Trable s hennou

Rozhodla jsem se, že se pokusím překonat studijní krizi sepsáním příspěvku na aktuální zrzavé téma. Když si teď čtu po sobě název článku, zní mi jako titulek nějakého prvorepublikového dívčího románku :D, ale asi to bude jen studijní deformace způsobená absolvováním předmětu Literatura pro děti a mládež…mimochodem, v úryvkové rubrice se máte na co těšit, protože kvůli výše zmíněné deformaci mám momentálně rozečtené už 3 (!!!) dětské knížky. A o prázdninách k nim pravděpodobně přibude spousta dalších titulů :D…

Vraťmě se ale zpátky k věci. Předvčerem jsem konečně na vlastní kůži vyzkoušela barvení vlasů přírodní barvou. Po bezvýsledném hledání ideální zrzavé barvy v DM drogerii jsem nakonec rezignovala a šáhla do regálu s hennou. Koneckonců už jsem po ní stejně dlouho pošilhávala. A byla mou jedinou nadějí, že zrzky nevymřou…Po příjezdu domů jsem se dlouho odhodlávala. Ale nakonec jsem usoudila, že není co ztratit, a navíc je to přírodní barva, takže snad nezpůsobí žádnou katastrofu. Přečetla jsem si údaje na krabičce a vrhla se na to…

Varování č. 1: Henna smrdí. HODNĚ!!! Pokud to s ní chcete risknout, připravte se na to, že v prvních chvílích a především při rozmíchávání barvy se vám bude zvedat kufr. Ono profláknuté pořekadlo, že pro krásu se musí trpět, je v tomto případě bezesporu naplněno :D…

Pokud nevíte, jak henna vypadá a co je zač, dovolím si malou charakteristiku. Henna je takové obyčejné práškové cosi, které se při smíchání s horkou vodou promění v nevzhledně vypadající a nevábně páchnoucí nazelenalé bahýnko. Bůhvíproč se mi při přípravě barvící směsi vybavila bažinka ze Shreka…ale na krabičce psali „Made in ValMez“, tož nevím 8-). Teplota vody by se měla pohybovat v rozmezí od 60ti do 90ti °C. Čím teplejší bude, tím intenzivnějšího odstínu byste měli dosáhnout. No, a pak už se jde na věc…

Varování č. 2: Henna je bahýnko. Pokud jste šikovní jako já, pravděpodobně vám bude při aplikaci lítat všude okolo :D, tak se podle toho zařiďte. Na druhou stranu je přírodního původu, takže by měla jít z čehokoliv snadno dolů. Když ji náhodou zapomenete odstranit z kachličky v koupelně a zaschne, vypadá divně. Hodně divně…😀

Při aplikaci jsem postupovala prakticky stejně, jako při běžném barvení vlasů. Mám už své osvědčené postupy a metody – avantgardním účesem počínaje a igelitem na hlavě konče :D. Fajne věc je ta, že henny z toho malého balíčku za 50 kaček vyrobíte fakt hodně. Já to se svýma extrahustýma vlasama skutečně dokážu ocenit. Body pro ValMez! Nemusela jsem se tedy moc rozpakovat a vesele jsem si na hlavu patlala bahýnko. Kdyby to tak nesmrdělo, byla by to veliká sranda, to mi věřte :D! Nakonec, když jsem měla všechnu hennu jakžtakž napatlanou, narazila jsem si na hlavu kus igelitu (součást praktického balení ;)), zabalila do ručníku a jala se na hodinku relaxovat nas otázkami do správního práva.

Po nějakých 50ti minutách jsem se odebrala do koupelny smýt ten zázrak. Henna mezitím ztvrdla. Na první pohled po umytí jsem neviděla žádný výrazný barevný rozdíl, odrosty ale byly evidentně obarvené. Co se týče blahodárných a regeneračních účinků henny, opravdu jsem cítila, jako bych měla těch vlasů najednou ještě víc :D, byly takové těžké, objemné – i těsně po umytí, než jsem je vůbec stačila vysušit. Po vysušení se krásně leskly a vypadaly opravdu zdravě, takže věřím tomu, že při pravidelném použití dokážou skutečně poničené vlasy vykřesat z nejhoršího :-). Nakonec jsem byla spokojená i s barvou. Vypadá přirozeně a není přitom úplně nevýrazná, ikdyž do tiziánu má přecejen ještě daleko. Příště možná zkusím nechat ji působit ještě dýl nebo sáhnu po nějakém červeném odstínu, které prý nechytají tak tmavě jako chemické barvy.

Dle ohlasů z lidu je ale i odstín podle všeho v pořádku. Jako zrzka jsem si v KM od místních mladíků už ledacos vyslechla, hlavně při procházení okolo COPTu :D. Ani tentokrát kroměřížská omladina nezklamala. Cestou do knajpy jsem ten večer bodovala dokonce hned dvakrát :D! Hláškám typu „Kočko!“ a „Slečno! Slečnóóó, stůjte!“ se z bezpečí bicyklu naštěstí dá akorát tak zasmát :D. A na druhou stranu je na tom fajn to, že se ujistíte, že lidi nejsou barvoslepí, a vaše barva je zaujala – což je koneckonců účel a důvod, proč si my ženy barvíme vlasy, že 8-)…

5 komentářů u „Trable s hennou“

  1. Páni 🙂 Ještě by byla fajn fotka výsledné barvy, ale snad se brzo potkáme osobně na zmrzlině 😉

  2. Chtěla jsem se zkusit vyfotit přes webkameru, ale ta barva by byla asi stejně moc zkreslená. Naživo to určitě posoudíš líp :-). A na zmrzku už se mi sbíhají sliny :D!!!

  3. Ahoj, chtěla jsem se tě zeptat, jestli tedy henna stojí za to, a vyzkoušet ji, i přez ten smrad 😀 . Já si totiž vlasy barvím chemicky(na hnědo) a dost mě vždycky vytočí, jak barva postupně bledne! Jak je to s hennou? taky bledne, nebo zůstává stejná? Předem ti děkuji! 🙂

  4. Ahoj, podle mě henna rozhodně stojí za vyzkoušení už proto, že vlasy pěkně „uzdraví“, jsou pak silnější a lesklejší. Smrad jsem vnímala jen při prvních dvou použitích, pak jsem si zvykla a dneska už mi to ani nepříjde :). S hnědým odstínem henny ale nemám zkušenost (barvím buď tiziánem nebo měděnou červenou), takže nemůžu říct, jak je to u ní s blednutím. Ty odstíny, které jsem vyzkoušela já, obecně nejsou tak „zářivé“ jako chemické zrzavé barvy, působí přirozeněji, proto na nich to vymývání není tak vidět. Já bych do toho určitě šla, uvidíš sama :)…

  5. Ahoj, tak děkuji za rady, určitě to vyzkouším :-). Dík

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *