Lednové počtení

Jeden vánoční dárek, jedna stará klasika a jeden přeceňovaný bestseller – toť má literární bilance za měsíc leden. Co vy jste četli zajímavého :)?

Adresát Ladislav Verecký – Dopisy Svatavy Antošové, Ivana Jelínka a Ivana Diviše

Letošní „hand-made“ dárek od T. mě mimořádně potěšil :-)! Také jsem se hned na druhý den s radostí pustila do čtení (první pokus asi o půlnoci doma po návratu z hospody nepočítám :D). Cesta se Student Agency mi s knížkou příjemně uběhla a není divu, že během nějakých tří dnů jsem byla s četbou u konce. Dílko obsahuje korespondenci adresovanou Ladislavu Vereckému, jehož jméno možná budete znát z magazínu MF Dnes. Dopisy však pochází ještě z doby, kdy Verecký působil jako redaktor poezie v nakladatelství Československý spisovatel, tedy z 80. a počátku 90. let. Tehdy se na Vereckého obraceli začínající i zavedení autoři – mezi nimi básnířka Svatava Antošová a exiloví básníci Ivan Jelínek a Ivan Diviš. Dopisy zachycují proměnu původně pracovních vztahů ve vztahy neformální až přátelské, ale také atmosféru tehdejší doby – nejen na poli literárním. Mě osobně nejvíc zaujaly dopisy první jmenované, Svatavy Antošové. Ráda bych si od ní v budoucnu něco přečetla. U Ivana Jelínka mě pro změnu upoutala pasáž, kde líčí, že pro rukopis své autobiografie pošle k Vereckému svou neteř, která učí na universitě v Brně… a nebyl to nikdo jiný, než námi právníky milovaná „krvavá Marta“, postrach zkoušky z československých právních dějin (jak je ten svět malý!) :D. Oproti tomu mě Diviš, na kterého jsem se těšila, trochu zklamal, a jeho styl psaní mi moc nesednul. Celkově se mi ale korespondence líbila a určitě se u mě v knihovničce neztratí. Takže, Teri, ještě jednou díky za dárek a už se těším, co vydáš (a nadělíš nám) příští Vánoce :-)!!!

lednove_pocteni_1

Karel Čapek – Hovory s TGM

Existuje hned několik důvodů, proč jsem sáhla po tomto, možná trochu pozapomenutém, literárním skvostu. Jednak mi Hovory s TGM už před nějakým časem doporučil k přečtení Franta (a k literárním tipům svých přátel, jak už jistě dávno víte, nezůstávám nikdy hluchá :D!). Definitivním popudem pak bylo shlédnutí nového seriálu ČT – České století, které jste možná na obrazovkách v průběhu podzimu také zaznamenali. Hned první díl se zabýval působením našeho prvního prezidenta za války, a protože jsem zjistila, že toho paradoxně o této důležité historické etapě našich dějin mnoho nevím, s chutí jsem se pustila do čtení. Hovory s TGM mají samozřejmě mnohem širší záběr – Masaryk v nich rekapituluje prakticky celý život, vzpomíná na dětství, mládí, seznámení se svou ženou, na počátky svého politického působení… Své vzpomínky navíc prokládá zajímavými myšlenkami, v nichž i dnes můžeme nalézt mnoho pravdy.

„Státníky jsou jen ti politikové a veřejní činitelé, kteří ve všem, co dělají, mají doopravdy na mysli zájem státu; těm je pravá politika jen jedna: harmonizovat v jeden celek menší celky, organizovat organizace, sjednocovat všecka úsilí; taková politika překračuje i hranice státu. Takové politiky vyžaduje naše doba…“

Druhá část Hovorů je pak (na rozdíl od té první, která je v podstatě Masarykovým monologem) vedena částečně jako diskuze s Čapkem. Masaryk v ní probírá různá témata od filosofie přes náboženství až po politiku. Musím se přiznat, že přestože jsem se na tuto část velmi těšila, nepřišla mi ve výsledku až tak záživná. I tak si ale myslím, že Masarykovy myšlenky mají co říct i dnešní mladé generaci. Minimálně to, že bývaly doby, kdy se naše země nemusela za své hlavní politické představitele stydět…

lednove_pocteni_2

Robert T. Kiyosaki, Sharon L. Lechter – Bohatý táta, chudý táta

Slavný bestseller s podtitulem „Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne“ na mě kouká každé Vánoce ze všech knihkupectví. Nakonec však kupodivu nebyl žádný problém sehnat ho v naší KM knihovně, kde si ho pravděpodobně nikdo moc nepůjčuje. Na knížku jsem četla hodně chvály, ale ve výsledku mi zas až tak revoluční nepřišla. Nabízí prostě jen jiný pohled na hospodaření se svými financemi. Ve spoustě aspektů má autor jistě pravdu – škola člověka finanční inteligencí skutečně nevybaví a bylo by záslužné věnovat této oblasti více pozornosti a vštěpovat dětem už odmalička principy správného hospodaření. Na druhou stranu si myslím, že kniha je zbytečně ukecaná a to, co je podáno na 200 stranách by se v pohodě dalo zkrátit na polovinu. Čtivost se jí však upřít nedá. Našim se tahle „kuchařka“ moc líbila, já z ní ve výsledku až tak odvázaná nebyla – pokud vás však téma financí zajímá a chcete znát recept, jak zbohatnout a po zbytek života jen hongat nohama, směle do čtení ;-)!

lednove_pocteni_1

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *