Knižní tipy na leden

Projekt Hrdinou už pomalu míří do finiše, a tak teď blog bohužel dost zanedbávám. Kupí se mi tu spoustu článků i nápadů, ale nestíhám je zpracovávat. O čtenářské postřehy vás ovšem nechci ochudit, a tak je opět spojím do jednoho delšího příspěvku. Jaké knížky se mi tedy v lednu povalovaly po nočním stolku?

Maria Nurowská – Setkání v Paříži

Maria Nurowská patří v současnosti k nejoblíbenějším a nejpřekládanějším polským spisovatelkám. Její román Setkání v Paříži vypráví o Julii, profesorce literatury žijící ve Varšavě, která se rozhodne přijmout nabídku přednášet studentům polonistiky na Sorbonně. V hotelu, kde se ubytuje, se seznámí s mladým ruským historikem Alexandrem. Příběh by se mohl vyvíjet jako klasická lovestory; mezi hlavními hrdiny je však nezanedbatelný věkový rozdíl a ten není zdaleka jedinou věcí, která ty dva od sebe vzdaluje.

„Kdybys odešla, už bych navždycky zůstal sám.“

Román je místy docela dojemný, zejména v pasážích líčících Juliino tragické dětství. V těch chvílích se čtenáři doslova chce tu malou holčičku obejmout a ukonejšit. Celkově knížka působí spíše pochmurným dojmem a určitě nevyvolá očekávání, že by mohla skončit happy endem. Zda je to mylná představa, to samozřejmě nebudu prozrazovat :-). Přestože kulisy příběhu nehrají tu nejdůležitější roli, jsem ráda, že jsem Paříž navštívila a mohla se tak při čtení procházet ve vzpomínkách některými místy společně s hrdiny. Celkově musím říct, že Setkání v Paříži se mi opravdu líbilo. Nejedná se o hloupý román, má zajímavý příběh i svou hloubku a občas pro mě bylo opravdu těžké odtrhnout se od čtení. Vzhledem k tomu, že jsem si však knížku četla zásadně před spaním, párkrát mě zkrátka přemohla únava :-).

Ben Mezrich – Miliardáři z Facebooku

Ať chceme či ne, Facebook se stal fenoménem naší generace. Nejednalo se přitom o nijak revoluční nápad (Zuckerberg mi to odpusť 😎 !) – kdo neměl profil na Lide.cz, ať hodí kamenem. A přiznejme si to na rovinu – všichni jsme tomu dříve či později podlehli. Řekla bych, že dnes už je to všeobecné šílenství díkybohu pryč, ale přesto – jaké stránky načítáte jako jedny z prvních, když zapínáte počítač? Číst si příběh o prapočátcích nejslavnější sociální sítě na světě je bezmála stejně vzrušující, jako procházet se v Bostonu místy, kde se celá ta myšlenka před nějakými deseti lety zrodila.

Ben Mezrich vypráví dramatický příběh, na jehož začátku stálo přátelství dvou outsiderů a na konci Facebook, který obletěl celý svět jako virus. Jak autor knihy trefně poznamenal – Facebook měl lidi spojovat, ale jeho úspěch nakonec oba dva zakladatele nenávratně rozdělil. Na závěr snad už jen dodám, že Ben Mezrich je absolventem Harvardu a má na svém kontě zhruba desítku knih. Jeho Miliardáři z Facebooku se stali literární předlohou pro film The Social Network, který je také velmi povedený. Pokud se vám nechce číst a přesto by Vás příběh Facebooku zajímal, je tento film určitě skvělou alternativou.

Tereza Boučková – Rok kohouta

Posledním knižním tipem, který vám dnes představím, je poměrně slavný román Terezy Boučkové, která je známá především jako dcera spisovatele a disidenta Pavla Kohouta, nicméně doteď jsem netušila, že taky skvěle píše. Před pár lety jsem viděla film Smradi, ke kterému vytvořila scénář, takže jakousi zkušenost, byť ne přímo čtenářskou, přece jen mám. Co pro mě ovšem bylo novinkou je fakt, že její tvorba je z velké části založena na osobních zkušenostech s výchovou dvou adoptivních synů romského původu. V tomto směru je Rok kohouta autobiografickou výpovědí ženy, která je zničená z toho, že se jí rodina, největší hodnota, kterou roky budovala, rozpadá pod rukama a ona tomu nemůže zabránit. Román je čtivý, upřímný a sugestivní. Čtenář se snadno vžije do role vypravěčky a všechny pády, bezmoc i sebetrýznící myšlenky prožívá spolu s ní. Při tom všem však příběh nepůsobí jako tragédie – autorka si zachovává jakýsi nadhled a sebeironii, díky níž má v románu své místo i humor, byť někdy trochu drsný.

Osobně hodnotím Rok kohouta jako jednu z nejlepších knih za poslední dobu a Tereza Boučková je pro mě ohromným literárním objevem. Určitě se pokusím sehnat i její starší prózy. Pokud by Vás zajímal její životní příběh, doporučuji shlédnout 13. komnatu na ČT1.

A co vy, máte pro mě nějaké tipy na zajímavé knížky? Ne že bych zrovna neměla co dělat, ale… 😀

2 komentáře u „Knižní tipy na leden“

  1. Nebyli spíš Lide.cz už inspirovaní Facebookem, i když se třeba u nás obecně nevědělo, že něco takového exituje? Zakladetel seznamu už to moh vědět dávno. To by mě docela zajímalo. PS: Myslíš, že to ještě někdo používá? 😀
    Myslím, že Boučková je spíš známá jako spisovatelka, než jako dcera Pavla Kohouta. Nemám pocit, že se k němu moc hlásí…
    Snad se mi povede dát vlastní tipy na svůj blog, ale pravda je, že jsem toho poslední dobou moc nepřečetla.

  2. Teda představ si, že se mi ten tvůj komentář omylem hodil do spamu :O! Nechápu, jak je to možný – ještě že ty spamy jednou za čas procházím…
    Já myslím, že Lide.cz nebyli inspirovaní přímo Facebookem – ani Facebook nebyl na západě první sociální sítí svého druhu. Předtím tady bylo MySpace a podobně. Ale těžko říct, co stálo na úplném počátku :-). Každopádně Lidé.cz už jsou myslím dneska dost mrtví :D…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *