„…Proč neumím napumpovat kolo?
Proč se v mém životě nevyskytuje někdo, kdo to umí?
Mám ráda dva muže a stejně mám prázdnou duši…“
Tajná kniha už byla na podzim tolikrát vláčena médii, že bych se nejraději zdržela veškerých komentářů :D… Na druhou stranu tím získala mimořádnou reklamu a já sama jsem po ní sáhla, když jsem na začátku prosince vybírala v knihkupectví nějakou novou, „ženskou“, českou a dobře se prodávající knížku pro mamku k Vánocům. V nekonečné frontě u pokladny jsem si povšimla, že naše mamka nebude zdaleka jediná, kdo na Štědrý den tuhle knížku rozbalí pod stromečkem…
Od Ireny Obermannové jsem nikdy nic nečetla, protože ženské romány tak nějak obecně nejsou můj šálek čaje a nerada si čtu o tom, jak se někdo hrabe ve svých vztazích, pokud se zrovna nejedná o nějakou klasickou postavu světové literatury :D. Po této první čtenářské zkušenosti jsem přesvědčená, že Irena Obermannová určitě má svůj okruh čtenářek a má ho právem, přestože mně prostě tento žánr přijde nezajímavý. Ale co si budem namlouvat – Tajná kniha je čtenářsky přitažlivá především díky postavě Největšího Čecha, kterého si většina ztotožnila s našim bývalým prezidentem Václavem Havlem. Z tohoto pohledu může působit román Tajná kniha jako zajímavý intimní deník – byť v podtitulu označený za „fiktivní“. Nehodlám tu spekulovat, do jaké míry vycházela autorka ze skutečných zážitků – to už za mě udělali jiní a osobně je mi to i celkem fuk. Každopádně už proto, že se toho o tomto románu tolik napsalo i namluvilo, jsem si ho nemohla nechat ujít. A faktem zůstává, že tahle knížka se v té naší malé zemičce musí zatraceně dobře prodávat 😎 …
Pro zájemce přidávám odkaz na Show Jana Krause, ve které byla hostem právě Irena Obermannová a hlavním tématem diskuze byla samozřejmě Tajná kniha…
