Srpnová kosmetika

Další měsíc máme u konce a s ním i přehled kosmetiky, která se mi přes léto urodila v koupelně, respektive byla zlikvidována :-). A protože toho tentokrát zase moc není (nějak jsem to přes ty prázdniny asi flákala), přidávám stejně jako minulý měsíc opět jednu recenzi na dosud nespotřebovaný, ale zároveň dostatečně prověřený výrobek z dekorativní kosmetiky. A tím taky rovnou začneme…

Oční stín, Essence (odstín 22, Blockbuster)

Už dlouho jsem sháněla neutrální matný stín na zjemnění barevných přechodů, protože přesně takovýto odstín jsem v obou mých paletkách už vypotřebovala. Říkala jsem si, že by mohl postačit i nějaký levnější, protože na něj nebudu mít přehnané nároky ohledně pigmentace a samostatně jej používat stejně asi nebudu. Volba tedy nakonec padla na law-cost značku Essence. Nečekala jsem od toho mnoho, ale můžu říct, že zklamaná jsem nebyla. (Přestože u Essence stínů to prý s kvalitou kolísá kus od kusu.) Odstín je přesně takový, jaký jsem potřebovala, dobře se nanáší a práší tak průměrně. Výdrž hodnotit nemůžu, protože ho, jak jsem už nastínila výše, nepoužívám samostatně na celé víčko, ale vždycky jen na zjemňování barevných přechodů. V kombu s Avon stíny ovšem vydrží bez problémů celý den. Samotné stíny tedy musím pochválit a určitě bych do nich neváhala investovat těch pár kaček znovu. Co mě ovšem těžce rozladilo bylo balení. Od laciného kusu plastu samozřejmě nejdou čekat zázraky. Ale už po několika dnech používání se mi zcela rozpadlo víčko. Upozorňuju, že mi stíny ani jednou neupadly na zem a nestal se mi s nimi ani žádný jiný karambol. Jednoho dne se víčko prostě rozhodlo pro samostatnou existenci a odpadlo :D… Až na toto extempóre nemám nic, co bych stínům vytknula. Třeba se i s tím balením časem Essence polepší…

cervencova_spotreba_11

Krém proti začervenání pleti, Mixa

Nikdy bych nevěřila, že by mohlo něco jako krém proti začervenání pleti skutečně fungovat, ale mám takový pocit, že pokud v tomto směru skutečně něco aspoň trochu funguje, je to právě Mixa. Značka Mixa se zaměřuje na dětskou kosmetiku a výrobky pro citlivou pleť, které jsou hypoalergenní, bez alkoholu i bez parabenů. Tento pleťový krém má SPF 15, obsahuje výtažek z květu arniky a měl by zklidňovat a zmírňovat zarudnutí pleti. Pochvalu si zaslouží praktické a hygienické balení. Krém je lehoučký, dobře se roztírá a je vhodný i jako podklad pod make-up. Voní tak trochu lékárensky :-). A hlavně mám opravdu pocit, že barva mojí náladové pleti je najednou nějak jednotnější a pokožka je krásně zklidněná. Výrobek stojí tuším okolo 150 Kč, což je víc, než za pleťový krém běžně dávám, ale dostala jsem k tomu ještě odličovač na oči zdarma ;-). A mám takový pocit, že tenhle krém za ty peníze opravdu stojí a rozhodně si ho ráda pořídím znovu.

srpnova_kosmetika_6

Ochranný krém Winter Protect proti chladu, větru a slunci, Balea

Loni sice žádná pořádní zima nepřišla, ale to jsem ještě v prosinci, kdy jsem si tento pleťový krém kupovala, nemohla vědět, že :). Hned na úvod musím říct, že mě hrozně zklamal. Krém je strašně mastný, hutný a špatně se rozmazává. O nějakém pořádném vsáknutí do pleti snad ani nemůže být řeč. Pokud jsem ho použila ve dny, kdy jsem nikam nešla a tudíž jsem se ani nelíčila, lesknul se mi obličej skutečně až do večera. Na pleti zanechával takový nepříjemný lepivý pocit a celkově to prostě bylo fuj. Ve složení naleznete mnoho olejů, takže se není ani moc čemu divit, že je výsledný efekt tak ucpávající. Přesto jsem doufala, že v zimě by mé suché pleti vadit nemusel. Když mě po pár dnech přestalo bavit lesknout se jak diskokoule, změnila jsem názor 8-). Jako jediné pozitivum shledávám příjemnou, lehce nasládlou vůni (to asi ta avizovaná brusinka ve složení) a OF 15.

