Kosmetické štětce Petra Lovely Hair

O pořízení sady kosmetických štětců jsem uvažovala už pěkně dlouho, ale nakonec jsem vždycky přinesla nějaký aktuálně chybějící kousek z drogerie a nákup sady zase odložila. Drogérkové štětce mi celkem dobře sloužily (a některé ještě stále slouží, takže to s tou jejich kvalitou tak špatné nebude), ale zkrátka jsem si řekla, že je na čase pořídit si něco „lepšího“ – koneckonců je používám téměř každý den. Nakonec jsem se po pročtení několika recenzí rozhodla objednat si štětce, navržené od české beauty blogerky, kterou asi čtenáři mé DROGa rubriky budou dobře znát. Jednak Pétin kanál na Youtube ráda sleduju, takže mi přijde super trochu ji podpořit v tom, co dělá, a navíc si myslím, že člověk, který se v takové míře zajímá o kosmetiku a líčení, by špatný štětce nenavrhnul :-). Nakonec jsem se rozhodla pro Basic sadu, která zahrnuje 5 různých štětců ke kompletnímu nalíčení obličeje.

stetce_petra_lovely_hair_1Flat top štětec B01

Štětce jako takové mě hned na začátku trochu překvapily svou velikostí – byla jsem do té doby zvyklá spíš na mini cestovní štětce. Musím ale říct, že se mi s nimi pracuje moc dobře, dřevěná rukojeť se dobře drží a neklouže v ruce. Flat top je mimořádně hustý a make-up se s ním dá do pleti krásně a rychle zapracovat. Nehrozí žádné šmouhy – výsledkem je jen krásný přirozený finish. Snad jedinou nevýhodou, kterou jsem na tomto štětci objevila, je fakt, že s ním spotřebuju větší množství make-upu – hodně se ho vstřebá v těch hustých štětinách. To mi ale přijde jako celkem malá daň za to, jak hezký výsledek umí na tváři vytvořit. Rozhodně nejlepší způsob nanášení make-upu, jaký jsem dosud vyzkoušela!

stetce_petra_lovely_hair_2Štětec na pudr B02

I tento štětec je úžasně hustý a navíc má i velmi jemné štětiny. Díky své velikosti pokryje naráz poměrně velkou plochu a nanášení pudru je tak opravdu rychlé. Prý se dá také použít na bronzer či na tvářenku.

stetce_petra_lovely_hair_3Štetec na blending B03

Je to vůbec můj první blending brush, takže nemám s čím srovnávat. Každopádně můžu říct, že i začátečníkovi, jako jsem já, se s ním pracuje dobře a stíny dokáže krásně zjemnit až do ztracena. Původně jsem si představovala, že bude štětec ještě hustší, ale nakonec si myslím, že množství štětin je k preciznímu zjemnění barevných přechodů úplně ideální – dobře se s ním dostanete i do očního koutku. Je to rozhodně štětec, který mi v mé kosmetické sbírce moc chyběl!

stetce_petra_lovely_hair_4Štětec na stíny B04

Tento štětec je určený na nanášení očních stínů na celé víčko či na větší plochy, ale měl by být vhodný i na korektor. Mně osobně se při nanášení korektoru úplně neosvědčil. Ne že by se nedal použít, ale přišlo mi, že nedokáže zapracovat korektor do pleti tak dobře a přirozeně jako můj štětec z Rossmanna. Používám ho tedy k jeho primárnímu účelu – pro nanášení stínů. V tomto směru mu nemám co vytknout – opět velejemné štětinky a příjemná manipulace.

stetce_petra_lovely_hair_5Tužkový štetec B05

Tento poslední kousek, přiznám se, moc nepoužívám. Je určený pro přesné nanášení stínů např. do ohybu víčka. Málokdy mám čas nebo chuť si s líčením takhle hrát, ale rozhodně se u mě tenhle štětec neztratí a třeba na kouřové líčení jednou za čas bude určitě skvělý.

stetce_petra_lovely_hair_6Za celou sadu jsem dala 549 Kč (poštovné bylo zdarma), což je podle mě skvělá cena za tak fajn štětce. Komunikace s e-shopem byla naprosto bezproblémová a štětce jsem měla doma mnohem dřív, než jsem čekala. Za sebe můžu rozhodně jen doporučit :-)!

Cuketová polévka

Jedna výborná zeleninová polévka, která se skvěle hodí ke konci léta a můžete si ji stejně jako my ještě vychutnat na zahradě nebo na balkoně spolu s posledními opravdu teplými slunečními paprsky.

