Fontána z květináčů

Ráda bych vám něco napsala, ale protože nemám zrovna žádný nápad na článek, rozhodla jsem se podělit se s vámi alespoň o jeden tip na hand-made pokojovou fontánku, kterou sestrojil můj šikovný muž :-). K nápadu na výrobu fontány jsme přišli v létě v Příbrami a hned jsme se začali zaobírat sháněním vhodného materiálu:

  • hliněné květináče různé velikosti (2 malé a 1 střední)
  • hliněné misky pod květináč (1 velikou a hlubokou, 2 střední a 3 malé)
  • čerpadlo
  • kousek gumové hadice
  • pilníky různých velikostí
  • vrtačku
  • nějakou rostlinku na dekoraci
  • kamínky na dekoraci

Většinu potřebného materiálu se nám podařilo sehnat v Hornbachu – mají tam opravdu velký výběr květináčů různých velikostí a misky jsou zevnitř už naglazované. Postupovali jsme přibližně podle návodu v tomto videu:

Nenechte se zmást – všechno to vypadá tak trapně jednoduše, ale pravda je, že především provrtávání otvorů a pilování květináčů nebyla žádná sranda a nešlo to zas tak snadno. Docela složité bylo také odhadnout správnou velikost a hloubku otvoru, aby voda stékala plynule. A jak celé naše snažení nakonec dopadlo?

Fontánka vyluzuje úžasně uklidňující zvuk (alespoň já to bublání prostě miluju :D)… Nicméně po tom víkendu plném lopocení (dvě návštěvy Hornbachu, sbírání kamínků v lomu pod Klajdovkou a večerní nekonečné kutění) jsme upustili od našeho původního plánu vyrobit podobnou fontánu všem okolo nás k Vánocům :D. Každopádně sklízí nadšené ohlasy ze všech stran, takže pokud se toho nebojíte, směle do práce! Výsledek stojí za to :-)!!

Jarní radosti

První jarní den už je za námi, nicméně hodnoty na teploměru působí spíš jako hloupý vtip – o pozvolna tajícím sněhu za oknem ani nemluvím… Jenže mě už tahle zima strašně deptá! Ráno se mi nechce vstávat z postele a zoufale mi chybí sluneční svit. Proto se snažím obklopovat zelení a pozitivními motty, přeskládávám věci v bytě a vytahuju ze skříně sukně… to abych byla připravená, až to bude opravdu tady :)!

Prvosenku jsem si koupila za pár kaček v Lídlu. Když bylo ještě hnusně a sněžilo, utěšovala jsem se tím, že mi na stole aspoň něco kvete.

jarni_radosti_1

K našemu čtvrtému výročí jsem od muže dostala tuhle krásnou vázičku s narciskama :)!! Byla to radost pozorovat každý den, jak se poupata postupně rozvíjí a rozkvétají. Já jsem Péťovi pro změnu vyrobila výroční čaj (návod se tu snad někdy v budoucnu objeví) a dva motivační „obrázky“. Jeden máme v ložnici a druhý si Péťa vystavil na pracovním stole. Přijde mi to jako super dárek, takže na Vánoce se těšte :D…

jarni_radosti_2

Naše kamarádka Julia navštívila minulý měsíc poprvé Japonsko a poslala nám milý pohled :).

jarni_radosti_3

Jinak musím říct, že mám za sebou překvapivě fajn týden. V úterý jsme měli rozlučkovou projektovou párty a bylo to moc milý setkání. Bude se mi po tom všem dost stýskat :(. Zároveň jsem ráda, že se nám podařilo projekt dotáhnout zdárně do konce a doufám, že na podzim, až výstava doputuje k nám na Moravu, se půjdete všeci podívat ;-)!

Včera jsem také absolvovala po delší době velice příjemný pohovor a i kdyby mi ta práce nevyšla, jen mě to celé utvrdilo v tom, že tohle je ta cesta, kterou se chci ubírat. A že písmem vládnu mnohem líp než paragrafy :D. Navíc se na obzoru rýsuje další externí spolupráce… zkrátka poslední dobou všechno vypadá tak nějak fajn a optimisticky (krom toho počasí teda). Doufejme, že to vydrží  O:) …

Veselé notýsky

Po nedávném srázku s Pavčou už jsou všechny mé vánoční dárky konečně rozdány, a tak se může na blogu objevit i tento článek O:). Letos jsem se rozhodla pojmout tradiční hand-made dárek pro děvčata ryze prakticky, protože malý zápisník se hodí vždycky. Vzhledem k tomu, že v papírnictví jsem našla jenom tyto unylé černo-šedé barvy, rozhodla jsem se desky alespoň vesele ozdobit. Terezka dostala samozřejmě kočičí verzi – a pro Pavču jsem vyrobila notes s motivem dortíku.

Když jsem hotové notýsky ukázala Péťovi, hrozně je děvčatům záviděl, a tak jsem musela vyrobit jeden i pro něj :D. Při mé druhé návštěvě papírnictví už byl výběr bločků mnohem větší, je to ale pech 🙁 ! Péťa tedy dostal nakonec notýsek červený, ptačí. Vystřihování jestřába z barevného papíru mi zabralo pomalu víc času, než oba bločky dohromady :D!

vesele_notysky_2

Doufám, že všichni obdarovaní byli potěšeni a najdou si pro notýsek nějaké využití :-). Kdyby vás zajímal podrobnější návod, naleznete ho na webových stránkách magazínu DoGala.

Kterak jsme malovali zeď

Prázdniny jsou naprosto ideální dobou pro kreativní řádění. My si letos nasadili malířské čapky a oprášili své výtvarné schopnosti :D. Původně jsme měli v plánu přes léto vymalovat celý pokoj na bílo a do barvy se pustit až někdy časem. Nakonec jsme ale usoudili, že bílá ještě nějaký čas počká :). Na Mobitexu jsme na jaře dostali vzorkovník barev od Primalexu a už dlouho jsme měli vybráno několik favoritů ve žlutooranžovém odstínu. Nakonec to vyhrál „tmavý šafrán“. Nechali jsme si v OBI poradit co a jak, nafasovali malířské náčiní a vrhli se na to. Jestli máte v plánu taky nějaké barevné řádění na zdi, můžete se do toho pustit s námi. Budete potřebovat:

  • barvu, samozřejmě
  • kýbl s mřížkou na otírání barvy
  • 2 válečky (jeden na penetraci a druhý na barvu) s násadou
  • štětce na záludná místa (rohy, okolí zásuvek atd.) alespoň ve 2 velikostech
  • penetrační nátěr (byl nám doporučen, aby barva hezky chytla)
  • papírovou lepící pásku
  • igelit 
Nejprve jsme si vyklidili pracovní plochu. Naštěstí nemáme v obýváku skoro žádný nábytek, takže to bylo celkem jednoduché. Jinak je to předpokládám ta úplně nejhorší část malování :D. Zakryli jsme igelitem gauč a podlahu a začali lepit papírovou pásku po obvodu zdi a přes zásuvky. Je potřeba, dát si na tom záležet, aby vám páska nepřečnívala do zdi, kterou budete malovat – jinak byste tam pak měli zuby. Nám se to trochu nepovedlo u stropu, naštěstí se to ale dalo celkem v pohodě opravit vatovou tyčinkou namočenou do zbytku barvy ;-). Poté jsme se už mohli vrhnout na penetrační nátěr. Původně jsme se na něj chtěli vykašlat, ale v OBI nás přesvědčili, že nám pak barva na zdi lépe chytne. Chytla nám fakt pěkně, to se musí nechat, tak nám zřejmě nekecali :D… Penetrační nátěr jsme nechali přes noc zaschnout a ráno jsme se konečně mohli vrhnout na to hlavní! Naředili jsme si barvu a začali s malováním štětcem okolo zásuvek a po obvodu zdi. Nakonec přišel na řadu i váleček, který to všechno pěkně sjednotil. Když jsme měli hotovo, nechali jsme první nátěr trochu zaschnout a vyrazili mezitím na oběd do IKEA. Když jsme se vrátili, vrhli jsme se na nátěr č.2. I ten první už sice vypadal pěkně, ale barvy jsme měli ještě dost a v OBI nám navíc taky doporučili dvě vrstvy. No, a na druhý den ráno jsme se vzbudili a začali nedočkavě odlepovat pásku. Bylo to dost napínavé a měli jsme obavy, zda je páska skutečně nepropustná, protože se na první pohled moc netvářila :D. Nakonec to ale všechno dobře dopadlo, zub u stropu jsme zamalovali a radovali se, jak celý pokoj krásně prokouknul. Budiž o tom dokladem následující humorně-instruktážní video :D…

Co s rozbitou skleničkou

V naší rodině se dědí z generace na generaci různé vlastnosti, nicméně základním poznávacím znamením je to, že se rádi oháníme rukama a všechno nám z nich padá. Snažím se s tímto rodinným prokletím bojovat, ale onehdy jsem při umývání nádobí nechtěně zničila skleničku ze sady. Umývala jsem misku a vyklouzla mi z rukou a dopadla právě na onu nešťastnou skleničku a ulomila jí kousek horního okraje. Na první pohled to bylo téměř neviditelné, přesto jsem se rozhodla skleničku nemilosrdně vyřadit, protože by si o ni při nejbližší příležitosti někdo pořezal ret. Už o pár vteřin později mi hlavou blesknul nápad, jak by se dalo s rozbitým kusem nádobí naložit, aby nám ještě nějaký čas mohl hezky sloužit, ikdyž k trochu jinému účelu než dosud. Co na to říkáte? Nemáte doma taky nějaké rozbité skleničky :-)?

Opět stačí trocha dekorativního písku (levné mají v JENA nábytku, kde ale není moc velký výběr barev – naopak snad celé barevné spektrum najdete v NANU-NANA, tam si ale zase pár korun připlatíte) barevná svíčka a za pár minut máte hotovo.

Květy z papíru

Dnes budeme po delší době zase trochu kreativní :-). To jsem takhle jednou bloumala po Fleru, což je mou oblíbenou kratochvílí zejména tehdy, když se mi zoufale nechce učit, ale nenapadá mě už žádná jiná činnost, kterou bych nepříjemné povinnosti mohla oddálit. Už dlouho jsem se na ničem kreativně nevyřádila, a tak jsem hledala nějakou inspiraci. Do oka mi padnula kytice z krepového papíru a usoudila jsem, že to přece nemůže být nijak složité, v čemž mě utvrdily i rozmanité návody, které jsem našla na gůglu i youtube. Krátce nato jsem se tedy vydala do papírnictví pro náruč pestrobarevného krepáku. Hned na úvod musím říct, že popisu pracovního postupu se tu ode mě rozhodně nedočkáte, a to z jednoho prostého důvodu – návody, které jsem našla na internetu, mi při samotném tvoření moc nepomohly a prostě mi to podle nich VŮBEC nešlo. Nevzdala jsem to ale a nakonec jsem ty květiny nějak podle své fantazie umotala. Ke špejli jsem je pak zafixovala drátkem na čištění dýmek, který byl sice zelené barvy, ale na závěr jsem ho ještě obmotala a přelepila pruhem zeleného krepáku, protože mi to přišlo hezčí. Kytek jsem vyrobila dohromady asi deset a s každou jsem získávala o trochu lepší grif, navíc to bylo taky skvělé odreagování od studia. Nakonec jsem vytvořila kytici, jakou jsem si vysnila – v kombinaci čerevné, oranžové a žluté – aby nám ladila ke koberci :D. Skleněnou vázu jsem naplnila asi 300 gramy dekoračních kamínků neutrální barvy, do nich jsem zapíchala špejle a naaranžovala podle svého gusta. Výtvoru z Fleru se to samozřejmě nemůže rovnat a doteď nechápu, jak takový skvost mohla autorka prodávat tak lacino, když to muselo dát spoustu práce :D! No, a tady už přikládám fotky mého krepového dílka…

Taky vás každé jaro pravidelně chytají záchvaty kreativity :D?

Třepaný narozeninový dort

Tak jsem si řekla, že tu udělám malou reklamu Pavčinu blogu, na kterém najdete recept na jednoduchoučký a naprosto báječný třepaný dort. Zkoušela jsem ho už asi třikrát a vždycky se po něm zaprášilo naprosto neuvěřitelnou rychlostí – takže vizte foto a vězte, že chutná lépe než vypadá :D! Rozhodla jsem se ho vyrobit také Péťovi k jeho březnovým narozeninám a i v tomto případě sklidil úspěch. Doufám, že jste si všichni všimli, že to veprostřed dortu má být číslo 24 – a jestli ne, ani mi to nepiště do komentářů :D. Slibuju, že k příštím kulatým narozeninám zkusím vyrobit něco z vyššího levelu ;)!

Náušnice s Androidem aneb první FIMO pokus

No a aby té kreativity a toho Androida nebylo málo, v sobotu jsme se s Péťou pustili do našeho prvního fimování :-)! Hlavním impulzem byla soutěž vyhlášená stránkami Svět androida, do které měli kreativci a fanoušci moderní techniky posílat svoje ztvárnění veselé zelené postavičky, s kterou jste se mohli seznámit v mém předchozím kreativním příspěvku. Rozhodli jsme se tedy do soutěže zapojit a vyrobit mi androidí náušnice, kterými hodlám příští týden způsobit rozruch na FIT plese 8)…

Vzhledem k tomu, že se jednalo o náš první FIMO pokus, byli jsme zpočátku trochu nesví, v čem výrobky péct a jak dlouho, a jak vlastně s tou zvláštní hmotou pracovat…FIMO jsme si tedy nejprve „ošahali“ a vytvořili z něj první várku „výrobků“. Zdálo se, že je vše v pořádku, a tak jsme se pustili do modelování postaviček Androida. Bylo důležité, aby obě náušnice byly stejně veliké, takže jsme si museli dát záležet a byla to docela drbačka, obzvlášť výroba těch nejmenších částí, jako byly oči nebo tykadýlka. Nakonec jsme se s tím ale poprali a šoupli milé Androidy do trouby. Předchozí várka se nám zdála být okay, a tak jsme si řekli, že necháme tuhle v troubě tak o 5 minut dýl, aby pořádně ztvrdla. Pekli jsme na nejmenší stupeň v plynové troubě zhruba 25 minut a nakonec se ukázalo, že jsme přecejen FIMO měli vytáhnout dřív. Druhé spirálovité náušnice, které jsme vyrobili a které na tomto blogu neuvidíte, protože jsou strašně hnusné :D, se nám ošklivě připekly, a bílé části na androidích náušnicích nám k našemu zděšení ztmavly :(…pro účely soutěže to vyřešil fotoshop 8) a pro účely nošení se to pokusím vyřešit zítra já bílým lakem na nehty :D…I tak se nám ale náušnice líbily a měli jsme z nich velikou radost. Uvidíme, zda je ocení také porotci soutěže :D…

Detail...nezalekněte se mé nové barvy vlasů :D
Detail...nezalekněte se mé nové barvy vlasů 😀

Edit.: Tramtadadáááá…Tak naše náušnice se umístily na krásném sedmém místě :-)!!! V zhruba stovkové konkurenci je to až překvapivě vysoké umístění :D…Oceněné soutěžní výtvory si můžete prohlédnout zde

Svetřík pro Androida

Původně jsem tento kreativní výtvor, který si u mě „objednal“ můj muž :D, ani nechtěla moc uveřejňovat, protože se mi nepovedl tak, jak jsem si přála. Svůj účel nicméně plní, obzvlášť teď v zimě, kdy technické věcičky rády zamrzají 😀 – taky jsem na jeho výrobu použila jeden ze svých nejteplejších a nejnenáviděnějších svetříků (teplé věci prostě obvykle nebývají slušivé, nezlobte se na mě :D…)!

Výroba nebyla nikterak složitá, stačí jen trocha trpělivosti, kterou já sice nemám, ale nakonec jsem se překonala :D! Křížkový vzorek androida jsem si sama nakreslila podle obrázku z internetu, a pak už to bylo lehké. Propříště bych ale jako podkladovou látku pro vyšívání možná zvolila nějaký tužší materiál. Pokud se rozhodnete vyrobit si takovouto šikovnou ponožku na mobil, vězte, že to není nijak obtížné. Milovníci vyšívání jistě příjdou na spoustu jiných stylových vzorů, kterými se dá ponožka vyzdobit, a ikdyž se to třeba tak úplně esteticky nepovede, mobil budete mít každopádně v teple :-). Ale jestli máte Nokii jako já, tak se na to vykašlete – ta přežije všechno, i pád do sněhu :D…

Hand-made kořenky

Zjistila jsem, že kreativní rubrika nám tu na blogu už delší dobu krní. Pravdou ale je, že už jsem se taky dlouho do ničeho opravdu tvořivého nepustila. Momentálně se ovšem stále nacházíme ve stádiu budování našeho nového hnízdečka, a tak se naskytla skvělá příležitost. Péťa dovezl z domova retro sadu červenobílých plastových kořenek a řekli jsem si, že je vylepšíme a vyrobíme na ně ve Wordu nějaké hezké štítky s názvy koření. Úkol byl přidělen mně, ale z nechuti k technice jsem se rozhodla namalovat štítky ručně :-)…no, a tady je výsledek mého snažení :-)…

Kořenky v akci