Nojo, já vím, že tenhle článek se tu měl objevit už minimálně před měsícem, ale zkrátka a dobře dřív prostě nebyl čas o:-)… Na druhou stranu se dá říct, že pořád stojíme na začátku nového roku a možná by bylo fajn si shrnout, co bych v tom novém roce ráda změnila/zlepšila/udělala. Předsevzetí si nedávám. Říkám tomu prostě jen „přání“, protože život je vrtkavý a občas pro lidské plány nemá pochopení. Ale o některých věcech je hezké jen tak snít :).
1. V novém roce bych si přála zlepšit něco, s čím už dlouho se střídavými úspěchy bojuju – a sice svou životosprávu. Prostě pořád nejsem schopná dokopat se k tomu, abych chodila spát dřív než o půlnoci a vstávala aspoň v těch osm ráno – i když ideální by bylo vstávat ještě dřív. Mám ale vyzkoušeno, že změnit to jde, stačí se jen snažit. Když jsme byli na čtyřdenní lyžovačce, dokázala jsem se na nový režim velice rychle adaptovat. Doma, kde mě nic nenutí, toho ale prostě nějak nejsem schopná. Budu na tom pracovat, čestně :-)!
2. Na změnu životosprávy navazuje i mé druhé přání, které se zatím (snad) docela úspěšně snažím realizovat. Jistě jste si všimli, že na blogu se poslední dobou objevují hlavně zeleninové recepty. Nedávno dokonce luštěniny, neslýchané! Snažím se zkrátka jíst i vařit zdravěji. Díky MixItu jsem se dokonce naučila i snídat :-)!!
3. No a aby toho všeho zdravého nebylo málo, rozhodla jsem se také začít zase víc cvičit – ani ne tak kvůli zádům, ale spíš kvůli tlaku, který sice ještě pořád nedosahuje závratných výšek, ale vzhledem k mému věku a tělesné konstrukci by mohl být mnohem nižší. Díky Péťovi K. jsme teď začali s jógou a zatím musím říct, že mě to moc baví. Snažím se cvičit ji alespoň dvakrát týdně a do toho občas přidám své staré oblíbené cviky na fitballu nebo obyčejné dřepy. S lepším počasím se ve mně snad probudí chuť věnovat pohybu alespoň malou chvilku každý den.
4. A teď něco z jiného soudku. Obývák nám i po víc jak roce od přestěhování pořád skoro zeje prázdnotou a myslím, že je načase ho konečně zútulnit. Minulý týden jsme se konečně hecli a začali trochu aktivněji řešit, co nám tu volnou stěnu vlastně zaplní. Doufám, že se nám ještě předtím podaří vymalovat, ale i kdyby ne, už teď se těším na nové skříňky a poličky, kam si vystavím knížky a kytky v barevných květináčích o:-)
5. Hrozně moc bych se chtěla zlepšit v jazycích. Nebo aspoň tolik nekrnět v té angličtině! Erasmáky tu teď žádné nemáme a ani Frantu tu teď nemáme, takže naděje na splnění tohoto přání vypadají zatím dost bledě. Tak či tak jsem si dala za úkol přelouskat do konce roku alespoň knížku povídek o Paříži, kterou mi vybral brašule k Vánocům. V angličtině, samozřejmě :D.
6. Do nového roku jsem si dala rovněž za úkol více číst a už teď můžu říct, že se mi to daří. (Můžete to zkontrolovat v rubrice Úryvky.) Na to, jak jsem byla uplynulý měsíc poměrně zaneprázdněná, jsem toho přečetla strašně moc a ještě k tomu kupu časopisů, co jsem dostala na svých cestách za hrdiny ve Student Agency :D. Nezbývá než doufat, že to tak zůstane i nadále.
7. Jó, tohle bychom si přáli asi všichni – méně prokrastinace :D! Nebýt všech internetových lákadel, své problémy a povinnosti bych řešila mnohem efektivněji, to mi věřte. Jestli na to někdo máte nějaký fígl, sem s ním!
8. Do nového roku bych si přála také to, aby se mi podařilo najít práci, která by mě bavila alespoň tolik jako projekt „Hrdinou“. Teprve teď, když všechno končí, si uvědomuju, jak se mi po tom bude strašně stýskat. I když jsem kolikrát nadávala, třeba když jsme se kodrcali busem do severních Čech, užili jsme si při tom spoustu srandy a byla to víc zábava než práce. A hlavně byli všichni, kteří se kolem projektu motali a které jsem poznala, moc fajn :).
9. No a na závěr pár méně konkrétních, ale o to důležitějších přání. Chtěla bych se naučit užívat si každý den. Oddělovat ty důležité věci od těch, na kterých zas tak moc nezáleží. Najít si čas na maličkosti, které dělají život krásnějším. Přestat se stresovat hloupostma a tím, co nemůžu změnit. Oukej, to jsou asi úkoly na celý život a ne jen na jeden rok. Ale možná není špatné mít je tady takhle pěkně sepsané a na očích, abych na ně nezapomínala :-).