  • 1 – 2 brambory
  • kostka zeleninového bujonu
  • 1 cuketa
  • 1 jarní cibulka
  • 100g čedaru
  • muškátový oříšek, sůl a pepř

Oloupané a nakrájené brambory dáme do hrnce, zalejeme vodou, aby byly zcela ponořené, přidáme kostku zeleninového bujonu a přivedeme k varu. Vaříme 5 minut, poté přidáme cuketu nakrájenou na kostičky. Dalších 5 minut vaříme pod pokličkou a poté přidáme nasekanou bílou část jarní cibulky. Povaříme posledních 5 minut, poté vmícháme nastrouhaný sýr a polévku dochutíme muškátovým oříškem, solí a pepřem. Nakonec ji rozmixujeme ponorným mixérem. Servírujeme posypané čedarem a zelenou jarní cibulkou.

cuketova_polevka_1

Švédský koláč naruby

Uplynulý víkend byl nejen bohatý na kulinářské pokusy, ale navíc přinesl i jeden milý zážitek – autogramiádu Dity P. v Knihcentru. A tak jsem si nechala podepsat krásný druhý díl Ditiny kuchařky, kterou jsem dostala od Péti k narozeninám. Snad mi teď ty recepty půjdou samy :-D! Hned v neděli jsem se rozhodla vyzkoušet nový recept na jablečný koláč. Není sice podle Dity, ale z Ona Dnes, každopádně je hrozně dobrý a určitě se zařadí do sbírky mých oblíbených jablečných receptů. Jestli něco miluju na podzimu, tak je to vůně všech těch báječných jablečných dezertů čerstvě vytažených z trouby!

  • lžíce strouhanky
  • 4 jablka
  • 150g másla
  • 1 hrnek mouky
  • 1 hrnek cukru krupice
  • 2 velká vejce
  • kešu oříšky
  • 2 lžičky skořice
  • špetka muškátového oříšku
  • sůl

Troubu si předehřejeme na 180°C. Koláčovou formu vymažeme máslem a vysypeme strouhankou. Jablka omyjeme, rozčtvrtíme, vykrájíme jádřince a oloupeme. Nakrájíme na slabší plátky a poklademe jimi dno koláčové formy. Já jsem ještě recept vylepšila a jablíčka posypala nasekanými kešu oříšky. Na těsto smícháme cukr s rozpuštěným máslem, přilijeme rozšlehaná vejce, mouku, skořici, muškátový oříšek a sůl. Těsto přelijeme přes jablka a formu vložíme do trouby. Pečeme 45-50 minut.

svedsky_kolac

Meruňkovo-paprikové čatní

Díky letošnímu mimořádně horkému létu se dokonce i na naší zahradě letos urodilo nebývalé množství meruněk. Bohužel sezóna vrcholila právě v době, kdy jsem zůstala na neschopence se střevní chřipkou. Ale přece to sladké nadělení nenechám shnít, žejo! A tak nezbylo nic jiného, než to všechno uchovat na časy budoucí, kdy se mé zažívání dá do pořádku… a prostě to zavařit. Sladko-kysele!

  • 4 lžíce olivového oleje
  • 500g žlutých paprik
  • 200g červené cibule
  • 1kg meruněk
  • 2 lžičky nasekaného či sušeného tymiánu
  • 100ml octa
  • 1 balení želírovacího cukru Extra 2:1 (Dr. Oetker)
  • 2 a 1/2 lžíce soli
  • pepř
  • 1 balíček pomůcky ke konzervování (Dr. Oetker)

Ve větším hrnci rozpálíme olivový olej, přidáme očištěné a nakrájené papriky, nasekanou cibuli a podusíme. Přidáme vypeckované nakrájené meruňky, tymián, ocet a dobře promícháme s želírovacím cukrem. Vše za stálého míchání přivedeme k varu a důkladně povaříme minimálně 5 minut. Směs osolíme, opepříme a vmícháme pomůcku ke konzervování. Plníme do připravených sklenic až po okraj. Uzavřeme víčky, sklenice obrátíme dnem vzhůru a asi 5 minut necháme stát na víčku. Výše uvedená dávka mi vyšla na 6 nebo 7 marmeládových skleniček.

merunkovo_paprikove_catni

Čatní je vynikající ke grilovanému masu, ale dá se použít jako dip ke všemu, co vás právě napadne. A klidně i jen tak k bagetě – variant je milion :-)!

