z nás minimálně stejně a dost pravděpodobně i líp :D. Četla jsem v češtině, takže si nejsem jistá. do jaké míry je to vina překladu, ale ve výsledku je to nakonec asi jedno. Příběh je vystavěn na klasickém vzorci – obyčejná nenápadná studentka s minimem milostných zkušeností a úspěšný bohatý businessman, který by mohl mít na každém prstě deset holek. Pak už následuje jen osudové setkání, přeskočení jiskry a explicitní erotika, která pravděpodobně stojí za vysokým prodejem této knihy. Pokud jste dosud neučinili tu osudovou chybu a nepřečetli si 50 shades of Grey, doporučuju neztrácet s tím čas a věnovat ho něčemu užitečnějšímu :-D! Nakonec přidávám odkaz na BlogHýsek, kde si můžete rovněž přečíst recenzi na tuto knihu.

kvetnova_knihovnicka_5

Alicante

Moje první opravdová služební cesta vedla rovnou ke břehům Středozemního moře, do Alicante na jihu Španělska, kde sídlí Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM). Ten také zaštiťoval celou konferenci o mediaci v oblasti práv duševního vlastnictví, které jsme se spolu s kolegyní Marťou zúčastnily. Detaily z konference vás tu nehodlám zatěžovat, takže vám rovnou ukážu nějaké ty fotky z naší cesty :-).

alicante_1

Letecké spojení není bohužel úplně ideální, takže jsme kvůli příletu musely odjíždět z Brna ve 3 ráno a kvůli odletu jsme pro změnu musely strávit noc na vídeňském letišti. Obě cesty jsme také absolvovaly s přestupem, nejprve v Madridu a na zpáteční cestě na Mallorce. Vzhledem k tomu, že si v létání nijak zvlášť nelibuju, brala jsem to jako nutné zlo, ale lety utekly celkem rychle a bez komplikací.

alicante_2

Do Alicante jsme dorazily ve středu po obědě, a protože konference začínala až následující den, měly jsme celý zbytek dne pro sebe. Vyhladovělé po cestě jsme se nejprve vydaly hledat něco k snědku. Na promenádě za hotelem jsme zapluly do jedné z prvních restaurací a za neuvěřitelných 8 euro se přecpaly 4 chodového menu :D. Cheescake, který nám donesli úplně na závěr, jsem už naprosto neměla kam dát, ale byl tak úžasný, že jsem prostě neodolala. Konečně jsem také ochutnala španělskou paellu.

alicante_5

Přestože to záhy poté vypadalo tak, že zapadneme do hotelu a dáme si šlofíka, nakonec jsme se s Marťou hecly a šly jsme si vyráchat nožky do moře. Na můj vkus bylo strašně studené, takže jsem prohlásila, že do něj v žádném případě celá nevlezu… za dva dny jsem změnila názor :D.

alicante_3

Moře tedy zklamalo, a tak jsme vyrazily zkusit další alicantské lákadlo – monumentální Castillo de Santa Bárbara, pevnost tyčící se přímo nad našim hotelem. Krom spousty kešek po cestě nabízí taky překrásný výhled na město. Musím říct, že na první pohled se mi Alicante moc nelíbilo – působí strašně vyprahle, není tam žádná zeleň, ale jakmile zabloudíte do úzkých uliček starého města, zamilujete si ho.

alicante_4

Výstup nahoru nás celkem zmohl, takže po zbytek dne už jsme se jen věnovaly procházce centrem, nakukováním do krámků a korzováním po promenádě :-).

alicante_7

Ve čtvrtek jsme strávily prakticky celý den na konferenci – jen o polední pauze jsme daly přednost procházce před lunchem :-D.

alicante_10

Neodpočinuly jsme si ani poté, co první den konference skončil, protože nás čekala ještě gala večeře. Té jsme se s Marťou dost obávaly, protože ani jedna z nás nejsme zrovna dvakrát družnej typ 8-). Strategicky jsme se hned zkraje večera přiopily vínem (mimochodem pěkně hnusným) a doufaly jsme, že to rychle uteče.

alicante_9

Naštěstí si k nám pak přisednul jeden celkem sympatický německý právník a španělky přímo z OHIM. Jedna z nich nám přesvědčeně tvrdila, že v Alicante téměř nikdy neprší. Nevím, kde se tedy stala chyba, protože my jsme tam během čtyř dnů zažily déšť dohromady třikrát :D…

alicante_8

Počasí, to byla kapitola sama pro sebe. Bylo dost aprílové, přesto ani mně, věčně klepající kosu, tam zima nebyla, i když chvílema dost foukalo. Když vylezlo zpoza mraků sluníčko, hřálo opravdu fest. V pátek konference končila už brzy odpoledne, což bylo super, protože počasí mělo zrovna jednu ze svých lepších chvilek, a tak jsme se z lunche vytratily proklatě brzy a utíkaly na pláž. Původně jsem se koupat nechtěla, ale když jsem se při hledání mušliček chvíli brouzdala u břehu, najednou jsem si uvědomila, že to moře je opravdu teplý a s chutí jsem se do něj vrhla :-). Městská pláž v Alicante je moc hezká, s jemným bílým pískem, a nebyla ani nijak přecpaná.

alicante_12

Navečer jsme se s Marťou rozhodly vydat za kulturou. Těch několik muzejí, co v Alicante je, má otevřeno zdarma až do večerních hodin. Navštívily jsme muzeum MUBAG, kde vystavují díla španělských umělců z 19. a 20. století, a muzeum moderního umění MACA, k jehož lákadlům patří třeba Picasso, Miró či Dalí. Den jsme zakončily nákupem jedlých suvenýrů, které nám pěkně zatížily naše skromná zavazadla :D.

V sobotu, v den našeho odjezdu, jsme se vydaly do tržnice, kde Marťa svedla nelítostný boj se španělskými důchodkyněmi, aby pro nás uzmula pytlík těch nejsladších třešní :-)!

alicante_14

alicante_15

Alicante se rozhodlo rozloučit se s námi deštěm, naštěstí jsme ale zrovna zahnuly do ulice plné muchomůrek… najít zde útočiště nebylo nijak složité… jen jsme musely odehnat pár dětí, muhehe :D…

alicante_11

alicante_13

A to už byl konec naší krásné pracovní dovolené. Dovezly jsme si spoustu zážitků, suvenýrů, fotek i kešek, já osobně si zamilovala španělské jídlo a asi ve 3 ráno jsem ve Vídni na letišti dočetla první díl Hry o trůny. Na 4 dny to myslím není úplně špatná bilance ;-).

alicante_6

Na závěr už zbývá jen písnička, která mi hrála do uší, když naše letadlo pomalu klesalo k zemi a pod námi svítil ostrov jménem Vídeň. Konečně doma, na pevné zemi…

Květnová kosmetika

Tento měsíc šla kosmetika tak trochu mimo mě – byla jsem hodně na cestách, takže jsem sázela na staré osvědčené výrobky. Pár spotřebovaných novinek jsem pro vás ale nakonec navybírala :-)…

Zklidňující tělové mléko „Tibetský jasmín“, Dermacol

Tělová mléka od Dermacolu z řady Aroma Ritual se těší veliké oblibě, takže jsem neváhala a když se v Rossmannovi objevila ve výhodné akci za pade, vydala jsem se také pro jeden kousek. Bohužel už bylo zboží dost rozebrané, a tak na mě zbyl jen „Jasmín“. První dojem mě docela zklamal, protože vůní mi mléko jasmín nepřipomínalo ani náhodou. Posléze jsem si na vůni celkem zvykla, ale příjemná mi stejně nebyla. Díky tekutější konzistenci se mléko dobře roztírá a rychle vstřebává. Hydrataci hodnotím jako dobrý průměr – v zimě by mi ale asi nestačila. Ani složení výrobku mě úplně nepřesvědčilo, protože obsahuje snad všechny možné parabeny. Nemám tedy moc co vyzdvihnout a za co tento kousek od Dermacolu pochválit – sama už bych po něm příště nesáhla.

kvetnova_kosmetika_5

Sprchový gel Květ bavlníku z Indie, Yves Rocher

Čistá, lehce nasládlá vůně – tak bych charakterizovala tento sprcháč, který je, stejně jako všechny ostatní od Yves Rocher velmi příjemným a voňavým společníkem do koupelny. Poslední dobou si však více všímám také složení na obalech a zrovna u Yves Rocher jsem docela zklamaná z toho, že na to, jak se tato firma tváří eko a přírodně, obsahuje ve svých výrobcích docela dost sporných látek jako třeba rakovinotvorný propylene glycol, což je právě případ tohoto sprcháče. Hezká vůně holt není všechno… 🙁

Tužka na oči I <3 Rock, Essence

Úlovek z výprodeje za dvacku ;-). Tužka je černá, lesklá, hezky měkká, takže se na ni při malování nemusí tlačit. S tím jde ovšem ruku v ruce i fakt, že se poměrně snadno a lehce rozmazává či obtiskává na víčko. Měkké tužky mám obecně ráda, ale obávám se, že tady už je to spíš kontraproduktivní vlastnost. S výdrží na tom není zas tak špatně, ale myslím, že v tomto případě je cena celkem úměrná kvalitě a já si tedy příště raději připlatím ;-).

rijnova_spotreba_8

Krém na ruce Intensiv, Isana

Krémů značky Isana už jsem vyzkoušela celou řadu a tento bych označila asi za jeden z vůbec nejlepších. Je určený pro velmi suché ruce, obsahuje ureu, bambucké máslo, panthenol a včelí vosk a má poměrně hutnou konzistenci. Hydratuje opravdu výborně a okamžitě. Chviličku sice trvá, než se zcela vstřebá, ale ruce moc hezky zjemní a vyhladí. Voní lehce a neutrálně. Dokonce jsem svým laickým okem ani nenašla nic závadného ve složení. Za mě má tento krém jedničku a určitě bude super hlavně na zimu.

kvetnova_kosmetika_2

Hluboce čistící pleťová maska s olivovým olejem, H&M

Po delší době jsem zase zavítala do H&M obhlídnout jejich nové masky a s prázdnou jsem neodcházela :-). Konzistencí se jedná o typické nazelenalé bahýnko nepříliš vábné vůně – mně připomíná nějaké bylinky. Čistící účinky jsou však opravdu dobré a to ani nemusíte masku nechávat na pleti bůhvíjak dlouho. Bahýnko na pleti rychle zasychá a smývá se asi po čtvrt hodině, ale podle mě klidně můžete i dřív. Balíček vám klasicky vydrží na nějaká 3-4 použití a za ty prachy je to podle mě super věc.

dubnova_kosmetika_1

(Ne)kulturní jaro

Tohle jaro bylo nabité. A to nás toho ještě spoustu čeká. Ale to si povíme zas jindy :-). Dneska o jarních radovánkách uplynulého měsíce…

  • 23. duben byl vyhlášen „Dnem knih bez DPH“ – a protože dobré nápady je potřeba podporovat, samozřejmě jsem i já ten den navštívila své oblíbené knihkupectví. A řeknu vám, že byl ten svět hned krásnější, když jsem viděla, kolik lidí se rozhodlo do akce zapojit. Knihomolové prostě jen tak nevymřou, DPH neDPH :-)!

nekulturni_jaro_5

  • O 2 dny později jsme se zúčastnili otevření nového brněnského klubu Sono na koncertě kapely Goldfish z JAR. Hudebně mě to popravdě trochu zklamalo, čekala jsem víc jazzu než elektra. Přitom z nahrávek znějí Goldfish tak výborně! Pár organizačně nedomyšlených věcí, které nás rozladily, nakonec zachránila atmosféra samotného klubu, který prý ve střední Evropě nemá obdoby. Můj první dojem, který mi blesknul hlavou, byl ten, že je to tady „tak západní“ :D… A navíc je klub nekuřácký, což ráno poté člověk vždycky ocení.

jarni_kultura_1

  • Letošní tradiční piknik byl bohatý na počet účastníků, leč chudý na počet pruhů :D! Tentokrát se nesl ve znamení Bakiho šrámů, čekání na slečnu Evu a do historie vstoupí, ehm… požárem Míšovýho grilu :D…

nekulturni_jaro_3

nekulturni_jaro_1

nekulturni_jaro_2

  •  O druhém prodlouženém víkendu jsme vyrazili s Péťovýma ségrama lodičkou na hrad Veveří…

nekulturni_jaro_4

  • …a taky do Holedné, kde se ten den vyskytovala spousta divoké zvěře :D!

nekulturni_jaro_6

Snad jste si jarní dny taky hezky užili!