unorova_spotreba_3

Sprchový gel s peelingem „Gommage de Reve“, Bourjois

Sprcháč byl přílohou k červnovému vydání Elle, které jsem si s sebou loni vzala na krácení dlouhých chvil do Londýna. Protože však vlastním stabilně slušnou zásobu sprcháčů, došlo na něj teprve teď, a tak s námi místo do Londýna putoval až letos do Barcelony :-). Jedná se o vyživující sprchový gel s peelingem. Voní zajímavě, trochu sladce a trochu kořeněně – je to taková orientální vůně :-). Obsahuje jojobový olej a přírodní vlákna používaná k výrobě peelingových rukavic, díky kterým jsou z pokožky odstraněny drobné nečistoty a odumřelé buňky. Slibuje hladkou a vyživenou pleť. Upřímně – pro mě je to celkem obyčejný sprcháč. Peelingy na tělo normálně vůbec nepoužívám. Je sice pravda, že pokožku jsem po sprchování mělo hlaďoučkou, ale čert ví, jestli to připsat spíš sprcháči nebo pravidelnému používání tělového mléka :-). Značka Bourjois na mě nicméně působí docela sympaticky a určitě ráda vyzkouším i další jejich výrobky.

zarijova_spotreba_4

Katalánsko a zkušenosti s Airbnb

K zážitkům z dovolené se hodí zmínit i něco málo o ubytování. Letos jsme se poprvé rozhodli vyzkoušet něco nového, a sice Airbnb. Jedná se o americkou službu, která zprostředkovává ubytování v soukromí. Můžete si tak pronajmout celý byt třeba i s kuchyňkou a často vás to vyjde dokonce i levněji než hotel – záleží však samozřejmě na konkrétní destinaci i vašich požadavcích. Vzhledem k tomu, že mám ke všem alternativnějším způsobům cestování dost nedůvěru, nebyla jsem o Airbnb zpočátku tak úplně přesvědčená, přestože jsem na ně slyšela jen chválu. Zkusit se má ale všechno a navíc jsme si chtěli na dovolené hodně vařit z čerstvých surovin, a tak jsme se rozhodli zarezervovat tři byty s kuchyňkou.

První ubytování jsme si našli u paní Pilar v Gironě. Jednalo se pouze o jednu noc, a tak nám bylo celkem jedno, kde přespíme. Byt paní Pilar se nacházel nedaleko nádraží, což pro nás byla ideální lokalita. Pilar byla jednoduše skvělá :-)! Dorazili jsme někdy v deset večer, byli jsme očekáváni a byteček vypadal prima. Pilar obývala spodní patro a naše ložnice i koupelna byly v tom horním. Ještě večer jsme se dozvěděli spoustu informací o Gironě, dostali k zapůjčení mapku města a jako bonus pár tipů, co bychom měli navštívit nebo kde bychom se mohli najíst. Ložnice byla malá, ale bylo v ní všechno, co jsme mohli potřebovat, připojení k internetu fungovalo bez problémů a na druhý den jsme navíc mohli zůstat tak dlouho, jak jsme chtěli, protože Pilar další hosty neměla.

V bohaté knihovně paní Pilar najdete i Milana Kunderu ;-)
V bohaté knihovně paní Pilar najdete i Milana Kunderu 😉

Naladěni touto příjemnou zkušeností jsme se těšili na byt číslo 2 v Blanes. Tady nás měla ubytovat paní Chiara. Byt jsme opět celkem bez problémů našli, ale když jsme zazvonili, nikdo nám neotvíral :(. Vzhledem k tomu, že dům se nacházel v docela prudkém kopci a měli jsme s sebou dva kufry, nebylo moc příjemné postávat na ulici. Na naše zvonění nám posléze přišel otevřít Chiařin soused, sympatický pán, který se nám snažil pomoct a dal nám telefon na manžela Chiary, který pracoval v restauraci na pláži. Nakonec se nám podařilo spojit přímo s Chiarou a museli jsme si pro klíče od bytu dojít za jejím manželem. Kufry jsme se rozhodli nechat u souseda – byť sympatického, ale naprosto cizího člověka. Nakonec však všechno dobře dopadlo a z bytečku jsme byli hrozně nadšení :-)!

Ubytování u Chiary
Ubytování u Chiary

Byl opravdu krásný, útulný a výborně vybavený. Hlavně kuchyňka byla perfektní. Nádobí tam sice bylo poskrovnu, ale toustovač a kávovar i s kávou se docela hodily, stejně jako pár základních surovin k vaření ;-).  V bytě se mi také moc líbilo několik hezkých dekoračních detailů, kterými se rozhodně nechám inspirovat i u nás doma. Celkově hodnotím bydlení v Blanes jako jednoznačně nejlepší z celého pobytu.

Nože zapíchnuté v misce s rýží
Nože zapíchnuté v misce s rýží
Obrázky ze starých knížek + barevné rámečky z IKEA = dekorace za pár kaček
Obrázky ze starých knížek + barevné rámečky z IKEA = dekorace za pár kaček

Po ne zcela stoprocentní druhé zkušenosti jsem z bydlení v Barceloně měla už předem obavy (které se posléze ukázaly být oprávněné 8-)…). Přecejen jsme tu měli strávit 7 dní, nejdelší časový úsek. Byt pronajímala nějaká Ruska jménem Ksenia – ta nám ale pár dnů dopředu psala, že v době našeho příjezdu v Barceloně nebude a klíče nám nechá ve schránce v domě. Zpočátku šlo všechno celkem hladce – klíče jsme našli, byt v podkroví také, ale na první pohled to tedy nebyla žádná sláva. Oproti fotkám na Airbnb působilo všechno vybavení dost ošuntěle a špinavě. Miniaturní koupelna se sprchovým koutem vypadala taky dost nechutně, ale když jsem v kuchyni otevřela šuplíky, čímž jsem vyrušila nějaké milé černé broučky, veškerá sranda skončila.

S nepoužitelnou kuchyňkou bychom se asi byli schopní ještě jakž takž smířit – z večerní procházky k nedalekému chrámu Sagrada Familia jsme si přinesli flašku vína a byli jsme rozhodnutí opít se a brouky ignorovat. Bohužel jsme v noci zjistili, že broučci vylézají i ze spár v koupelně a tento fakt nemohlo utlumit ani (mimochodem pěkně hnusné) španělské víno. Abych story zkrátila – rozhodli jsme se rezervaci zrušit a hned na druhý den se přestěhovat jinam. Ksenia s námi do té doby jakžtakž komunikovala přes Whatsup, poté se ale odmlčela a už jsme od ní nedostali prakticky žádné zprávy. Kontaktovali jsme také Airbnb, ale reakce jsme se nedočkali. Začali jsme tedy ještě v noci shánět jinou střechu nad hlavou. Zachránil nás ubytovací komplex Super Tetuan, který se nacházel hned za rohem. Finančně vyšel dokonce ještě výhodněji než naše současné ubytování u Ksenie, takže jsme se dlouho nerozmýšleli a zarezervovali si pokoj.

SUPER Tetuan
SUPER Tetuan

Po zkušenosti z bytu Ksenie jsme byli ochotní vzít cokoliv, kde bude čisto. Tetuan nás ale naprosto ohromil – asi tam nahoře dostali pokyn vynahradit nám příkoří z předchozí noci :-D. Dostali jsme krásný prostorný pokoj s balkonem – zařízený velmi jednoduše, ale vkusně. Překrásný secesní interiér domu a stylový výtah můžete zhodnotit na fotkách. Kuchyně i několik koupelen byly společné pro několik pokojů, ale všude bylo čisto a hlavně žádní brouci :D! Byli jsme prostě nadšení.

Výtah, co už se jen tak nevidí
Výtah, co už se jen tak nevidí
Jako z filmu :)
Jako z filmu 🙂

Asi vás bude zajímat vyústění celého příběhu. Po několika urgencích na Airbnb už jsme byli smířeni s tím, že Ksenia se nám nikdy neozve a peníze za ubytování samozřejmě už taky nikdy neuvidíme. Po návratu z dovolené jsme si začali stěžovat na Airbnb Twitteru a situace se najednou dala do pohybu. Cca po měsíci jsme měli celou sumu (včetně manipulačního poplatku Airbnb) zpátky na účtu a k tomu kredit nějakých 6000Kč jako omluvu za dlouhé čekání. Airbnb toho má teď přes léto prý prostě moc…

Nakonec tedy všechno dobře dopadlo. I tak si ale myslím, že služba, která se ohání „prvotřídním zákaznickým servisem“ (cituji z jejich webu) by měla vědět, že v hlavní sezóně dovolených je potřeba posílit stavy. Z Airbnb mám proto trochu smíšené pocity. Může to být velmi v pohodě a můžete si to stoprocentně užít. Zároveň se ale může stát, že něco v pohodě nebude a vy pak budete muset ve čtyři ráno řešit, kde sehnat nové ubytování. Airbnb vám s tím bohužel nepomůže. Nás nechali dlouho v nejistotě a ozvali se ve chvíli, kdy už jsme v to prostě vůbec nedoufali. Právě proto, že jsme zažili obě zkušenosti – jak pozitivní, tak negativní, nebudu tvrdit, že už Airbnb nikdy nevyzkouším. Ale pokud budu mít možnost se za stejné peníze ubytovat v hotelu, vyberu si radši hotel.

Co vy a Airbnb? Máte s nimi nějakou (lepší) zkušenost :)? Můžete se podělit v komentářích…

Katalánsko zelené

Když jsem přiletěla do Alicante, jako první mě do očí udeřilo to, že krajina je tu strašně pustá a vyprahlá, nikde ani strom, natož kousek trávy. Girona mě proto později velmi překvapila tou spoustou zeleně. Co se však flóry týče, jednoznačným vítězem soutěže se stalo Blanes se svou překrásnou botanickou zahradou Mar i Murtra.

katalansko_zelene_2

Naleznete zde snad všechny možné druhy rostlin – všechno to, co doma horko těžko pěstujete a pipláte v malé velikosti, tady divoce bují a zelená se :-).

katalansko_zelene_1

Botanická zahrada leží na pobřeží – přímo na skále nad mořem – a tak je odsud také překrásný výhled na skryté pláže v zálivu s průzračně čistou vodou.

katalansko_zelene_4

V Mar i Murtra naleznete tematické části s rostlinami různých geografických oblastí i stinná místa s lavičkami, kde můžete odpočívat a kochat se. Některá prostranství jsou pojmenovaná po slavných botanicích, a tak se nedivte, až zjistíte, že v Blanes mají taky takový malý „Mendlák“ :D…

katalansko_zelene_3

katalansko_zelene_5

katalansko_zelene_6

Z Blanes se teď přesuneme do Barcelony a překrásného parku Ciutadella, který je nejstarším městským parkem v Barceloně. Nachází se na severovýchodě města, kde navazuje na nejstarší zástavbu gotické čtvrti (Barri Gòtic – o té více později). Jeho jméno odkazuje na pevnost, kterou zde nechal postavit roku 1714 král Filip V. Poté, co byla pevnost v roce 1848 stržena, bylo rozhodnuto zde vytvořit první veřejně přístupný park. V roce 1888 se park stal dějištěm Světové výstavy, pro kterou zde bylo postaveno několik budov. Středem parku je jezírko a obrovská kašna s mnoha alegorickými postavami. Uvnitř je grota, která je raným dílem Antoni Gaudího. Část parku slouží od roku 1892 jako zoologická zahrada.

katalansko_zelene_7

Na zoologickou zahradu už jsme bohužel neměli čas, pokud však toužíte vidět v Barceloně nějaká zvířátka, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu slavného Aquaria. Vstupné je sice poměrně drahé, ale stojí to za to a pokud vám právě nepřeje počasí, v Aquariu se dá bez problémů strávit celé odpoledne :-).

katalansko_zelene_10

Aquarium bylo otevřeno roku 1995 a je největším akváriem v Evropě s více než 11 tisíci živočichů. Nejzajímavější atrakcí je podvodní tunel, kterým projíždíte na pohyblivém pásu a můžete tak sledovat život pod hladinou (včetně několika žraloků) opravdu zblízka.

katalansko_zelene_8

katalansko_zelene_9

Najdete tu na 450 různých živočišných druhů – možná i takové, o kterých jste v životě neslyšeli, třeba legrační „Moon fish“, která má opravdu kuriozní zjev. Asi ji na obrázcích níže snadno poznáte :-)…

katalansko_zelene_11

katalansko_zelene_12

katalansko_zelene_13

katalansko_zelene_14

katalansko_zelene_15

A když se z hlubin moře vynoříme zase nahoru, k vyprávění už nám toho moc nezbývá. Poslední místo, které navštívíme, bude stará gotická čtvrť a pláž v Barcelonetě ;-)…

Gaudího Barcelona

Velmi se kaju, že tento článek píšu až teď, ale znáte to… Protože mám ovšem povídavou, na řadu dnes přichází všechny ty slavné barcelonské ikony. Ani nevím, kterou začít dřív :-)!

Sagrada Familia

Chrám, jehož stavba ještě dlouho nebude dokončena (i když se snad plánuje finiš na rok 2020, ale když si představím, kolik se toho má ještě dostavět, připadá mi to nereálné). Už teď je však bezpochyby nejslavnějším symbolem Barcelony.

gaudiho_barcelona_3

Gaudí převzal řízení stavby v roce 1883 a dohlížel na ni téměř 40 let, až do své smrti v roce 1926. Definitivní projekt stavby neexistuje, sám Gaudí prý hodně improvizoval :-). Přímo dovnitř jsme nešli – platit za návštěvu kostela se nám zdálo fakt nekřesťanské 😀 – ale krypta, kde je Gaudí pohřben, je naštěstí volně přístupná.

gaudiho_barcelona_2

gaudiho_barcelona_1

Casa Batlló

Gaudího mistrovské dílo na objednávku textilního průmyslníka Josepa Batllóa je fascinující svou barevností, křivkami i šupinovitou fasádou. Interiér domu prý rovněž stojí za vidění.

gaudiho_barcelona_4

gaudiho_barcelona_5

Nedaleko Casa Batlló, přímo na Passeig de Grácia se nachází další Gaudího klenot – Casa Milá, zvaná též La Pedrera. U té nám však štěstí nepřálo, protože se momentálně rekonstruuje, a tak jsme slavnou vlnovitou kamennou fasádu zahlédli jen přes lešení.

Park Güell

Do Güellu jsme se těšili asi úplně nejvíc, všichni nám říkali, že ten rozhodně nesmíme vynechat, už kvůli tomu překrásnému výhledu na Barcelonu. Lákadel ale bylo samozřejmě víc, třeba slavná pestrobarevná „salamandra“, kterou jsme si v malé velikosti odvezli domů jako suvenýr :-).

gaudiho_barcelona_6

Park Güell byl zařazen na seznam světových kulturních památek UNESCO a je to opravdu asi to nejlepší, co můžete v Barceloně vidět. Na počátku minulého století byl Gaudí osloven bohatým průmyslníkem Güellem, aby na ploše dnešního parku vytvořil do přírody zasazené sídliště. Protože však město Barcelona projekt neschválilo, zůstalo jen u parku.

gaudiho_barcelona_8

Nejnápadnějším rysem parku, pominu-li vstupní prostory, je pestrobarevná dlouhá lavice zdobená barevnými keramickými střepy. Gaudí a jeho kolegové si obstarávali u keramických firem levné kazové zboží a barevné úlomky a střepy pak využívali jako stylovou dekoraci. K parku patří také Gaudího dům a muzeum, kde mistr mnoho let žil a pracoval.

gaudiho_barcelona_9

gaudiho_barcelona_7

Park Miró

U mozaiky ještě chvíli zůstaneme, přestože tato už není Gaudího dílem. Při naší cestě z Montserrat jsme se zastavili v parku Miró, který se nachází nedaleko Placa Espanya. Jak už jeho název napovídá, dominantou parku se stala 22 metrů vysoká socha Joana Miróa „Dona i ocell“. Park je ale výjimečný i tím, že v něm naleznete výhradně palmový porost a je to rozhodně příjemné místo k odpočinku po náročném dni.

gaudiho_barcelona_10

Doufám, že se vám dnešní procházka po nejzajímavějších místech Barcelony líbila a přijmete mé pozvání do katalánských parků a zahrad – zase někdy příště :-).

