Protože jsem založením tak trochu flákač, i tašku do porodnice jsem si balila celkem na poslední chvíli. Zdál se to být nelehký úkol. Na internetu jsem nacházela rozsáhlé seznamy a tipy, co si s sebou rozhodně vzít, co komu u porodu „zachránilo život“ a co se osvědčilo. Není tedy divu, že s takovou přípravou jsem do porodnice odjížděla s jednou střední sportovní taškou (k porodu) a s kufrem kabinové velikosti (na oddělení šestinedělí). Dnes už s čistým svědomím můžu říct, že věcí, které jsem opravdu reálně potřebovala a využila, bylo tak málo, že by mi na ně stačila igelitka. A tak se o ně podělím pro ty z vás, kterým by se to třeba mohlo v budoucnu hodit 🙂
Majitelkám dlouhých vlasů doporučuji všema deseti. Dlouho jsem měla při porodu vlasy rozpuštěné a vlastně mě to nijak neobtěžovalo… do okamžiku, než jsem začala při kontrakcích zvracet. Pak jsem byla ráda, že mám gumičky hned po ruce. Tyhle spirálové jsou navíc taková moje srdeční záležitost – dostala jsem je totiž od Ilonky ve svůj svatební den „pro štěstí“ a přišlo mi tedy symbolické, že jsem je poprvé vytáhla a použila právě u porodu Olího 🙂
Vzhledem k tomu, že se mi porod rozběhl hned ráno, už jsem do sebe nedokázala natlačit ani snídani. Vím, že v některých porodnicích jídlo při porodu neradi vidí, ale za sebe musím říct, že jsem opravdu neměla ani pomyšlení, že bych mezi kontrakcema něco zakousla 😎 Ke konci už jsem pak v sobě neudržela ani tekutiny a všechno vyzvracela. Hroznový cukr se tak pro mě stal opravdu záchranou a krom nemocničního čaje taky jediným zdrojem energie, který jsem během porodu dokázala do sebe dostat.
Jeden z nejužitečnějších tipů, který jsem vyčetla na internetu. Celou dobu, co jsem byla v porodnici, jsem místo ručníku/osušky používala na osušení po sprše papírové (kuchyňské) utěrky. Jednoduché, hygienické, praktické… byť ne zrovna dvakrát ekologické, uznávám. Na spodní část těla jsem je využívala ještě i celé šestinedělí.
Další věcí, na kterou matky na internetu přísahaly, byl Herbalon. Jedná se o mycí emulzi s dubovou kůrou, která je ideální na mytí intimních partií po porodu a měla by urychlovat hojení hráze. Sprcháč nebo šampon jsem v porodnici upřímně ani nevytáhla z tašky – ale Herbalon jsem opravdu poctivě používala skoro při každé sprše hned od začátku. S hojením jsem neměla žádné problémy a cca 14 dní po porodu už jsem se cítila docela OK – tedy až na to, že jsem kulhala kvůli bolavé kyčli, ale to je jiná story 😎
Měla jsem načteno a nastudováno docela hodně, ale nikdo mě nepřipravil na to, jak strašně se po porodu žena začne potit! Několik prvních dnů, možná i týdnů, jsem se v noci budila s oroseným čelem a noční košilí na ždímání. Takže bez deodorantu by to nešlo.
Bez těch by to taky nešlo, to je asi jasný. Vyzkoušela jsem obě nejdostupnější značky – Batiste i Samu. Na prvních cca 14 dní po porodu bych určitě doporučila ty první.
Sexy záležitost, která nicméně ženu provází celým šestinedělím 😎 Já zvolila značku MoliCare ve velikosti L, jak nám doporučovali na předporodním kurzu, ale zpětně bych asi klidně vzala o číslo menší, protože častým praním se docela dost vytahaly. Jinak ale byly hodně elastické, pohodlné a po vyprání bleskurychle suché.
„Crocsy“, který jsem kupovala snad tři dny před porodem v Kauflandu 😀 Do porodnice určitě doporučuju, jsou praktické do sprchy. Akorát jsem počítala s tím, že mi po porodu moje nateklé nohy hned splasknou, což se nestalo. Takže byl občas boj je obout… či vyzout 😎
Docela užitečná věc, kterou jsem do porodnice původně vůbec nechtěla brát, ale nakonec jsem ji na doporučení přibalila. Měla jsem k porodu nachystanou vodu Rajec s „pítkem“, ale ve finále jsem radši dala přednost nemocničnímu čaji a pití brčkem. Neříkám, že je to úplně věc, bez které bych příště k porodu nešla, ale osvědčila se mi a zpětně jsem byla ráda, že ji mám s sebou.
No a na závěr asi to nejdůležitější – partner k porodu, psychická podpora 🙂 Pro mě byl Péťa obrovskou oporou a pomocí nejen při porodu, ale především a hlavně po něm! Ty první dny, kdy pro mě byl heroický výkon otočit se v posteli z jednoho boku na druhý a natáhnout si na nohy ponožky, byly hodně krušný. Jsem strašně ráda, že nám vyšel nadstandard a kdybych se dneska měla rozhodovat, neváhám ani minutu a jdu do něj zas. Mít možnost být od začátku spolu jako rodina bylo prostě k nezaplacení. Jsem moc vděčná, že jsme ten porod společně prožili a přežili… ale o tom více snad zase někdy příště :-)!
Procházky s kočárkem mě kolikrát zavedly na místa, která jsem ještě nikdy předtím nenavštívila. A vlastně zjišťuju, že tady v Brně je pořád co nového objevovat. To je jedna z těch příjemných stránek mateřské dovolené, obzvlášť teď v létě 🙂
Ale mateřská selfíčka, ty mi teda pořád vůbec nejdou :-D…
Květin není nikdy dost, a proto bych to zde kytkou i uzavřela. Tady jedna sváteční, od Terezky, když jsme se zase po dlouhé době potkaly v Kroměříži. Doma usazena do lahve od kečupu, ale to je teď trendy, žejo 😀
Snad jste měli taky hezké jaro (i když věřím že o poznání klidnější 🙂 a teď si užíváte ještě hezčí léto. Pilně sbírám letní vzpomínky do svého mobilu. A ta selfíčka třeba do příště ještě vypiluju 😀
