Život na právech

Uteklo to… v pátek jsem absolvovala svou úplně poslední právnickou zkoušku, nepočítám-li státnice. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem na právech strávila 5 let. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem proplula všemi děsivými oblastmi naší legislativy – občanem, obchodem, ústavkem, správou… popravdě si dnes připadám jen o něco málo moudřejší, než tenkrát na podzim, kdy jsem odjížděla ze semináře právních dějin a říkala si, že můj život je v háji, protože to na výšce nepřežiju, na ty divný lidi si nikdy nezvyknu, studium nezvládnu a… neudělám řidičák! A hle – řidičák jsem udělala :D! Studium jsem nakonec taky jakž takž zvládla. Ikdyž ke šprtům jsem nikdy nepatřila (můj studijní průměr je toho důkazem), vybojovala jsem dokonce i pár Aček, z nichž nejcennějším úlovkem je pro mě Ačko z občana od profesora Fialy, které si oprašuju ve vitrínce mezi ostatními životními trofejemi :DD… Ty lidi, tak ty jsem opravdu moc nezkousla. Nemám ráda individualisty ani kariéristy a potkala jsem jich za své studium opravdu dost, na druhou stranu jsem ale poznala i řadu zajímavých, inspirativních a zábavných lidí. Za skutečné kamarády ale můžu označit jen malý zlomek z nich. Asi jsem výjimkou z pravidla, že na výšce vznikají přátelství na celý život – pro mě zůstali i po maturitě těmi nejbližšími lidi, s kterýma jsem vyrůstala, dospívala a chodila na střední. Na právech jsem sice poznala – hlavně v prváku – asi miliardu nových tváří, ale časem se nějak vytratili z mého zorného pole. I tak na ně ale ráda vzpomínám, třeba na Honzu (vůbec prvního člověka, s kterým jsem se na právech seznámila!), kterému jsem nosívala na každý seminář z českých právních dějin komiks s Hanou a Hanou :D. A nakonec prostě musím říct, že když už jsem si s někým na právech opravdu dobře a upřímně pokecala, byli to většinou kroměřížáci :D… Mimořádné osobnosti se samozřejmě vyskytly i ve sboru profesorském (profesor Hollander)… stejně jako ty, kterým se raději každý obloukem vyhnul (Krvavá Marta). Nutno říct, že s negativními emocemi vzpomínám jen na velmi málo z nich, protože bez jejich dobré vůle a pomoci bych na spoustě zkoušek pohořela.

Abychom však nebyli příliš patetičtí, dovolila jsem si vybrat pár perliček z mého vysokoškolského života na PrF MUNI :D…

