Měsíc: Září 2014

Září se chýlí k závěru, a tak je čas na pravidelné ohlédnutí za zajímavými tituly tohoto měsíce.

Prosper Mérimée – Carmen

Kratičká novela francouzského spisovatele na několika málo stranách líčí silný a tragický příběh lásky pašeráka Josého Maríi ke krásné, ale nestálé cikánce Carmen. Dnes je Carmen známá více z operního ztvárnění Georgesem Bizetem, ačkoli se prý operní libreto v mnohém liší od literární Carmen, která je mnohem propracovanější a zároveň krutější. Tento klasický příběh se dá číst stále dokola, aniž by ztratil své kouzlo.

Anna Strunecká, Jiří Patočka – Doba jedová 2

Druhý díl Doby jedové víceméně rozvíjí témata, která byla nakousnuta v díle prvním. Významná část textu je věnována hojně diskutované problematice očkování, zajímavé jsou i články o škodlivosti cukru a sladidel. V závěru knihy pak můžete k jednotlivým kapitolám najít vyjádření lékaře, který se nebojí s některými vyslovenými názory polemizovat. Čtenář si pak opět může sám vybrat, na kterou stranu se přikloní a která doporučení si vezme k srdci.

Christiane V. Felscherinow, Sonja Vukovic – Christiane F., Můj druhý život

Každý, kdo někdy četl bestseller My děti ze stanice Zoo si zákonitě musel položit otázku, jak to asi bylo s Christianou dál – jestli se jí podařilo dostat se z kolotoče drog ven a jaký asi dnes vede život… O připravovaném literárním pokračování se dlouho mluvilo, a přestože všichni dobře víme, jak to bývá s pokračováními po letech, když jsem tuhle knížku objevila v knihovně, neváhala jsem ani minutu. Začetla jsem se do ní ještě ten večer a nedokázala jsem ji odložit. Zpočátku mi vyprávění přišlo trochu chaotické, skákající z jedné události na druhou. Christiane se stala po vydání knížky My děti ze stanice Zoo takřka celebritou. Její popularitu ještě více umocnilo uvedení stejnojmenného filmu s Davidem Bowiem, který nikdy neopomenu vychválit coby nejpovedenější knižní adaptaci :-). V následujících letech se Christiane pohybovala ve světě hudebníků a setkala se s řadou známých osobností od zmiňovaného Bowieho až třeba po Genesis. Po pěti letech opět spadla do závislosti na heroinu, která ji přivedla až do vězení. Z jednoho z mnoha nevydařených vztahů se Christiane narodil syn, který dal konečně jejímu životu jakýsi řád a smysl, ale ani tato šťastná etapa netrvala věčně. Víc už asi nemá smysl prozrazovat – kultovní kniha se dočkala velice vydařeného pokračování.

Jak všichni dobře víte, srpen byl, co se týče počasí, dost hnusnej měsíc, ale pro nás knihomoly to mělo to i pár výhod. Aspoň bylo spooooustu času na čtení báječných knížek O:-). Se značným zpožděním, ale přece, přináším pár tipů na ty nejlepší z nich.

Dallas a Melissa Hartwigovi – Jídlo na prvním místě

Po delší době jsem si zase pořídila jeden kousek do knihovničky :-), a sice na Pavčin popud. Už předtím mě recenze na tuto knihu zaujala v magazínu Svět potravin. Když jsem navíc slyšela (a viděla), jakých výsledků Pavča díky Whole30 dosáhla, začala jsem se o paleo trošku víc zajímat. Knížka je napsaná populárně naučnou formou a všechno je v ní dobře a pochopitelně vysvětleno. Zároveň je i poměrně obsáhlá, takže v ní najdete spoustu zajímavých informací i materiálů – včetně řady receptů nebo odkazů na české webové stránky k tématu. Musím říct, že jestli jsem měla nějaké choutky s paleem zaexperimentovat, po přečtení knihy mě docela přešly :D. Toho, co musíte omezit nebo zcela vyřadit z jídelníčku, je pro mě prostě moc – cukr, alkohol, pečivo, mléčné výrobky, luštěniny… Jsem si jistá, že bych se takhle celý život stravovat prostě nedokázala – už proto, že nejsem moc masožravec a dám si maximálně tak kuřecí nebo rybu. Na druhou stranu, k Whole30 bych se ráda odhodlala a stejně tak bych neváhala jídelníček omezit, kdybych měla nějaký zdravotní problém. I z toho důvodu jsem ráda, že jsem na tuto knížku narazila, jsem zase o něco moudřejší a můžu se k ní kdykoliv vrátit :-). (A některé ty paleo recepty rozhodně budu muset vyzkoušet, protože vypadají skvěle O:-)!)

John Greene – Hvězdy nám nepřály

Když jsem se letos v knihkupectví rozmýšlela nad svou „narozeninovou“ knížkou, měla jsem hned několik favoritů. Nakonec však kdovíproč vyhrál tento útlý, zato silný příběh.

„Já si nemyslím, že umíráš,“ prohlásila jsem. „Jenom máš prostě trošku rakovinu.“

Hvězdy nám nepřály je přesně ten typ knihy, kterou je těžké nebrat si osobně. Nad jejími postavami budete přemýšlet ještě dlouho poté, co ji dočtete… což u příběhu s tak tragickým tématem asi není úplně žádoucí. Hlavními hrdiny jsou Hazel a Augustus – ona má rakovinu v posledním stadiu, on ze souboje s rakovinou vyšel s amputovanou nohou. Přestože se jedná o lovestory, kde byste mohli děj snadno předvídat, autorovi se povedlo mě překvapit. Jak vyústěním příběhu, tak úžasným vypravěčským talentem, s jakým dokázal vylíčit rakovinu se všemi jejími aspekty – třeba tím, jak zasáhne do běžného života v rodině – ale zároveň i hezkou dávkou černého humoru, kterou obdaří hlavní hrdinku. V určitých místech mě ten odzbrojující „humor“ úplně dostal. Hvězdy nám nepřály je opravdu mimořádná knížka a pevně věřím, že až se s ní trochu srovnám, sáhnu po ní někdy znovu.

George R. R. Martin – Střet králů 1

Protože Péťa dokoukal (prý) šokující čtvrtou sérii, musela jsem taky trochu popojet s četbou, abych snížila riziko, že mi náhodou něco vyspoiluje :D! Je fakt, že místy je vyprávění až moc rozvláčné a šlo by zestručnit, ale i tak jsem knížku zhltla jako nic a už úspěšně pokračuju dalším dílem. V seriálu jsem ale napřed, čekat jsem bohužel nevydržela a po infarktovém zakončení třetí série jsem hnedka naběhla na čtvrtou. I tak jsou pro mě knížky pořád zajímavé a pokud mé nadšení vydrží, dočtu je všechny :-).