Červencová knihovnička

Ačkoliv je léto jedním z nejideálnějších období pro válení se s knížkou, červencová literární bilance je tentokrát poměrně skromná 0:-). A co hůř – oddechové počteníčko k vodě tady dneska vůbec nečekejte!

Jan Otčenášek – Když v ráji pršelo

Poetická tragikomedie o nezdolné vůli bojovat za své sny a nevzdávat se ani navzdory nepřízni osudu. I tak by se dal stručně shrnout příběh dvojice pražských intelektuálů, která se rozhodne vrhnout po hlavě do dobrodružství už předem odsouzeného k nezdaru – koupit a opravit polorozpadlou barabiznu na konci světa a přebudovat ji v penzion. Jejich snažení je občas úsměvné, občas na vás přenese pocit naprostého zoufalství a bezvýchodnosti a jindy se zas budete muset nahlas smát. Přestože jazyk vyprávění působí místy dost zastarale a samotný příběh v řadě momentů z dnešního pohledu až neuvěřitelně, nalézám v něm chtě nechtě i cosi aktuálního. Možná myšlenku nenechat se v životě zlomit prvním neúspěchem, hledat na všem špatném i kapku toho pozitivního…

cervencova_knihovnicka_1

Michael Cunningham – Hodiny

Pozoruhodné dílko, jehož výborně hodnocené filmové zpracování hodlám co nejdříve shlédnout. Tři ženy, tři časové i dějové linie a jeden jediný den – to celé vysloužilo autorovi knihy Pulitzerovu cenu. Přestože každý z příběhů se odehrává ve zcela jiné době, hrdinky jistým způsobem spojuje prožívání jejich osobních dramat. V závěru knihy pak Cunningham překvapí tím, jak trojici osudů nečekaně protne. O Hodinách je asi zbytečné psát něco víc – přestože je to poměrně depresivní kniha, je velmi těžké se od ni odtrhnout. Ještě těžší však je přiznat si, že se autor v řadě věcí vlastně nemýlí…

„…Útěchu nám může poskytnout jediné: tu a tam nějaká hodina, během níž náš život propukne naplno a poskytne nám všechno, o čem jsme kdy snili, ačkoliv všichni víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější…“

cervencova_knihovnicka_2

Blaine Harden – Útěk z tábora 14

O knize s podtitulem Autentické svědectví z pracovních táborů v Severní Koreji se hodně mluvilo i psalo, takže bylo jen otázkou času, kdy ji někdo z mých blízkých dostane pod stromeček :-). Opět se nejedná o dvakrát oddechovou záležitost, ale mám pocit, že o Severní Koreji se stále ví tak málo, že každá knížka, která může svým obsahem přispět k rozšíření informací, by se měla stát povinnou četbou. Sin Tong-Hjok je jedním z mála „šťastlivců“, kterým se podařilo uprchnout z pracovního tábora pro politické vězně v Severní Koreji. V knize je popsán jak drsný život v táboře, tak průběh jeho útěku, při kterém mu mnohokrát pomohla neuvěřitelná náhoda. Ačkoliv se Sinovi útěk zdařil a podařilo se mu dostat se z Číny až do Jižní Koreje, happy end se tak úplně nekonal. Chlapec, který prožil víc než dvacet let v naprosté izolaci od okolního světa, měl problémy při konfrontaci s řadou věcí, které nám připadají zcela běžné. Kniha je v mnoha ohledech šokující a nutí k zamyšlení nad tím, kde se stala chyba, že se ještě dnes mohou někde na světě dít tak brutální zločiny proti lidskosti.

cervencova_knihovnicka_3