  • Právnická fakulta se dá vpodstatě vystudovat bez jakýchkoliv větších investic – což jsem pochopila již ve druháku, kdy jsem naposledy utratila peníze za nějakou právnickou učebnici :D…
  • Ke studiu se krom zákonů občas hodí i Shakespeare, Čapek nebo Dostojevskij 😎
  • Dejte si pozor na vyučující právnické angličtiny – někteří z nich rádi trhají zápočtové písemky :D…
  • Společné projekty se zahraničními studenty člověku vždy velmi obohatí slovní zásobu o řadu slovenských výrazů – třeba „trovy konania“ už myslím dosmrti nezapomenu 😀
  • Nejsem vůbec pověrčivá, ale z prvního termínu blokovky mě vyhodili v pátek třináctého :D!
  • Ve druháku jsem se pohádala s doktorandem na procesu, protože mě neprávem nařknul z toho, že jsem ztopila zápočtovou písemku 😎
  • Jedna z nejhnusnějších zkoušek vůbec pro mě byla ta z ekonomie a managementu, přikládám své dojmy z fóra: „No ta ústní část byla opravdu trapným divadlem, ale že by tam byl Sabol nějak příjemnej, tak to teda fakt nebyl. Pokládal mi docela šťouravý dotazy a celkově mi přišlo, že se tam ze mě snaží udělat blbce. Otázky jsem ani nedočetla do konce, takže jsem mu ten chvilkový požitek už z principu dopřála 8-). Chvíli mě v tom ráchal a nakonec jsem stejně odcházela s Cčkem. Tímto se loučím s katedrou národního hospodářství a přejí jí brzký zánik  :guitar: :mrgreen: …“
  • Zkouška z ústavního práva se dá udělat i s „prošlým“ ÚZkem z roku 2003 😎 …
  • Při vzpomínce na hodiny soudního lékařství se mi dodnes zvedá žaludek…
  • Jo, já vim, že je to starej vtip, ale pořád funguje 😀 (omluvte slovenštinu)… „Mesiac pred zaciatkom skusobneho obdobia sa pyta Pan Boh sveteho Petra: -Ako to vyzera s nasimi studentami na zemi? Sv.Peter vravi: -No, filozofi a medici sa zacinaju ucit. Ekonomovia a pravnici piju. Tyzden pred skuskou sa Boh pyta sv.Petra, ako to vyzera? -Filozofi a medici si uz zacinaju opakovat, ekonomovia sa zacali ucit, pravnici piju. Den pred skuskou sa opet Boh pyta sv.Petra: -Filozofi aj medici to uz vedia spredu a zo zadu, ekonomovia len tak-tak docitali a pravnici sa modlia. Boh sa zamysli a povie: -Co? Pravnici sa modlia? No tak to im pomozeme, nie?“ 😀
  • Když máte hodného kamaráda Toma, můžete školu vystudovat i bez koupě (upozorňuju bez KOUPĚ, nikoliv bez znalosti :DD) Katastrálního zákona, Daňových zákonů, ÚZ Obce a kraje, Cenných papírů, Stavebního zákona, Přestupků a deliktů, Obchodního zákoníku… a navrch dostanete ručně vypracované otázky k tomu! Díky, Tome :-)!
  • Heslo 6. semestru: „MPS je horší než PMS!!!“ 😀

Toliko k odlehčení situace :D… Pořád nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to uteklo. Přestože jsem na spoustu věcí na právech nadávala, dohromady to tam neměla moc ráda a skutečnou euforii z poznání prožívala na jiných fakultách, nedokážu si představit, že za pár měsíců všechno skončí a já školu opustím a budu si muset najít práci. A co je ze všeho asi nejhorší – vlastně ani netoužím po práci v právnickém oboru… Do státnic je ale ještě daleko! Teď je pro mě největším úkolem a výzvou poprat se s diplomkou, stvořit ji co nejlíp, jak jen budu moct a samozřejmě se taky dobře připravit na státnice. Držte mi palce, ať i tahle poslední etapa mého působení na právech dopadne dobře a můžu na konci června vítězoslavně mávat diplomem :-)!

3 komentáře u „Život na právech“

  1. A co pan Osička… a magistr Vyhnánek…a ten kytarista s dlouhýma vlasama z katedry ekonomie? 😀 Inflagranti delicto? 😀

    PS: S filosofama v tom vtipu je to úplně mimo – i když možná jsou i tací. 😀 I když… nevim… neznám. 😀

  2. No pan Osička je přece ten Honza, co jsem mu nosila komiksy s Hanou a Hanou 🙂 … podle ISu už má spoustu titulů a na právech asi skončil (respektive myslím přešel na nějaký bakalářský obor) a kdybych ho ještě někdy potkala, styděla bych se mu tykat :D. Láďovi je v této rubrice věnován celý samostatný článek (zkouška z ústavka) a kytaristu Standu (stejně jako pana Osičku) jsem potkala naposledy ten den, kdy jsem měla první rande s Péťou… byli to prostě moji šťastní Andělé :D. Každopádně in flagranti delicto samozřejmě neproběhlo s nikým z nich :D.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *