Ani na poli literárním to tentokrát nebyla žádná sláva. Spoustu knížek jsem takzvaně „nakousla“, ale už nebyl čas dobrat se konce. Letošní vánoční „prázdniny“ ale budou opět pohádkově dlouhé, tak snad to během prosince všecko dohoním :-).
Jan Trachta – Tichý dech
Hned na úvod začnu silným zážitkem – knížkou Tichý dech, kterou mi doporučila Terka a nakonec mi ji nadělili moji nejmilejší kolegové jako narozeninový dárek (ještě spolu se Škvoreckého Hříchama, mojí srdcovkou – jsou prostě nejzlatější :-)!). Terčino doporučení pro mě bylo dostatečnou zárukou kvality, takže jsem čekala něco mimořádného – a taky že jo! Tichý dech je upřímnou výpovědí mladého českého chirurga, působícího v organizaci Lékaři bez hranic, o jeho absolvovaných misích ve válkou sužovaném Kongu a na Haiti těsně po ničivém zemětřesení. Vyprávění je mnohdy až neuvěřitelné. Trachta se snaží demytizovat představu lékaře coby všemouhoucího odborníka. Mnohdy se ocitá v bezvýchodné situace, kdy pro své pacienty nemůže udělat vůbec nic. Po přečtení ve vás zůstane hluboký obdiv nad lidskou solidaritou a vděk za naši středoevropskou lékařskou péči (nad kterou by sice občas člověk zaplakal, ale…). Vyprávění dobře ilustruje také série autentických fotografií z Konga i Haiti. Rovněž jsem ocenila kapitolu, vysvětlující prapůvod současných ozbrojených konfliktů v Kongu a v okolních afrických státech. Kniha si právem vysloužila ocenění Magnesia Litera v kategorii „objev roku“.
Stacy Malkanová – Doba jedová 3, Kosmetika
Přestože se zdá, že se jedná o titul navazující na první dva díly Doby jedové, je to tak trochu podraz, těžící z popularity obou českých bestsellerů. Autorkou knihy je americká aktivistka a spíš než na praktické informace pro spotřebitele se zaměřuje na popis průběhu kampaní za bezpečnější kosmetiku v USA. Z tohoto pohledu to tedy pro mě bylo celkem velké zklamání. Na druhou stranu mi přišlo docela zajímavé zjištění, že v Americe zdaleka nefungují tak přísné regule pro výrobu kosmetických potřeb, jako tomu je u nás v Evropské unii. Světové špičky kosmetického průmyslu vyrábí totožné produkty v odlišném složení pro USA a pro EU – které z nich jsou „toxičtější“ asi netřeba zdůrazňovat. K zamyšlení vybízí rovněž kapitola o kosmetických firmách typu Avon, které se prezentují jako velcí aktivisté a bojovníci proti rakovině prsu, ale přitom vytrvale odmítají odstranit ze svých produktů látky, které jsou podezřelé z karcinogenity! Kosmetika je jedním z velkých a aktuálních témat a internet je informacemi přímo zahlcen, takže si myslím, že tato knížka je celkem zbytečná investice (já ji sehnala v knihovně). Tím spíš, že shrnuje situaci v USA a ne tady v Evropě. Každopádně každý takový titul člověka přiměje minimálně k zamyšlení a přehodnocení svých dosavadních návyků. Za poslední dobu jsem vyzkoušela několik přírodních kosmetických výrobků a musím říct, že jsem s nimi tak spokojená, že k chemii se v nejbližší době rozhodně vracet nebudu. Kosmetika je ale bohužel pouhou špičkou ledovce chemikálií, kterými jsme každý den obklopeni…