Hudební léto 2015

Původně jsem tento příspěvek chtěla věnovat festivalu České Hrady, na které jsme letos po několika letech opět zavítali. Ale než jsem ho stačila dokončit, vyjeli jsme na další festival, bratislavský Uprising. A tak jsem se rozhodla oba zážitky spojit do jednoho článku.

Na Českých Hradech se letos krom několika festivalových stálic typu Skyline nebo Sto zvířat objevila i celá řada interpretů, které jsem dosud naživo neviděla. První mou koncertní premiérou byli Čechomoři. V době jejich vysoupení se po areálu začalo trousit docela povážlivé množství lidí, kteří dorazili na večerní „hvězdné“ koncerty. Horko vrcholilo (Hrady se letos na Veveří konaly o druhém srpnovém víkendu, na který meteorologové předpovídali padání teplotních rekordů), takže mi zpočátku koncert přišel trošičku chcíplý, ale možná to bylo i tím, že Čechomoři moc nekomunikovali s publikem. Navíc se na všechny lidovky pařit nedá :D. Ale postupně se to rozjelo, lidi začali zpívat a když zahráli moji nejmilejší, Hrušku, propadla jsem té atmosféře taky :-).

Po Čechomorech vystoupila Anna K., kterou jsem zatím naživo taky nezažila. Ze všech interpretů na Hradech působila nejsympatičtěji a i přes počáteční technické problémy to byl super koncert. Já jsem teda dost mainstreamový posluchač, takže se mi zavděčila spíš svými rádiovými hity. A nijak se za to nestydím :D.

hudebni_leto_1
Letní pohodička na Veveří

Koncert kapely Chinaski by se dal nejlépe charakterizovat slovy „davové šílenství“. Doteďka jsem si asi nikdy pořádně neuvědomila, jak jsou Chinaski u nás populární. Dostat se do kotle bylo naprosto nereálné, ale uvízli jsme na celkem fajnovém místě někde veprostřed, odkud byl dobrý výhled na kapelu a atmosféra více než hustá :D. To nadšení davu mě úplně strhlo. První půlka koncertu byly spíš věci z nejnovějšího alba – některé jsem měla naposlouchané a ten zbytek mi přišel taky dost dobrý. A pak už přišly starší pecky. Ale těch opravdu archivních mi tam dost chybělo. Zazněly jen Drobná paralela, Stejně jako já… a Punčocháče :D. Závěrečný přídavek Víno mi přišel v kontextu vystoupení u nás na Moravě trochu podbízivý, ale možná by mě ve výsledku zklamalo, kdyby to nezahráli, takže asi nakonec cajk 8-).

Naprostým vrcholem Hradů ale pro mě bylo závěrečné vystoupení kapely Wanastowi Vjecy. Zažít na vlastní oči a uši legendu Roberta Kodyma byl prostě jedinečný zážitek a i kdybych viděla z celých Hradů jen jeho koncert, stálo by to za to! Dneska už Wanastovky vlastně ani neposlouchám, ale i tak jsem skoro všechny songy znala a celý koncert prozpívala. Andělé, Vlkodlak, Nahá… všechny ty starý pecky, který se hrály v Esu, když jsem byla ještě malá. A Sbírka zvadlejch růží, která dodneška dostává fanynky do kolen. Jestli jsem si na něco šetřila hlasivky celej den, tak to bylo přesně na ten moment, kdy Robert Kodym spustil „Netvař se tak na mě že jsi úplně zlá…„.

To bratislavský reggae festival Uprising byl celý jedna velká koncertní premiéra. Že tam letos prostě musíme mi došlo někdy v květnu, když jsem cestou na Zvonařku zahlídla obrovský plakát a na něm 2 jména: Anthony B a Matysiahu. Kdo tam bude hrát dál už nám bylo vlastně celkem fuk :).

hudebni_leto_2
Naše festivalová parta 🙂

Naši koncertní plavbu zahájil svým koncertem Jah Sun, jedna z největších reggae hvězd Kalifornie a za mě určitě jeden z nejlepších koncertů na Uprisingu. Hudební objev léta :-)!

Hlavním lákadlem festivalu a nejspíš také největší vystupující reggae legendou byl Bunny Wailer, jeden ze zakládajících členů kapely The Wailers, se kterými hrál Bob Marley! Vzhledem k tomu, že Bunnymu už táhne skoro na sedmdesát, byli jsme na jeho koncert dost zvědaví a docela nás překvapilo, jak to na pódiu ještě rozbalil :D!

hudebni_leto_3Na festivale byla hojně zastoupena také česká a slovenská reggae a dancehall scéna. Kromě roztančeného koncertu slovenských Medial Banana jsme si nejvíc užili vystoupení Mr. Rolla, který patří k našim oblíbencům už od časů Žízníkova. Bohužel k nám na Moravu na koncerty moc nejezdí :(. Byli jsme tedy rádi, že si na něho můžeme zapařit alespoň tady. Jen škoda, že vynechal pár našich oblíbených letních hitů, které by se podle mě k atmosféře festivalu skvěle hodily.

A teď už k tomu, na co jsme se těšili úplně nejvííííc! Hvězda z Jamajky, Anthony B, rozhodně nezklamal – jeho vystoupení bylo skvělé, nabité energií a zaznělo všechno, na co jsem se těšila. Nejvíc fascinující bylo ale to, jak si totálně snadno podmanil publikum. Po téhle, ale i po všech ostatních stránkách jednoduše nepřekonatelné vystoupení.

hudebni_leto_6

Oproti tomu, ač to nerada přiznávám, pro mě byl koncert Matysiahu docela zklamáním. Těšila jsem se na podobně nabitou show, silný hity, kterých má v repertoáru celou řadu… místo toho nás čekalo poněkud pesimisticky laděné komorní vystoupení. Teprve později jsem se dozvěděla, že moje očekávání byla trochu mimo a většina koncetů Matysiahu se nese právě v tomto duchu. Trošku jsem roztála, až když zazněla One Day, ale i tak jsem se nemohla zbavit pocitu, že bych šla na Matysiahu příště raději někam do klubu. Na festival se mi tohle prostě nějak nehodilo.

hudebni_leto_4

Celý festival uzavíralo vystoupení UB40. Proč to nepřiznat – že se název této doposud tajemnem obestřené kapely „úbé čtyřicet“ rovná už o mnoho povědomější britské kapele „júbí forty“ mi došlo asi až hodinu před jejich koncertem. Bylo to vskutku šokující prozření :D! O to víc jsem se na ně těšila. Jednalo se o nejdelší vystoupení festivalu, trvající neuvěřitelné dvě hodiny. Ty nejlepší hity si staroušci samozřejmě šetřili až na úplný konec, což nás dost znervóznilo. Byli jednou z mála kapel festivalu, která se vrátila na přídavek. A teprve v tu chvíli konečně vystřihli „Red red wine“ a taky tu pecku od Elvise a dav měl zase proč šílet :-D. Dokonalá festivalová tečka.

No, co dodat závěrem? Letošní hudební léto prohlašuji za více než vydařené – tolik úžasných a rozmanitých koncertů jsem ani nečekala! Na obou festivalech jsme měli výbornou společnost, počasí nám přálo a ani po organizační stránce nebylo moc co vytknout. Tak snad zase někdy někde v kotli na viděnou :-)!

hudebni_leto_5

Srpnová kosmetika

Jak už víte z předchozího příspěvku, na knížky v měsíci srpnu moc času nebylo. Zato spotřebované kosmetiky tady mám pomalu na román…

Tuhý šampon „Braziliant“, Lush

Tak tady mám konečně ten dlouho slibovaný úlovek z Lushe :-)! Jejich obchůdek v pražském Palladiu je jedním slovem úžasný – tedy především ta omamná vůně, která se z něj line. Od začátku jsem měla jasno v tom, že chci vyzkoušet nějaký z jejich tuhých šamponů, tzv. „šampuků“. Nechala jsem si tedy od slečny prodavačky poradit nějaký, který by se hodil na moje suché vlasy. Z asi čtyř či pěti kousků, které mi doporučila, mi nejvíce voněl právě Braziliant, takže bylo jasno.

Ve složení najdete čerstvé bio pomeranče či silice z ylang ylang, které stojí za naprosto úchvatnou vůní tohoto šampuku. Vůbec ji nedokážu popsat – je trochu mýdlová a má v sobě trochu sladkosti a citrusů… nejvíc je z ní cítit asi ten pomeranč. Prvních pár dnů jsem si k tomu papírovému sáčku se šampukem pořád chodila čuchat :D. Když jsem jej zrovna nepoužívala, skladovala jsem ho ve skříni mezi prádlem, kterou taky nádherně provoněl. Z vlasů ale upřímně řečeno moc cítit není. Jeho hlavní předností je to, že suchým vlasům by měl dodat lesk. To nějak nedokážu posoudit a asi to ani není efekt, který bych nutně vyžadovala. Každopádně ale vlasy zanechává hezké a zdravé.

