Rubrika: Od plotny

Tento víkend jsme oficiálně zahájili balkonovou sezónu a na počest první letošní snídaně na balkoně jsem vyrobila vitamínovou bombu z tropického ovoce :-). Na porci pro 2 osoby budete potřebovat:

• 2 banány
• 2 kiwi
• 200 ml ananasové šťávy

Banán a kiwi zbavíme slupky, nakrájíme na kousky a dobře rozmixujeme s ananasovou šťávou. Nápoj můžeme doplnit kostkami ledu a ozdobit plátkem kiwi. Místo ananasové šťávy se dá také použít třeba podmáslí nebo kefír. Jakým nápojem jste přivítali jaro vy? (A ne že se tu dočtu něco o oroseném pivu :D…)

A do třetice další kulinářská premiéra uplynulého víkendu – polévka gazpacho. V létě samozřejmě podávaná vychlazená s kostkou ledu, teď v únoru ale doporučuju radši její teplou variantu.

• plechovka cherry rajčat
• 1 salátová okurka
• 1 malá cibule
• 1 paprika
• 2 stroužky česneku
• 50 ml olivového oleje
• 2 lžíce červeného vinného octa
• 200 ml vody nebo zeleninového vývaru
• sůl, pepř, cukr a worchester k dochucení

Na troše oleje necháme zesklovatět nasekanou cibuli a česnek, přidáme plechovku rajčat, na kostičky nakrájenou okurku a papriku. Zalejeme olivovým olejem, promícháme a přidáme vývar. Necháme chvilku vařit a nakonec rozmixujeme tyčovým mixérem – ale ne úplně dohladka. Dochutíme solí, pepřem, cukrem a kapkou worchesteru. Ozdobit můžeme kostičkami syrové zeleniny. Pokud stejně jako já zbožňujete polévky, kde hrají prim rajčata, určitě si zamilujete i tuto.

S blížícím se jarem jsem se zase obula do 30 days squat challenge – a tentokrát mám chuť vytrvat! O víkendu však šla všechna předsevzetí ohledně zdravé stravy stranou. Péťa dnes slaví svátek a já ho chtěla překvapit cheescakem podle Dity P. Vzhledem k tomu, že to byla má cheescakeová premiéra, měla jsem trochu obavy. Ty se ale hned po prvním soustu rozplynuly… Díky, Dito! Díky, že se díky tobě cítím v kuchyni jako bohyně :)!

• 400 g smetanového sýra (např. lučina)
• 1 balení mascarpone
• 200 g cukru krupice (já použila třtinový)
• 2 sáčky vanilkového cukru
• 4 velká vejce
• 2 žloutky
• 1 lžíce citronové šťávy
• 120 ml smetany na šlehání
• 180 g máslových sušenek (např. Bebe)
• 2 lžíce cukru krupice
• 2 lžičky mleté skořice
• 60 g rozpuštěného másla

Troubu si předehřejeme na 190 °C. Sušenky nadrtíme – např. tak, že je nasypeme do sáčku a „rozválíme“ válečkem na těsto – je to velmi rychlé a efektní! Drcené sušenky zpracujeme se 2 lžícemi cukru, skořicí a máslem, aby se vše spojilo. Hmotu natlačíme do vymazané dortové formy a dáme na 10-15 minut zapéct. Mezitím si přichystáme náplň. V míse promícháme ručním šlehačem smetanový sýr, mascarpone a oba cukry, až se vše spojí. Poté postupně vmícháváme vejce a žloutky a nakonec ještě citronovou šťávu a smetanu. Hotový krém nalejeme na čerstvě upečený korpus. Teplotu v troubě snížíme na 180 °C, poté vložíme cheescake a pečeme ještě asi 40 minut. Náplň by měla být po okrajích pevná a uprostřed se ještě malinko chvět – podle toho poznáte, že je cheescake hotový.

Cheescake je jedním slovem vynikající – přesně takový, jaký by měl cheescake být. Příprava je přitom opravdu rychlá a jednoduchá. Jen mám takové podezření, že zmizí ze stolu dřív, než si ho stihnete pořádně užít 😉

Krom Péťového zítřejšího svátku tento víkend slavíme také naše šesté výročí. Při té příležitosti jsem chtěla uvařit nějakou specialitu a Dita P. mě opět zachránila. V kuchařce mě zaujal recept na pečená žebra, která Péťa přímo zbožňuje. Takže o menu bylo rozhodnuto – teď ještě zbývalo sehnat ta žebra, což není vůbec jednoduchá věc! Oběhala jsem tři řeznictví a teprve v tom posledním jsem byla úspěšná (myslela jsem, že po revoluci už se něco takového nemůže stát :D!). Bylo nakoupeno a mise „Žebra“ mohla začít…

• 0,5 kg vepřových žeber
• sůl a pepř
• 1 lžíce zelené kari pasty
• 1/2 lžíce sójové omáčky
• 1 lžíce kečupu
• 2 lžíce olivového oleje
• 1 lžíce medu
• 4 nadrcené stroužky česneku
• 1 nadrobno nakrájená cibule

První problém se objevil velmi záhy – žebra jsem nakoupila vcelku, ale doma samozřejmě neměla sekáček, kterým bych je mohla naporcovat. Nakonec to ale nijak zvlášť nevadilo. Žebra jsem si tedy nejprve omyla, osušila, nasolila a opepřila. V misce jsem si smíchala všechny ostatní ingredience do marinády, kterou jsem žebra pěkně ze všech stran potřela. Žebra jsem vložila do pekáče, podlila trochou vody, přikryla pokličkou a vložila do trouby rozehřáté na 200 °C. Takto pruce se pekla 30 minut – poté jsem troubu ztlumila na 150 °C  a nechala péct další cca 2,5 hodiny. Občas jsem je zkontrolovala a podlila, ale jinak se žebra pekla docela sama bez mé asistence :-). Ke konci pečení je dobré poklici z pekáče oddělat, aby se vám na žebrech vytvořila hezká kůrka. No a po té 2 a půl hodince bylo hotovo, maso bylo krásně měkoučké a vonělo po celé kuchyni.

Vůbec jsem nevěřila, že se mi žebra hned napoprvé takhle povedou! Maso nebylo vůbec vysušené. Podávala jsem je s čerstvou zeleninou, domácíma okurkama od tetičky a samozřejmě s hořčicí.

Můj úplně první jablečný koláč. První, který se opravdu povedl a chutnal. Časem ho vytlačily jiné o trochu náročnější moučníky, ale k tomuto se vždycky ráda vracím – už proto, že je opravdu snadný, rychlý a hlavně velice dobrý. Recept jsem objevila na tomto blogu, díky němuž jsem se pečení přestala bát. Znělo to prostě tak jednoduše, že jsem si řekla, že to musím zvládnout i já!

• 180 g hladké mouky
• 180 g rozpuštěného másla
• 130 g cukru krupice
• 3 vejce
• mletá skořice
• 1 prášek do pečiva
• 5-6 nahrubo nastouhaných jablek
• rozinky
• nasekané oříšky dle chuti (nejčastěji dávám mandle či lískáče)

Cukr prošleháme s vejci a rozpuštěným vlažným máslem. Přidáme mouku s práškem do pečiva a skořici (v původním receptu je jen lžička, ale já dávám skořice víc). Důkladně promícháme a poté přidáme do těsta nahrubo nastrouhaná jablíčka, rozinky a oříšky. Dobře zamíchané těsto vlijeme do vymazané formy a pečeme při 175 °C asi 40 minut, dozlatova.

Koláč je díky jablíčkům krásně šťavnatý a skočicově voňavý. Až ho vyzkoušíte, určitě si ho taky zamilujete :-)!

Ó, to bylo radosti, když jsem pod stromečkem objevila kuchařku Dity P. plnou lákavých fotek  a ještě lákavějších receptů! Vůbec jsem nevěděla, co vyzkoušet dřív. Nakonec to vyhrály bramborové muffiny se slaninou z úplně poslední kapitoly „Vlakem“.

Na 12 muffinů budete potřebovat:

• 100 g slaniny
• 550 g brambor
• 225 g hladké mouky
• 3 lžičky kypřícího prášku do pečiva
• 120 g tvrdého sýra, nastrouhaného
• 1 svazek pažitky + 1/2 svazku petrželky
• 2 vejce
• 80 ml olivového oleje
• 100 ml mléka
• sůl, pepř

Slaninu nakrájíme na kostičky a opečeme na pánvi. Oloupáme a nahrubo nastrouháme brambory a spolu se slaninou je přidáme do mouky smíchané s kypřícím práškem. Postupně přimícháme také 3/4 nastouhaného sýra, nasekané bylinky a nakonec vejce ušlehaná s olejem a s mlékem. Osolíme, opepříme a dobře promícháme. Troubu předehřejeme na 180 °C. Mezitím těsto rozdělíme na plech na muffiny, posypeme zbylým sýrem a dáme na 35 minut péct.

Z Ditiny kuchařky jsem naprosto nadšená a prý už se dokonce chystá její pokračování. Pokud chcete některé Ditiny recepty vyzkoušet na vlastní kůži, určitě si nenechte ujít její kulinářskou show, která cca před rokem běžela na ČT1.

Vánoce se nezadržitelně blíží a jak všichni dobře víte, nejlíp cukroví chutná tak týden až dva před svátkama 😀 takže neleňte a upečte si tyhle báječné čokoládové sušenky ještě dnes. Jsou naprosto jednoduché, jedna dávka vám vyjde až na 5 plechů (!) a všichni okolo vás za ně budou zbožňovat. Fakt!

• 260g hladké mouky
• 60g kakaa
• 1 lžička prášku do pečiva
• špetka soli
• 1-2 tabulky hořké čokolády
• 250g másla
• 200g hnědého cukru
• 100g cukru krupice
• 2 velká vejce
• 1 lžička vanilkového extraktu

Troubu si předehřejeme na 170°C a plech si vyložíme pečicím papírem. Mouku prosijeme s kakaem, práškem do pečiva a solí. Čokoládu nasekáme na menší kousky. Změklé máslo a oba cukry šleháme asi 5 minut, poté přišleháme vejce a vanilkový extrakt. Postupně přidáváme mouku s kakaem a úplně nazávěr už ručně přimícháme nasekanou čokoládu. Dvěma lžičkami klademe kousky těsta v cca pěticentimetrovém rozestupu na plech. Každou várku pečeme 8-10 minut a necháme na pečicím papíře vychladnout.

Nejlepší jsou sušenky samozřejmě čerstvé, ale vydrží hezky měkké až týden a poté se stanou stále příjemně křupavými. Ale ony vám doma asi dýl jak týden stejně nezůstanou… 😉

Ovocné omáčky čatní hrozně zbožňuju ke kuřecímu masu. Obzvlášť těžko odolávám těm z Marks & Spencera. Když jsem ale uviděla v Albert magazínu recept na tohle domácí čatní ze švestek, bylo jasné, že to musím zkusit. Vytáhla jsem z mrazáku letní zásoby a pustila se do toho. Pro 2 osoby budete potřebovat:

• 450g švestek
• 2 šalotky, nakrájené najemno
• 5cm čerstvého zázvoru, nastrouhaného
• 1 pomeranč
• rozinky dle chuti
• 1 kousek celé skořice
• 50g třtinového cukru
• trocha tymiánu
• 2 hermelíny
• strouhanka
• sezamová semínka
• 1 vejce
• slunečnicový olej na smažení

Všechny přísady na čatní vložíme do kastrolku nebo hlubší pánve. Přivedeme k varu a na mírném ohni vaříme 40-45 minut, až švestky změknou. Ke konci je potřeba to více hlídat a míchat, aby se vám nepřipalovalo. Čatní je hotové ve chvíli, kdy mírně zhoustne, ale přitom je stále tekuté. Můžete ho buď rovnou servírovat nebo přelít do teplých sterilizovaných sklenic a uzavřít. V lednici by vám mělo vydržet 2-3 měsíce. Hermelíny nakrájíme na 4 trojúhelníčky a každý z nich obalíme ve vajíčku a směsi strouhanky a sezamových semínek. Celý postup můžete ještě jednou zopakovat a pak už s nimi honem na pánev. Osmažené trojhránky podávejte s ještě teplým čatní.

Bála jsem se, že se bude jednat jen o takovou chuťovku, která moc nezasytí, ale opak byl pravdou. Bohatě nám to stačilo i jako nedělní oběd. A čatní bylo fakt vynikající, takže se k tomuto receptu určitě zase někdy vrátím. Snad se příští rok urodí dost švestek O:-).

Můj blog tento měsíc slaví neuvěřitelné 5. narozeniny a zároveň dnes publikuji v pořádí již 400. příspěvek!! A to už je docela důvod k oslavě, ne :-)? Tak jsem si řekla – protože mám dnes volno a užívám si prodloužený víkend – že upeču dort. Ne že bych toho pečení po opožděné oslavě mých narozenin s kolegy z práce neměla dost. Ale všem moc chutnalo (dokonce jsem musela i rozdat pár receptů na drobenkový koláč :D) a to mě vždycky nakopne k dalším kulinářským pokusům. Proto jsem zalistovala v Albert magazínu a objevila tento skvělý podzimní recept na čokoládový dort s červenou řepou.

• 250 g vařené červené řepy (je to 1 kousek střední velikosti)
• 100 g hořké čokolády (= 1 tabulka)
• 280 g (třtinového) cukru
• 3 vejce
• 225 g polohrubé mouky
• 1 lžička prášku do pečiva
• 1/4 lžičky jedlé sody
• 50 g kakaa
• 1/4 lžičky soli
• 200 ml (slunečnicového) oleje
• máslo na vymazání formy

Uvařenou řepu nahrubo nastrouháme. Nalámanou čokoládu dáme do misky a nad hrncem s vroucí vodou ji necháme rozpustit. Mezitím cukr a vejce ušleháme do světlé nadýchané pěny. Poté k ní přidáme čokoládu, směs mouky, prášku do pečiva, sody, kakaa a soli. Nakonec do těsta vmícháme řepu a olej. Těsto nalejeme do máslem vymazané dortové formy a pečeme asi 50 minut při 180°C.

Než se nám dort upeče, přichystáme si ještě polevu.

• cca 1 tabulka hořké čokolády
• 140 ml zakysané smetany
• 5 lžic moučkového cukru

Všechny ingredience dáme do misky a nad hrncem s vroucí vodou je vymícháme dohladka. Necháme zchladit a poté navrstvíme na upečený dort.

Pokud červené řepě moc nefandíte, nemusíte se bát, že by z těsta byla cítit. Každopádně je díky ní dortík hezky vláčný. A asi nemusím zdůrazňovat, že čím víc polevy, tím líp :-)…

Kdy jindy, než právě teď na podzim, vyzkoušet sto a jeden způsob, jak připravit něco dobrého z dýně. I nám se letos na zahrádce urodilo, a tak jsem oprášila recept na dýňovou polévku a posbírala a vyzkoušela pár dalších dýňových receptů :-).

Na dýňovou polévku, jak ji děláme v KM, si přichystejte:

• jednu menší dýni hokaido
• koření podle chutí (pepř, kurkuma)
• vývar
• kokosové mléko
• zakysanou smetanu
• olivový (či jiný) olej

Nejprve si očistíme dýni a nakrájíme si ji na menší kousky. (Hokaido se nemusí loupat.) Dýni hodíme do pekáčku, zakápneme olejem a přidáme oblíbené koření. Necháme péct na 150° asi půl hodiny, až je dýně měkká. Poté ji přendáme do hrnce, zalejeme vývarem a prohřejeme. Úplně na závěr dochutíme kokosovým mlékem. Hotovou polévku rozmixujeme tyčovým mixérem a podáváme se lžící zakysané smetany :-)! Záměrně neuvádím množství, protože každý má rád polévku jinak hustou – chce to prostě vyzkoušet. Každopádně můžu zaručit, že si na ní pochutnáte!

Druhým mým oblíbeným receptem na dýňovou polévku je tento, volně inspirovaný kulinářským magazínem FOOD:

• 1 dýně hokkaido
• 1 mrkev
• 2 lžíce másla
• 1 lžíce oleje
• 1 lžíce hladké mouky
• vývar
• sůl a bílý pepř na dochucení

Omytou dýni rozpůlíme, zbavíme semínek a nakrájíme na menší kousky. Mrkev očistíme a nakrájíme na kolečka. V hrnci si rozehřejeme máslo s olejem, přidáme kousky zeleniny a krátce osmažíme. Zasypeme moukou, promícháme a zalijeme vývarem. Vaříme cca 20 minut. Hotovou polévku rozmixujeme tyčovým mixérem a dochutíme kořením.

Zkoušela jsem také dýňové muffiny (udělala jsem si radost formou od Tescomy :-)), které bych chtěla ještě trochu vytunit, aby byly dokonalé, takže recept až někdy příště. Ale chutnaly dokonce i naší kočce – a ta jen tak něco nesežere :D! Co dobrého z dýně děláváte vy?