Šampuk se používá přibližně jako mýdlo – vlasy si navlhčíte a poté po nich přejedete šampukem. Ten vytvoří klasickou pěnu, kterou vlásky umyjete a je to. Jeden kousek vás vyjde na 265 Kč. Může se to zdát jako celkem vysoká investice, ale na druhou stranu si Lush hodně potrpí na kvalitní přírodní suroviny. Navíc se mi moc líbí jejich filosofie recyklovatelných obalů nebo ideálně vůbec žádných obalů. I proto jsem chtěla tuhý šampon vyzkoušet. Mně šampuk vydržel přibližně půl roku, což mi příjde super. Mimo to je i velice praktický na cestování. Když to shrnu, šampuk mě rozhodně nezklamal a při nejbližší cestě do Prahy se v Lushi asi zase budu muset zastavit O:-).

unorova_kosmetika_9

Čistící pleťové tonikum s levandulí, Bione

Levandulovou kosmetiku mám obecně moc ráda pro její příjemnou parfemaci. U tohoto tonika od Bione vás ale čeká trochu chyták – podle mě totiž vůbec nevoní jako levandule. Až se to stydím říct, ale mně prostě ta jeho parfemace připomíná… Pepsi colu :D. Vážně nevím, kde se stala chyba, ale je to tak. To ovšem neznamená, že by mi nevonělo! Dobrá zpráva navíc: parfemace by měla být hypoalergenní. Stejně jako jiné kosmetické výrobky od Bione mě ani tento nezklamal. Tonikum je příjemné, nedráždí, výborně pleť vyčistí. Celkem vysušuje (ač je určen pro normální a suchou pleť), ale není to nic, co by nespravil dobrý pleťový krém. Výrobek má sympaticky krátké složení bez silikonů a parabenů, jak je u Bione samozřejmostí. Provence se sice úplně nekoná, ale i tak si toto tonikum rozhodně zaslouží vaši pozornost. Cena 255 ml balení se pohybuje okolo 70 Kč.

srpnova_kosmetika_3Tělové máslo „Vintage Rose“, Alverde

Stále ráda experimentuju s přírodní kosmetikou, takže když jsem v DMku objevila tuto limitovanou edici tělových máslíček ve výprodeji za 70 Kč, nebylo moc nad čím přemýšlet. Jak je u Alverde zvykem, ani tento kousek neobsahuje žádné syntetické vonné, barvící či konzervační látky. Navíc má tu nejpraktičtější možnou šroubovací krabičku, která je super na cesty a taky je moc hezká. Samotné máslo má trochu řidší konzistenci, než bych očekávala, ale když překlopíte krabičku vzhůru nohama, tak nevyteče – označila bych ho tedy spíš za hutnější krém. Pokud si libujete ve vůni růžového oleje, budete naprosto nadšení. Mně se sice popravdě po čase už trochu zprotivila, protože na ty sladké květinky tak úplně nejsem, ale to je opravdu otázka vkusu. Trochu problém jsem měla s aplikací másla na tělo – špatně se roztírá, je potřeba si s tím trochu pohrát a do kůže ho vyloženě zapracovat. Pokud pro vás není pokoupelové mazání pokožky příjemným rituálem, asi na to nebudete mít úplně nervy :-D. Mně to zas až tak nevadilo – beru to tak, že je to přírodní kosmetika, která se prostě chová trochu jinak a je to daň za to „bio“ (snad). Co mě ale zklamalo, je mizerná hydratace. Jakmile se krém vstřebá, pokožka je najednou taková napjatá, vysušená… skoro jako kdybych se ničím nenamazala. A to je bohužel věc, kterou u krému určeného pro velmi suchou pokožku, tolerovat nemůžu. Vyloženě špatný výrobek to není, ale k tomu, abych vám ho mohla s klidným svědomím doporučit, je těch „ale“ docela dost.

cervencova_kosmetika_4Aloe vera mycí krém, LR

I příbramský Ježíšek ví, že kosmetické věcičky si u mě na poličce vždycky najdou čestné místo :-). Tento dětský mycí krém, který báječně funguje jako odličovač, byl pro mě příjemným překvapením. Krém má poměrně řídkou konzistenci a velice jemnou a nenápadnou vůni. Nanášela jsem ho jako klasický čistící gel na navlhčený obličej, lehce vmasírovala a poté smyla vodou. Pleť po něm zůstala nádherně čistá a jemňoučká. A hlavně – vůbec nevysušoval! Výrobek by měl obsahovat 30% aloe vera – na tom je ostatně postavena veškerá kosmetika německé firmy LR. Co se mi na mycím krému velmi líbí, je praktické pumpičkové balení (a ano, přiznejme si to, i ten dinosaurus na obalu :D). Naopak mě trochu zarazilo docela obsáhlé složení, což podle mě u dětské kosmetiky není moc na místě – nějaký ten paraben a PEGy ve složení ve mě důvěru také příliš nevzbuzují. Stejně tak si myslím, že mycí krém pro děti by po zasažení očí rozhodně neměl štípat jak čert, což se tady bohužel děje. Kdybych se ale měla rozhodovat čistě pocitově, podle toho, jak na výrobek reagovala má pleť, jednoznačně bych ho mohla doporučit. Opět se mi potvrdilo, že dětská kosmetika to té „dospělácké“ může pěkně natřít.

kvetnova_kosmetika_2

Zklidňující denní krém, Nivea

Pravidelní čtenáři DROGa rubriky už vědí, že značka Nivea je moje srdeční záležitost, a tak se dnes bude zase jen a jen chválit. Tento výrobek je ukázkovým příkladem toho, jak by měl vypadat zklidňující krém pro citlivou pleť. Bez parfemace, bez parabenů, bez barviv, ale přesto hydratační. Pokud nemáte rádi hutné krémy, tento by vám měl vyhovovat, protože je spíš tekutější a opravdu lehoučký. Navíc se vstřebává velmi rychle do pokožky. Ta si z něj vcucne všechno potřebné a vypadá pak opravdu vyživeně a zdravě. Krém by měl dále redukovat začervenání, pocit napjaté pleti a vysušování. SPF 15 rovněž potěší – ještě stále to pro řadu krémů není samozřejmost. A především musím tento výrobek pochválit za to, že mi pomohl při vyrážce, kterou mi s největší pravděpodobností způsobil pleťový krém od Alverde (ano, přírodní kosmetika!). Do pár dnů byla pokožka zase ve své kůži. Takže za mě má tento krém jedno velké ANO a určitě se k němu v budoucnu budu vracet!

breznova_kosmetika_3

Ze srpnové knihovničky

Jenom dvě knížky za celý srpen? No, taky to nechápu… Ale bylo moc kulturních i jiných akcí, což se jistě dozvíte z některého následujícího příspěvku. A u knížek platí dvojnásob, že není důležitá kvantita, ale kvalita!

Stephen King – Carrie

Kingova hororová prvotina mě opravdu dostala. Krátká novela vypráví z několika střípků postupně seskládaný životní příběh sedmnáctileté Carrie, dívky, která je ve škole šikanována spolužačkami a doma utiskována svou fanatickou matkou. Zároveň je nadána nadpřirozenou schopností, které jednoho krásného dne, kdy dojde k závěru, že už těch nespravedlností bylo v jejím životě trochu moc, malinko popuzdí uzdu… Carrie mě opravdu pohltila – je to jedna z těch knížek, které se nedají odložit až do poslední stránky. A bude vám při ní běhat mráz po zádech (což se v letních vedrech vždycky hodí).

ze_srpnove_knihovnicky_1C. D. Payne – Nestydaté plavky

A máme tu vážného adepta na titul „nejzábavnější kniha tohoto léta“ :-)! Aby ne, když pochází přímo od autora kultovní série Mládí v hajzlu. Píše se rok 1957 a mladý floutek Colm Moran, který právě absolvoval na Yale, má v plánu rozjet kariéru holywoodského producenta. Jeho otec má však se svým nezdárným synkem trochu jiné plány – pošle ho „na zkušenou“ do rodinného podniku na západním pobřeží, kde má prokázat své podnikatelské nadání. Firma se zabývá výrobou plavek pro dámy při těle a nijak zvlášť neprosperuje. To se má ale už brzy změnit s příchodem prvních bikin, které v 50. letech vyvolaly hotové pozdvižení… Pokud hledáte pohodové a nenuceně vtipné počtení na dovolenou nebo k vodě, Nestydaté plavky vám můžu rozhodně jen a jen doporučit!

ze_srpnove_knihovnicky_2